č. j. 76 A 4/2024 - 214                         ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKYKrajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci   navrhovatele:  DENIZLI s.r.o. sídlem Jana Šoupala 1597/3, 708 00  Ostrava proti odpůrci:   Statutární město Havířov sídlem Svornosti 86/2, 736 01  Havířov   o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Změna č. 6 územního plánu Havířov – v části stanovující regulativy pro využití pozemku parc. č. 479 v k. ú. Havířov-Město,   takto:   I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Podaným návrhem se navrhovatel domáhal zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 6 územního plánu Havířov, která byla vydána usnesením zastupitelstva města Havířova č. 213/6ZM/2023 a nabyla účinnosti dne 26. 10. 2023 (dále jen „Změna č. 6 ÚP“), a to v části stanovující regulativy pro využití pozemku parc. č. 479 v k. ú. Havířov-Město (dále jen „Pozemek“), jehož je navrhovatel výlučným vlastníkem. II. Shrnutí argumentů obsažených v návrhu 2. Navrhovatel v návrhu uvedl, že dle původní verze územního plánu Havířov, tedy před přijetím Změny č. 6 ÚP, byl Pozemek zařazen do stabilizované plochy smíšené obytné – městské centrum – SMC s funkčním využitím bytové domy s vestavěnou občanskou vybaveností (polyfunkční domy), bytové domy samostatné. V této fázi odpůrce vydal Změnu č. 6 ÚP, kdy v procesu pořizování zařadil Pozemek do plochy SMC – plochy smíšené obytné – městské centrum s tam uvedenými regulativy. Oproti původnímu územnímu plánu (před přijetím Změny č. 6 ÚP) nový územní plán (ve znění Změny č. 6 ÚP) dle navrhovatele podstatným způsobem mění způsob funkčního využití Pozemku a zejména stanovuje pro Pozemek regulativy, které umožňují využití jeho plochy jako veřejné prostranství včetně ploch pro relaxaci obyvatel; tyto regulativy tak zásadním způsobem, nepřiměřeně a nezákonně omezují vlastnické právo navrhovatele k Pozemku. Navrhovatel uvedl, co se rozumí veřejným prostranstvím podle přílohy č. 1 územního plánu (vysvětlení pojmů, bod 51), a podotkl, že plocha na Pozemku nemůže představovat veřejné prostranství, když jsou na něm betonové stavby dosud nezapsané v katastru nemovitostí, které byly zhotoveny po roce 1995 z prostředků soukromého vlastníka, na což čerpal úvěr. Navrhovatel brojí proti nespravedlivému stavu, kdy tyto stavby byly odpůrcem prohlášeny za veřejné prostranství, nadto pro relaxaci obyvatel. Ze strany odpůrce jde o zneužití práva se znaky vyvlastnění. Pozemek je ve smyslu § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, veden proti vůli navrhovatele jako veřejné prostranství. Navrhovatel je omezen v realizaci podnikatelského záměru – provozování placeného parkoviště a vybudování obchodních prostor. Jde tedy o nepřiměřené zásahy do práv navrhovatele, které nejsou učiněny v souladu se zásadou subsidiarity a minimalizace zásahů, kdy vykazují znaky svévole a jsou v rozporu s principem kontinuity územního plánování; nemají ústavně legitimní a o zákonné cíle opřené důvody, což plyne zejm. z absence důvodů přijatého řešení; nejsou činěny jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě k rozumně zamýšlenému cíli, což je zjevné zejm. z neodůvodněného a odlišného postupu vůči jiným zastavitelným plochám; a nejsou činěny nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle, kdy byly odpůrcem přijaty s cílem zabránit navrhovateli ve výstavbě na Pozemku a odpůrce v zásadě zneužil vrchnostenského postavení. Ve světle toho nemůže Změna č. 6 ÚP obstát zejm. z hlediska pátého bodu standardního algoritmu soudního přezkumu opatření obecné povahy. Navrhovatel podotkl, že v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu je správní soud povinen přezkoumat nezákonnost opatření obecné povahy i tehdy, nepodal-li navrhovatel v průběhu jeho pořizování námitky. V dalších částech návrhu pak navrhovatel podrobněji odůvodnil návrhové body stran (i) nepřiměřeného zásahu do jeho vlastnického práva v rozporu se zásadou proporcionality (z hlediska kritéria vhodnosti Změna č. 6 ÚP neumožňuje dosáhnout sledovaného cíle; Změna č. 6 ÚP je z hlediska potřeby umožnění využití plochy Pozemku jako veřejného prostranství včetně ploch pro relaxaci obyvatel vnitřně rozporná a v rozporu s § 68 odst. 2 a 3 správního řádu; odpůrce bez přezkoumatelného důvodu a bez stanovisek či vyjádření dotčených orgánů změnil dosavadní přípustné využití plochy Pozemku; řešení přijaté Změnou č. 6 ÚP je nesystémové, nekoncepční, nelogické, nedotváří trvale udržitelný rozvoj území; postup odpůrce je v rozporu s principem kontinuity územního plánování; změny stanovené Změnou č. 6 ÚP ve vztahu k Pozemku nejsou opřeny o významný veřejný zájem a nejsou vyvolány významnou změnou okolností; Změnou č. 6 ÚP nejsou respektovány požadavky rovného zacházení, předvídatelnosti právní regulace, minimalizace zásahů do práv navrhovatele a vyvážení zájmů vlastníků), (ii) nepřezkoumatelnosti odůvodnění Změny č. 6 ÚP (přijaté řešení ve vztahu k Pozemku nemá oporu v odůvodnění Změny č. 6 ÚP a vykazuje znaky diskriminace a libovůle odpůrce; nebyl spolehlivě zjištěn stav věci, konkrétně v čem se změnily natolik podmínky v území nebo požadavky na ochranu přírody a krajiny, jak odpůrce tvrdí), a (iii) porušení § 18 a § 19 stavebního zákona (nedošlo ke koordinaci s předchozím územním plánem; ve Změně č. 6 ÚP absentuje jeden ze základních úkolů územního plánování vymezený v § 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona; Změna č. 6 ÚP je ve vztahu k Pozemku v rozporu s § 19 odst. 1, § 18 odst. 2, § 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona). Ze všech uvedených důvodů a vzhledem k porušení kogentních procesních a hmotněprávních norem chránících zásadní veřejné zájmy, které stěžejním způsobem předurčují proces přijímání a obsah opaření obecné povahy, navrhovatel navrhl v dotčené části Změnu č. 6 ÚP zrušit. III. Vyjádření odpůrce k návrhu 3. Odpůrce navrhl návrh zamítnout. Ve svém vyjádření uvedl, že územní plán Havířov byl přijat usnesením zastupitelstva města Havířova č. 1145/25ZM/2014, nabyl účinnosti dne 25. 4. 2014 a byl vydán pro celé území obce (dále jen „ÚP Havířov“). V ÚP Havířov byl Pozemek zařazen do plochy SMC – smíšená obytná – městské centrum, přičemž pro tuto plochu bylo mezi přípustné využití této plochy zařazeno využití jako veřejné prostranství včetně ploch pro relaxaci obyvatel. Následně bylo vydáno pět změn ÚP Havířov, Pozemek nebyl žádnou z těchto změn dotčen a byl bez výjimky zařazen do plochy SMC – smíšená obytná – městské centrum, u které je ÚP Havířov mezi přípustné využití této plochy zařazeno využití jako veřejné prostranství včetně ploch pro relaxaci obyvatel, proti kterému navrhovatel brojí. Odpůrce popsal proces pořizování Změny č. 6 ÚP, přičemž poukázal, že navrhovatel v jeho průběhu proti připravované změně nijak aktivně nevystoupil, nepodal námitky ani připomínky, a že tak s ohledem na judikaturní závěry již nelze zohlednit námitky navrhovatele směřující do proporcionality přijatého řešení. Dále odpůrce odkázal na přílohu odůvodnění Změny č. 6 ÚP, a to na text s vyznačením změn týkající se podmínek pro využití ploch SMC – smíšené obytné – městské centrum, a na kapitolu E.20) (Návrh členění území na plochách s rozdílným způsobem využití), konkrétně na popis, jak byla Změnou č. 6 ÚP upravena plocha SMC – smíšená obytná – městské centrum, a vyslovil nesouhlas s tvrzením navrhovatele, že Změnou č. 6 ÚP došlo oproti původnímu územnímu plánu (před přijetím Změny č. 6 ÚP) stanovením regulativů k omezení vlastnického práva navrhovatele k Pozemku, jelikož ke stanovení nových regulativů plochy SMC – smíšená obytná – městské centrum přijetím Změny č. 6 ÚP nedošlo. S ohledem na to pak odpůrce považoval veškeré navazující námitky za mylné. Odpůrce uzavřel, že při projednávání návrhu Změny č. 6 ÚP dodržel veškeré zákonné požadavky na územní plánování a tato změna neobsahuje žádné úpravy v regulativech týkajících se přípustného využití Pozemku způsobilé zasáhnout do vlastnických práv či legitimního očekávání navrhovatele. IV. Posouzení věci krajským soudem 4. Krajský soud poté, co zjistil, že návrh byl podán včas ve lhůtě do jednoho roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti (§ 101b odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené opatření obecné povahy v mezích návrhových bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 a § 101d odst. 1 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že návrh není důvodný. Při splnění podmínek stanovených v § 51 odst. 1 s. ř. s. krajský soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 5. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že vydání Změny č. 6 ÚP nemělo vliv na zařazení Pozemku do ploch smíšených obytných – městské centrum (SMC) (dále jen „plochy SMC“), což ostatně krajský soud ověřil nahlédnutím do ÚP Havířov a jeho změn č. 1 až 6 dostupných na: https://www.havirov-city.cz/odbor-uzemniho-rozvoje/uzemni-planovani/uzemni-plan-havirov, z nichž se podává, že Pozemek je trvale zařazen do ploch SMC, a to již od vydání samotného ÚP Havířov. Základní východisko návrhové argumentace pak spočívá v tom, že Změnou č. 6 ÚP došlo k podstatné změně způsobu funkčního využití Pozemku, zejména stanovením regulativů, které umožňují využití jeho plochy jako veřejné prostranství včetně ploch pro relaxaci obyvatel. 6. Z obsahu správního spisu, konkrétně pak ze samotné Změny č. 6 ÚP a její textové části (A.) krajský soud zjistil v oddíle F.2 nazvaném „Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití“, že podmínky pro využití ploch SMC se co do využití nezměnily, resp. změnilo se pouze využití přípustné tak, že „ve čtvrté odrážce se za text: „byty majitelů a“ vkládá text: „služební byty““. Tomu odpovídá i příloha odůvodnění Změny č. 6 ÚP – text s vyznačením změn (textová část ÚP Havířov – úplného znění po změně č. 5 upravená Změnou č. 6 ÚP), z níž dále plyne, že mezi přípustné využití ploch SMC bylo jejich využití jako „veřejných prostranství včetně ploch pro relaxaci obyvatel“ zařazeno již před Změnou č. 6 ÚP. Nahlédnutím do ÚP Havířov a jeho změn č. 1 až 6 dostupných na: https://www.havirov-city.cz/odbor-uzemniho-rozvoje/uzemni-planovani/uzemni-plan-havirov pak krajský soud zjistil, a již jen nad rámec uvádí, že přípustné využití ploch SMC jakožto „veřejných prostranství včetně ploch pro relaxaci obyvatel“ bylo stanoveno již v samotném ÚP Havířov a žádnou z následujících změn č. 1 až 6 nebylo dotčeno. Byť k tomu navrhovatel v návrhu nic nenamítá a pouze na to odkazuje v rámci své argumentace, považuje krajský soud za vhodné poznamenat, že ze správního spisu plyne rovněž, že Změnou č. 6 ÚP nedošlo ani k úpravě definice veřejných prostranství, jak je tato uvedena v příloze č. 1 (vysvětlení pojmů) textové části ÚP Havířov – úplného znění po Změně č. 6 ÚP. 7. Z výše uvedeného je zcela zjevné, že nedošlo k takové změně v regulativech, resp. podmínkách pro využití ploch SMC, jak navrhovatel tvrdí. Změna č. 6 ÚP v tomto ohledu přinesla pouze dílčí změnu, kdy mezi přípustné využití ploch SMC zařadila služební byty zaměstnanců občanského vybavení v rámci zařízení, což navrhovatel nenapadá. Změna č. 6 ÚP tedy podstatně nezměnila způsob využití Pozemku, nestanovila možnost přípustného využití jeho plochy jakožto veřejného prostranství včetně ploch pro relaxaci obyvatel (to bylo učiněno již mnohem dříve samotným ÚP Havířov). Nelze proto dospět k závěru, že by Změnou č. 6 ÚP byl navrhovatel z důvodu, který tvrdí, zkrácen na svých právech. V. Závěr a náklady řízení 8. Vzhledem k tomu, že nebyl naplněn základní předpoklad veškeré návrhové argumentace, krajskému soudu nezbylo, než logicky uzavřít na nedůvodnost všech návrhových bodů a návrh podle § 101d odst. 2 věty druhé s. ř. s. zamítnout. 9. Výrok o nákladech řízení má pak oporu v § 60 odst. 1 s. ř. s. Navrhovatel, který neměl v řízení úspěch, nemá ze zákona právo na náhradu nákladů řízení. Odpůrce měl ve věci plný úspěch, nicméně protože mu nad rámec úřední činnosti žádné náklady řízení nevznikly, náhrada nákladů řízení mu přiznána nebyla. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostrava 27. února 2025 Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje