č. j. 72 Ad 55/2024-33       ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Rýznarovou (dříve Radkovou) ve věci žalobce:   P. K. bytem X proti  žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08  Praha o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 23. 9. 2024, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 23. 9. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 6. 6. 2024, č. j. X, kterým snížila žalobci invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, protože pokles jeho pracovní schopnosti činil pouze 45 %. 2. Žalobce v žalobě namítal, že jeho stav po recidivující mozkové příhodě s popsanými následky a dalšími nemocemi odůvodňuje podřazení jeho postižení pod kapitolu VI položku 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“) a navýšení této hodnoty o 10 % podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky. Žalobce již nemůže vykonávat svou profesi zámečníka, ani práce s vysokou fyzickou a psychickou náročností. Žalobce musel zrušit živnost, poté ukončit pracovní poměr prodejce ze zdravotních důvodů a nyní pracuje v chráněné dílně na zkrácený úvazek. Žalobce navrhl k důkazu zdravotnickou dokumentaci ošetřujícího lékaře. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí, relevantní právní úpravu a správní řízení a navrhla jako důkaz posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“ nebo „posudková komise“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). 4. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 23. 9. 2024. 5. Žalovaná v napadeném rozhodnutí jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce označila v souladu s posudkem o invaliditě z 20. 8. 2024 postižení podle kapitoly VI položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Institut posuzování zdravotního stavu II. instance určil míru poklesu pracovní schopnosti žalobce o 35 % a zvýšil ji o 10 % na celkových 45 %. Postižení žalobce nelze podřadit pod kapitolu VI položku 1c přílohy citované vyhlášky, protože tomu neodpovídají lékařské nálezy. 6. V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. soud vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise MPSV v Ostravě. 7. Posudková komise MPSV v Ostravě v posudku z 30. 1. 2025 dospěla k závěru, že žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní a šlo o invaliditu druhého stupně bez přerušení. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je postižení podle kapitoly VI položky 1c vyhlášky o posuzování invalidity a pokles pracovní schopnosti činí 60 % vzhledem k dalším chorobným stavům v anamnéze, dlouhodobému průběhu neurologického postižení, vzhledem k profesi, vlivu zdravotního postižení na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti, znalosti a na schopnost případné rekvalifikace. Funkční postižení není lehké. 8. Žalobce byl přítomen jednání posudkové komise (na rozdíl od jednání Institutu posuzování zdravotního stavu I. a II. instance). Posudková komise žalobce vyšetřila a podrobně popsala vlastní vyšetření i lékařské nálezy, závažnost zdravotního stavu žalobce po akutních ischemických iktech s krvácením, nestabilitu stoje, vady chůze, postižení horních i dolních končetin (žalobce chodí s oporou jedné francouzské hole), syndromy závislosti, páteřní syndrom, hernii, hypertenzi ve III. stadiu, hyperglykémii, hyperlipoproteinémii, stav po pneumonii, postižení v obličeji a psychické, kognitivní, mnestické a exekutivní obtíže v běžném životě. 9. Žalobce při jednání soudu s posudkem souhlasil a další dokazování nenavrhoval, stejně jako žalovaná. 10. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí. 12. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména z posudku PK MPSV v Ostravě, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu. 13. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě. Krajský soud nezpochybnil závěr tohoto posudku pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. V závěru jednání soudu proti posudku žalobce ani žalovaná nevznesli žádné námitky. 14. Podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. 15. Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že došlo k poklesu jeho pracovní schopnosti o 60 % bez přerušení, je nutno žalobce považovat za invalidního v druhém stupni od oduznání, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě. 16. Vzhledem k procesní situaci se soud nezabýval ostatními žalobními námitkami a neprováděl další navržené důkazy. 17. Soud zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán stav věci, tak aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, tj. v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Současně soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž podle § 78 odst. 5 s. ř. s. bude vycházet z právního názoru soudu, že žalobce byl invalidní v druhém stupni bez přerušení. 18. Neúspěšná žalovaná a úspěšný žalobce nemají právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. (žalobce se jich při jednání soudu výslovně vzdal). Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 5. března 2025 Martina Rýznarová v. r. samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. A. V.