č. j. 72 Ad 8/2025-39       ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Rýznarovou ve věci žalobkyně:   A. K. bytem X zastoupená advokátkou Mgr. Michaelou Zezulkovou sídlem Valašská Bystřice 533, 756 27  Valašská Bystřice proti  žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08  Praha o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 10. 1. 2025, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 10. 1. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokátky Mgr. Michaely Zezulkové náhradu nákladů řízení ve výši 10 140 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: 1. Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí č. j. X, kterým zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod, protože pokles její pracovní schopnosti činil pouze 20 %. 2. Žalobkyně v žalobě namítala, že trpí intenzivními bolestmi, na které bere léky, jak vyplývá ze zprávy algezioložky z 8. 1. 2025. Postižení dominantní ruky brání žalobkyni ve výkonu práce i v běžných denních činnostech. Žalobkyně v levé ruce vůbec nemůže zvedat ani nosit břemena, neudrží příbor, nemůže řídit automobil ani vykonávat činnosti, při nichž je třeba jemná motorika. Žalobkyně v zaměstnání působila na pozici operátor, kde ke své činnosti potřebuje obě ruce ke kontrole a manipulaci s tepelnými čidly. Z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu žalobkyně podala výpověď. Správní orgány se nevěnovaly dostatečně námitkám žalobkyně, její potíže bagatelizovaly, nezkoumaly podrobněji její zdravotní stav, nepřizvaly ji k vyšetření ani jednání a zdravotnickou dokumentaci nedostatečně interpretovaly. Nemožnost standardní zátěže končetiny potvrdily zprávy traumatologů z 27. 1. 2025 a 25. 2. 2025. Podle zprávy MUDr. K. z 13. 11. 2024 je stav žalobkyně chirurgicky neřešitelný a trvalé následky zůstávají. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí, relevantní právní úpravu a správní řízení a navrhla jako důkaz posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“ nebo „posudková komise“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). 4. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 10. 1. 2025. 5. Žalovaná v napadeném rozhodnutí jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně označila postižení podle kapitoly XIII oddílu B položky 2a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Institut posuzování zdravotního stavu určil míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně o 10 % s navýšením o dalších 10 % pro omezenou možnost výběru zaměstnání na celkových 20 %. 6. V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. soud vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise MPSV v Ostravě. 7. Posudková komise MPSV v Ostravě v posudku z 11. 6. 2025 dospěla k závěru, že žalobkyně ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí byla invalidní a šlo o invaliditu prvního stupně ode dne 4. 10. 2024. 8. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je postižení podle kapitoly XIII oddílu B položky 2b vyhlášky o posuzování invalidity a pokles pracovní schopnosti činí 35 %. 9. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byl stav po tříštivé zlomenině distálního konce vřetenní kosti vlevo po pádu 15. 2. 2023, řešeného repozicí a následnou osteosyntézou 28. 2. 2023. 10. Stav je komplikovaný chronickým algoneurodystrofickým syndromem. Trvá středně těžké omezení hybnosti v levém zápěstí, omezení hybnosti prstů levé ruky, palpační citlivost zápěstí a dorsa (hřbetu) ruky. Nejde o poruchu nervu mediánu vlevo. Prokázán byl souběžně se rozvíjející impigment levého ramenního kloubu. Po úspěšné rehabilitační léčbě je hybnost v levém rameni bez omezení. Žalobkyně je pravačka. 11. Jedná se o středně těžkou poruchu s omezením funkce končetiny, některé denní aktivity jsou vykonávány s obtížemi nebo s využitím kompenzačních mechanismů a pomůcek. Při stanovení poklesu pracovní schopnosti posudková komise zohlednila dělnickou profesi žalobkyně, její neschopnost pokračovat v profesi operátora ve výrobě a zohlednila omezení hybnosti, bolestivost a k datu jednání spíše palpační citlivost přes nastavenou léčbu v ambulanci léčby bolesti a potřebu další opatrné rehabilitace, ne přes bolest. Při větším zatěžování ruky by mohlo dojít k setrvání potíží nebo zhoršení. Nejedná se o zdravotní postižení takového stupně závažnosti a rozsahu, aby byla prokázána těžká či zvláště těžká porucha uvedená ve vyšších položkách přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. Nejsou naplněna posudková kritéria pro hodnocení podle těchto položek. U žalobkyně nejsou přítomna žádná další zdravotní postižení, která by opodstatňovala stanovení vyšší procentní míry poklesu pracovní schopnosti. 12. Den vzniku invalidity je stanoven odborným lékařským nálezem z chirurgické ambulance ze 4. 10. 2024, který prokázal trvající zdravotní postižení, chronicitu a jde o odborný nález z nejbližšího období před ukončením dočasné pracovní neschopnosti 29. 10. 2024. 13. Posudková komise se neshodovala s posudkovými závěry lékařů institutu posuzování zdravotního stavu v prvním ani druhém stupni správního řízení, protože nesprávně aplikovali posudková kritéria a nedostatečně zhodnotili funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na pokles pracovní schopnost žalobkyně. 14. Žalobkyně v písemném vyjádření ani žalovaná při jednání soudu nevznesly proti posudku posudkové komise připomínky a další dokazování nenavrhovaly. 15. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 16. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí. 17. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména z posudku PK MPSV v Ostravě, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu. 18. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě. Krajský soud nezpochybnil závěr tohoto posudku pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. V závěru jednání soudu proti posudku žalobkyně ani žalovaná nevznesly žádné námitky. 19. Podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. 20. U žalobkyně bylo prokázáno, že došlo k poklesu její pracovní schopnosti o 35 % od 4. 10. 2024. Proto je nutno žalobkyni považovat za invalidní v prvním stupni od 4. 10. 2024, jak je uvedeno v citovaném posudku PK MPSV v Ostravě. 21. Vzhledem k procesní situaci se soud nezabýval ostatními žalobními námitkami. 22. Soud zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, tj. v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Současně soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. Žalovaná znovu ve věci rozhodne a podle § 78 odst. 5 s. ř. s. bude vycházet z právního názoru soudu, že žalobkyně byla invalidní v prvním stupni od 4. 10. 2024. 23. Soud přiznal úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Ze spisu soud zjistil, že advokátka učinila ve věci dva úkony právní služby, kterými byly převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb a podání žaloby [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „AT“)]. Za provedené účelné úkony právní služby náleží advokátce mimosmluvní odměna ve výši dvakrát 4 620 Kč [§ 9 odst. 5 a § 7 odst. 5 AT], která se zvyšuje o paušální náhradu hotových výdajů ve výši dvakrát 450 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokátky náklady řízení ve výši 10 140 Kč do 30 dnů ode dne právní moci rozsudku. Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 16. července 2025 Martina Rýznarová v. r. samosoudkyně       Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. A. V.