č. j. 18Ad 8/2025 - 75 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou ve věci žalobce:  D. P. zastoupen Mgr. Alicí Jeziorskou, advokátkou sídlem Svornosti 86/2, 736 01 Havířov   proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení sídlem 225 08 Praha 5, Křížová 25   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 1. 2025, o invalidním důchodu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.    Odůvodnění:1.         Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 17. 10. 2024, č. j. X, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod, neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 14. 10. 2024 není invalidní, protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20 %. 2.         Žalobce uvedl, že s napadeným rozhodnutím, jeho odůvodněním, i závěry nesouhlasí, považuje je za zcela nesprávné, zmatečné, když poukazuje na to, že za rozhodující příčinu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nepovažuje chronickou ischemickou chorobu srdeční, ale amputaci článků prstů 2, 3, 4, 5 na jeho pravé dominantní ruce z důvodu pracovního úrazu, kdy i z lékařských zpráv např. MUDr. V. S., kterou měla žalovaná k dispozici, jednoznačně vyplývá, že vzhledem k amputacím je úchopová funkce ruky i do budoucna výrazně omezená a pro pracovní činnost je nedostatečná. Pro opakované otoky a ostrou bolest pahýlů a chybějící prsty pravé ruky žalobce neuchopí ani neudrží předměty ve své pravé dominantní ruce, je tímto velmi výrazně postižen a omezen, resp. zcela vyloučen ze své původní pracovní profese, kdy vykonával výškové práce, dělnické práce, fyzicky náročné práce, tzv. pracoval rukama, což je nyní vyloučeno. Žalobce namítal, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., oddíl B, - postižení končetin, nejspíše položka 1e, kdy míra poklesu pracovní schopnosti se stanovuje dle omezení fyzické výkonnosti pohyblivosti, funkčního postižení ruky, schopnosti manipulovat a přenášet předměty s dopady na schopnost vykonávat denní aktivity s přihlédnutím k dominanci horní končetiny, kdy např. u položky 1e je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 25–30 %. Tato položka nejvíce odpovídá stavu postižení žalobce, kdy ve své dominantní pravé ruce nemá úchop, nic v této ruce neudrží, ztráta více prstů na dominantní pravé ruce má výrazný dopad a omezení k funkci celé ruky, navíc je zde stále trvající ostrá bolestivost, otoky pahýlů, dopad na výkon manuálních prací, které žalobce vykonával, je výrazně negativní, vylučující jejich výkon. Vyhodnotila-li by žalovaná správně za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nevýraznějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., oddíle B, položka nejspíše 1e – 25-30 % pokles pracovní schopnosti, a zároveň připočetla-li by jako komorbiditu zdravotní postižení žalobce uvedené v kapitole IX., oddíl A, položka 1a, resp. zvýšila-li by shora citovanou hodnotu o 10 % s ohledem na ni, dostal by se žalobce minimálně na pokles své pracovní schopnosti 35 % či více procent, což je invalidita I. stupně, o kterou žalobce usiluje z důvodu svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 3.         Žalovaná odkázala na provedené posudky a uvedla, že má i nadále za prokázané, že objektivizovaná funkční omezení neodpovídala invaliditě žádného stupně. Žaloba je dle žalované nedůvodná.  4.         Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce dne 14. 8. 2024 požádal o invalidní důchod.  Rozhodnutím ČSSZ ze dne 17. 10. 2024, č. j. X byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod s odůvodněním, že dle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 14. 10. 2024 není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20 %. Posuzující lékař dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., oddílu A, položce 1a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 10 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšil tuto hodnotu o 10 %, celkově na 20 %. 5.         Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 17. 10. 2024 podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 21. 1. 2025, kterým námitky zamítla a uvedené rozhodnutí ČSSZ ze dne 17. 10. 2024 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 17. 12. 2024. Dle tohoto posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., oddílu A, položce 1a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 10 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšil tuto hodnotu o 10 %, na celkových 20 %. Posuzující lékař uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je chronická ischemická choroba srdeční, stav po PCI stenózy RIA a RMS, dobrý efekt, EF LKS 60 %. Z komorbidit stav po traumatické amputaci dist. článků II. – V. prstu pravé ruky 2020, úchopová schopnost omezena. Lékař v prvním stupni řízení zhodnotil stav žalobce řádně. Posuzující lékař dospěl k závěru, že u žalobce nejde o invaliditu žádného stupně. 6.         Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 19. 6. 2025, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Posudek posudkové komise, která zasedala ve složení předseda komise MUDr. M. M., MUDr. R.Š. – odbornost ortopedie a tajemnice Ing. M. K. obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů a posudkové hodnocení. Posudková komise za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce stanovila stav po traumatické amputaci částí 2. – 5. prstu pravé (dominantní) ruky, 25. 5. 2020 s úpravou pahýlu 2. prstu v distálním článku a 3. až 5. prstu ve středním článku téhož dne, bez průkazu neuropatie nervů pravé horní končetiny při EMG vyšetření, svěr do dlaně omezen. Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu hodnotila jako zdravotní postižení uvedené v kapitoly XV., oddílu B, položce 1f) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovila 15 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 citované vyhlášky zvýšila tuto hodnotu o 5 % na celkových 20 %. Posudková komise není v souladu se závěry lékařů ve správním řízení, když za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nepovažuje srdeční onemocnění, ale poúrazový stav pravé horní končetiny. Posudková komise dále uvedla, že úchopová schopnost ruky žalobce je sice omezená, hybnost v kloubech zbylých článků prstů je však dobrá, svalová síla zachována, nejde tedy o ztrátu úchopu. EMG vyšetření neprokázalo patologii na nervech pravé ruky. Funkce ruky je dostatečná pro pracovní činnost s omezeními. Výškových prací, které vykonával v minulosti je neschopen.  Posudková komise souhlasila s žalobou v tom, že rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není srdeční onemocnění, nýbrž stav po amputaci části článků pravé ruky. U žalobce nejde o postižení uvedené v položce 1e) citované vyhlášky, neboť u žalobce nejde o anatomickou ztrátu části ruky, ale o ztrátu části prstů ruky. Nejsou prokázány atrofie svalů dlaně pravé ruky. 7.         Žalobce se k posudku vyjádřil podáním ze dne 18. 7. 2025, v němž nesouhlasil se závěrem posudkové komise. Žalobce uvedl, že nyní je v posudku vycházeno ze závěru jako učinil žalobce, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není srdeční onemocnění, nýbrž stav po amputaci, nicméně posudková komise nesouhlasí s hodnocením žalobce, že jde o postižení uvedené v příloze vyhlášky 359/2009 Sb. kapitola XV., oddíl B, položka 1e, ale stanovila, že se jedná o položku 1f, když dle ní se jedná o amputační ztrátu článků druhého až pátého prstu, k čemuž přiřadili pokles pracovní schopnosti o 15 %, přičemž tento pokles navýšili o pouze 5 % za další zjištěná onemocnění, z nichž nejvýznamnější je chronická ischemická choroba srdeční, která byla původně opakovaně vyhodnocena za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, k níž byl přiřazen pokles jeho pracovních schopností původně o 10 %. Komise nijak nezdůvodňovala, proč volí v této souvislosti pouhých 5 %, když původně bylo toto mé srdeční onemocnění vyhodnocováno dokonce jako nejzávažnější postižení. Komise spodní hranici nijak neodůvodnila, namítám, že procenta měla být zvýšena s ohledem na má další onemocnění, zejména tedy chronická ischemická choroba srdeční, o 10 %. Pakliže mu komise dala za pravdu v tom, že rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovních schopností je zdravotní postižení – amputace článků prstu 2, 3, 4, 5 na pravé dominantní ruce, navíc i v tom, že má pouze omezenou úchopovou schopnost ruky, vč. svěr do dlaně, který je rovněž omezen, pak nemohla uzavřít, že se jedná o položku 1f, kdy z vyhlášky vyplývá u položky 1f anatomická ztráta několika prstů jedné ruky při plně zachovaném úchopu, což nesplňuje a znovu poukazuje na to, že je ve vztahu k vyhodnocení jeho postižení přiléhavá položka 1e anatomická ztráta části ruky s ohledem na dominanci při částečně zachované funkci úchopu. Žalobce poukázal na to, že i posudková komise vyhodnotila zachování úchopové schopnosti ruky jen částečné, vyhodnotila, že úchopová schopnost ruky je omezená, nejde o ztrátu úchopu, ale zároveň uvedla, že je omezen i svěr do dlaně, přičemž v této souvislosti odkázal na závěry ortopeda MUDr. S., který úchopové funkce žalobce označil za výrazně omezené a pro pracovní činnosti nedostatečné. Žalobce s ohledem na výše uvedené navrhl, nechť soud zadá vypracování nového posudku. 8.         Vzhledem k námitkám žalobce si soud vyžádal srovnávací posudek u PK MPSV ČR v Brně. Ten byl vypracován posudkovou komisí dne 23. 9. 2025. Posudková komise zasedala ve složení předsedkyně komise MUDr. E. P., MUDr. L. R., Ph. D. – odbornost ortopedie a tajemnice Bc. L. Š. Posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů a posudkové hodnocení. Posudková komise v Brně stanovila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stav po traumatické amputaci distálních článků 2. – 5. prstu pravé ruky v květnu 2020. Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu hodnotila jako zdravotní postižení uvedené v kapitoly XV., oddílu B, položce 1f) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovila 15 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšila tuto hodnotu o 5 % na celkových 20 %. Hodnotila v souladu s PK v Ostravě. Dále uvedla, že se u žalobce nejedná o anatomickou ztrátu ruky nebo částečnou ztrátu ruky s úplnou ztrátou úchopu s ohledem na dominanci. Nejedná se o anatomickou ztrátu části ruky s ohledem na dominanci při částečně zachované funkci úchopu, nejedná se o ztrátu palce ruky s ohledem na dominanci při částečně zachované funkci úchopu a nejedná se ani o ztrátu několika prstů jedné ruky. Úchopová schopnost ještě zachována, ale není plná. Ostatní zdravotní postižení žalobce, pokud by byla posuzována jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, tak by byla posouzena s obdobnou nebo nižší taxací, tedy také bez přiznání invalidity. Hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti se pro jednotlivá zdravotní postižení nesčítají. V posudkovém závěru, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídá žádnému stupni invalidity, se neliší od posudku Posudkové komise v Ostravě. Po komplexním zhodnocením zdravotního stavu na podkladě doložené zdravotní dokumentace a diagnóz, které jsou příčinou zdravotního stavu posudková komise dospěla k závěru, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované neodpovídal invaliditě žádného stupně dle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb. 9.         U jednání soudu dne 14. 10. 2025 žalobce prostřednictvím své zástupkyně namítal, že s předmětnými posudky nesouhlasí. Nesouhlasí s tím, že rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla posouzena dle kapitoly XV., oddíl B, položky 1f) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Správně dle žalobce měla být podřazena pod kapitolu XV., oddíl B, položku 1e) uvedené vyhlášky. Dle žalobce také není řádně zdůvodněn závěr o navýšení poklesu pracovní schopnosti toliko o 5 % v důsledku srdečního onemocnění, když v průběhu správního řízení bylo posudkovými lékaři hodnoceno jednak jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to s mírou poklesu pracovní schopnosti o 10 %. 10.     Vzhledem k námitkám žalobce si soud vyžádal další srovnávací posudek u PK MPSV ČR v Hradci Králové. Ten byl vypracován posudkovou komisí dne 20. 1. 2026. Posudková komise zasedala ve složení předsedy komise MUDr. A. M., MUDr. J. D. – odbornost ortopedie a tajemnice Bc. Š. V. Posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů a posudkové hodnocení. Posudková komise v Hradci Králové stanovila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stav po amputaci 2. prstu v oblasti distálního článku, 3. – 5. prstů v oblasti mediálních článků pravé ruky (25. 5. 2020). Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu hodnotila jako zdravotní postižení uvedené v kapitoly XV., oddílu B, položce 1f) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovila 15 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu (kardiální postižení) podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšila tuto hodnotu o 5 % na celkových 20 %. Hodnotila v souladu s PK v Ostravě i v Brně. Posudková komise Hradec Králové odkázala na to, že žalobce byl u jednání PK Ostrava vyšetřen přítomným ortopedem MUDr. Š. PK Hradec Králové došla k závěru, že úchopová schopnost je omezena v menší míře, od nálezu MUDr. S. ze dne 24. 11. 2024 do nálezu MUDr. Š. došlo k výraznému zlepšení pravé ruky. Stav odpovídá kritériím písmene f) – anatomické ztráty několika prstů jedné ruky při zachovaném úchopu. Kardiální postižení po zprůchodnění věnčitých tepen lze posuzovat podle kapitoly IX., oddílu A, položky 6a) – 10 % přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. (bez snížení výkonu při obvyklém tělesném zatížení, úplná korekce vady, dobrá funkce levé komory, dobrý výkon při bicyklové ergometrii). PK proto navýšila pro toto postižení jen o 5 %. Další diagnózy nejsou u žalobce posudkově významné. Po komplexním zhodnocením zdravotního stavu na podkladě doložené zdravotní dokumentace a diagnóz posudková komise dospěla k závěru, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované neodpovídal invaliditě žádného stupně dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. 11.     Žalobce prostřednictvím své zástupkyně sdělil, že se nechce k závěru srovnávacího posudku PK MPSV ČR v Hradci Králové vyjadřovat. Návrhy na doplnění dokazování neměl. 12.     Soud konstatuje, že stěžejní otázkou v této věci bylo posouzení zdravotního žalobce. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský posudek. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím svých posudkových komisí, jak plyne z ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobce, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí především (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 6 Ads 23/2018-37). 13.     Krajský soud dále považuje za nutné zdůraznit, že posudkové lékařství je specializované medicínské odvětví a podřazení zjištěného zdravotního postižení pod příslušnou položku vyhlášky o posuzování invalidity může provést pouze odborník z této oblasti. Jeho činnost nemůže nahradit soud, ale ani lékař s jinou specializací, který nemá odborné předpoklady pro hodnocení zdravotního stavu žalobce podle vyhlášky o posuzování invalidity. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 této vyhlášky. 14.     Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobce byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. S ohledem na námitky žalobce byl vypracován ještě srovnávací posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Brně a následně v Hradci Králové. Posudky byly vypracovány s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, a na základě aktuální zdravotní dokumentace žalobce. Komise vycházely z kompletní zdravotní dokumentace žalobce. K dispozici měly také lékařské nálezy, které žalobce doložil v průběhu soudního řízení. Posudkové komise podaly posudky v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 15.     Jak bylo uvedeno výše, správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 4 Ads 13/2003-54), případně zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena. 16.     Krajský soud při hodnocení posudků posudkových komisí dospěl k závěru, že zejména srovnávací posudek podaný PK MPSV ČR v Hradci Králové je úplný a přesvědčivý. Posudková komise přesvědčivě vysvětlila, jaké zdravotní postižení žalobce je rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, včetně jeho hodnocení v rámci kategorizace dle přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Současně komise vysvětlila, jak byly při posuzování invalidity žalobce zohledněny jeho další zdravotní potíže a profesní zařazení. Shodně s posudky PK MPSV ČR v Ostravě a v Brně za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti označila postižení pravé ruky – stav po amputaci 2. prstu v oblasti distálního článku, 3. – 5. prstů v oblasti mediálních článků pravé ruky (25. 5. 2020) dle kapitoly XV., oddíl B, položky 1f) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 15 % (z rozpětí 5–15 %). Hodnotu procentního rozpětí volila při horní hranici vzhledem k charakteru a stupni základního onemocnění při postižení dominantní pravé ruky. Vzhledem k doprovázejícím onemocněním ji zvýšila podle § 3 odst. 1 o 5 %, tj. celkem o 20 %. Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % a jestli pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Posudkové komise dospěly ke shodnému závěru, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní. Posudkové komise také posoudily zdravotní stav žalobce a jeho vliv na pracovní schopnost v celém rozsahu. Nejen v posudkové komisi v Hradci Králové, byl členem i lékař s odborností ortopedie. 17.     Krajský soud vzhledem k úplnosti a přesvědčivosti z královéhradeckého posudku vycházel. Soud současně zastává názor, že skutkový stav byl v dané věci zjištěn natolik, že nebylo nutné provádět další dokazování. 18.     Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Vzhledem k tomu, že u žalobce v takovém rozsahu pokles pracovní schopnosti prokázán nebyl, není možno žalobce považovat za invalidního i přes zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. 19.     Soud uzavírá, že při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). V případě zhoršení zdravotního stavu žalobce může podat novou žádost u České správy sociálního zabezpečení o invalidní důchod, přičemž na tento následný vývoj jeho zdravotního stavu pak bude reagováno novým posudkovým zhodnocením. 20.     S ohledem na výše uvedené dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji ve smyslu § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 21.     O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovaná ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ostrava dne 24. 2. 2026 Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně         Shodu s prvopisem potvrzuje J.V.