č. j. 17Ad 41/2024 - 94 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci   žalobkyně:  Ing. K. K.     proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení   sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí ze dne 2. 8. 2024, ve věci invalidního důchodu,   takto:   I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 8. 2024, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.   II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 30. 9. 2024 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 2. 8. 2024, X (dále jen "napadené rozhodnutí"), kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 5. 2024 č. j. X (dále jen "prvostupňové rozhodnutí"), snižující žalobkyni výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invaliditu prvého stupně. Podle posudkových lékařů Institutu posuzování zdravotního stavu v obou stupních žalobkyně je invalidní v prvním stupni, protože její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 40%. 2. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že hodnocení posudkových lékařů Institutu je v rozporu s obsahem jednotlivých lékařských zpráv, které měli posudková lékaři k dispozici. Žalobkynin zdravotní stav se nezměnil, trpí tlakem do hlavy v podstatě celý den, vysokou unavitelností, neustálým šumem v uších, obtížemi při koncentraci, zvýšenou potřebou spánku. Podle žalobkyně samotná stabilizace stavu není důvodem pro snížení invalidity. 3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobkyně namítá nesprávné posouzení svého zdravotního stavu, navrhuje jeho přezkoumání posudkovou komisí MPSV ČR, která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění. 4. Krajský soud poté co zjistil, že žaloba je věcně projednatelná, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu rozhodného v době rozhodování žalované, tedy ke dni 2. 8. 2024  (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.). 5. Z připojeného posudkového spisu žalobkyně krajský soud zjistil, že k zdravotnímu stavu žalobkyně se postupně vyjadřovali posudkoví lékaři takto:dne 12. 2. 2024 posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu shledal zdravotní stav žalobkyně dlouhodobě nepříznivý. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je onemocnění neurologické, stav po aseptické meningoencefalitidě. Hodnoceno podle kapitoly VI, položka 7 písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., s poklesem pracovní schopnosti 40%. Posudek vedl ke snížení invalidního důchodu, k námitkám žalobkyně dne 29. 7. 2024 posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu v námitkovém řízení vypracoval posudek, ve kterém potvrdil závěry prvostupňového posudku. 6. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně a zjištění procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí se zdejší soud obrátil na Posudkovou komisi MPSV v Ostravě, která vypracovala posudek dne 7. 3. 2025. V něm se posudková komise neztotožnila se závěry posudkových lékařů Institutu posuzování zdravotního stavu. Ztotožnila se s rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, kterou je stav po aseptické meningoencefalitidě. Na základě zhodnocení lékařských zpráv a vlastního vyšetření neurologem dospěla k závěru, že u žalobkyně jde o postižení lehké funkční, neboť je prokázán pouze lehký pokles celkové výkonnosti. Neurologický nález je příznivý, bez poruchy funkce končetin včetně jemné motoriky a mobility. Denní aktivity nejsou omezeny. Přetrvává snadná unavitelnost při požadavku na přesný a rychlý výkon. Postižení žalobkyně proti podřadila pod kapitolu VI, položka 7 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., s poklesem pracovní schopnosti 30%, navýšeno pro ostatní zdravotní postižení zejména adenopatii hilových uzlin celkově na 40%. 7. Vzhledem k námitkám žalobkyně krajský soud požádal posudkovou komisi MPSV v Hradci Králové o srovnávací posudek, který tato podala dne 2. 10. 2025. Uvedla v něm, že stav žalobkyně je příznivě stabilizovaný, podstatně se nezhoršil. Souhlasila s rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu, kterou podřadila shodně jako posudková komise v Ostravě do kapitoly VI, položka 7 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., s poklesem pracovní schopnosti 30%. Tuto navýšila o 5% pro další postižení a 5% vzhledem k profesi žalobkyně. 8. Vzhledem k tomu, že posudkové komise se nevypořádaly se zásadní námitkou žalobkyně, v čem spočívá zlepšení jejího zdravotního stavu, když samotná stabilizace ke změně stupně invalidity nevede, a vzhledem k přetrvávajícím nepřesnostem, kdy posudková komise svůj závěr odůvodnila nezhoršením zdravotního stavu žalobkyně, ač jde o řízení z moci úřední o snížení stupně invalidity, kde podstatné je zlepšení nikoliv nezhoršení zdravotního stavu, se krajský soud obrátil na znalce z oboru posudkového lékařství, když má za to, že z těchto důvodů jsou splněny podmínky pro tento výjimečný postup. Znalec podal svůj znalecký posudek dne 10. 2. 2026. V něm uzavřel, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně v době od 12. 6. 2024 do 2. 8. 2024 činil 50%. Znalec uzavřel, že rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je stav po aseptické meningitidě. V tom se s e svými předchůdci ztotožnil. Od 2. 8. 2024 však jde již o postižení středně těžké funkční, a to z důvodu výsledků posouzení žalobkynina zdravotního stavu neurologickými vyšetřeními a psychologickým testem a vyšetřením v 09/2024. Dále tím, že onemocnění neurosarkoidozou, které bylo zahrnuto v prvoinstančním posudku k 9. 1. 2023, bylo již v tomto období vyloučeno. Identifikoval tedy dostatečně, v čem spočívá zlepšení zdravotního stavu žalobkyně.  Neztotožnil se s posudky posudkových komisí, které se podle něj nedostatečně vypořádaly s následky zánětu mozku charakteru postvirového syndromu únavy s přechodem do chronického únavového syndromu, přičemž podle názoru znalce posudkové komise některé symptomy postencefalitického syndromu bagatelizovaly. Do celkového poklesu pracovní schopnosti znalec zahrnul i funkční dopady přidružených neurotických, plicních a páteřních postižení. Postižení podřadil shodně jako posudkoví lékaři Institutu posuzování zdravotního stavu do kapitoly VI, položka 7 písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., přičemž v závěru o středně těžkém funkčním postižení je s nimi v souladu. Nicméně volí střední hranici stanovené míry poklesu pracovní schopnosti, protože do celkového hodnocení zahrnuje i uvedené komorbity. 9. Krajský soud na základě výše uvedených důkazů dospěl k závěru, že žalobkynina pracovní schopnosti v době od 12. 6. 2024 do 2. 8. 2024 poklesla o 50%. Soud vyšel ze znaleckého posudku znalce z oboru posudkového lékařství, neboť tento se přesvědčivě vypořádal s námitkami žalobkyně, lékařskými zprávami, které předložila a které byly součástí posudkového spisu a zdravotnické dokumentace. Přesvědčivě odůvodnil svůj závěr o postižení žalobkyně jako středně těžké, když v tomto ses hodoval s posudkovými lékaři Institutu posuzování zdravotního stavu. Rovněž logicky a přezkoumatelně uvedl, proč volí střední hranici míry poklesu 50%. Rovněž podrobně, logicky konsekventně a úplně vysvětlil, proč se odchýlil od závěrů posudkových lékařů posudkových komisí a jejich posouzení postižení žalobkyně jako funkčně lehkého. 10.                      Krajský soud považuje znaleckým posudkem za vyloučené závěry posudkových komisí Ostrava a Hradec Králové. Posudek posudkové komise MPSV je v soudním řízení důkazem, byť důkazem zákonem předvídaným. Ten soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s. z hlediska celistvosti a přesvědčivosti (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011-43). Naplnění těchto kritérií soud u posudků neshledal, protože se nevypořádaly s od posouzení, které provedli posudkoví lékaři Institutu, a navzdory zvýšeným nároků na přesvědčivost, které jsou na posudky kladeny v případě, kdy dochází ke snížení stupně invalidity, nevysvětlily, v čem spočívá zlepšení žalobkynina zdravotního stavu; toto pouze konstatovaly.  11.                      Podle § 39 odst. 2 písm. b)  z. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. 12.                      Vzhledem k tomu, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí pracovní schopnost žalobkyně poklesla o 50%, byl její zdravotní stav v rozhodné době jiný, než jaký vzala za zjištěný žalovaná.  Rozhodnutí je vadné pro chybně zjištěný skutkový stav a je rovněž nezákonné, neboť žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve II.  13.                      Žaloba je tedy důvodná a soud napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil (výrok I.). Podle ustanovení § 78 odst. 4 s. ř. s. „zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.“ Soud tak tedy výrokem I. tohoto rozsudku učinil. V dalším řízení je pak žalovaná povinna (ve shodě s ustanovením § 78 odst. 6 s. ř. s.) zahrnout výše uvedený posudek posudkové komise MPSV Ostrava mezi podklady pro nové rozhodnutí a podle § 78 odst. 5 s. ř. s. je žalována vázána právním posouzením krajského soudu o stupni invalidity žalobkyně. 14.                      Vzhledem k tomu, že v řízení byla plně procesně úspěšná žalobkyně, vzniklo jí v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu jí však žádné náklady řízením nevznikly, a soud proto rozhodl tak, že soud náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal (výrok II.). Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.   Ostrava 18. března 2026     JUDr. Zora Šmolková samosoudkyně                 Shodu s prvopisem potvrzuje J.V.