č. j. 25 A 9/2024-31                 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKYKrajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci   žalobce:  J. V.    zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně    sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 12. 2023, č. j. MSK 154437/2023, ve věci provedení záznamu bodů v registru řidičů   takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 12. 2023, č. j. MSK 154437/2023, (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Havířova (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 11. 10. 2023, č. j. MMH/233604/2023, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byly jako nedůvodné zamítnuty námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů a byly potvrzeny na základě rozsudku Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově, č. j. 103 T 164/2021-62 (právní moc 13. 1. 2022) a pokutových bloků ze dne 2. 10. 2019, 19. 10. 2019, 9. 3. 2020 a 24. 5. 2023 provedené záznamy podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o silničním provozu“). 2. Žalobce v žalobě namítal nerespektování odvolacích důvodů žalovaným, který zcela ignoroval žalobcem předložená rozhodnutí různých správních orgánů ve shodných či obdobných věcech, a zejména pak nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů, resp. nedostatky pokutových bloků ze dne 2. 10. 2019, 19. 10. 2019 a 24. 5. 2023. K pokutovému bloku ze dne 2. 10. 2019 žalobce uvedl, že v něm není přesně zajištěna osoba přestupce (údaje jsou částečně nečitelné a nejsou přesně vypsány požadované údaje, např. rodné číslo a datum narození, rovněž ověření totožnosti není dle tam uvedeného popisu dostačující); není přezkoumatelným způsobem uvedena doba spáchání přestupku (údaje o datu a čase nejsou uvedeny, jsou nečitelné, nejsou uvedeny kompletně); není jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku (údaj o místě neobsahuje všechny potřebné údaje pro přesné stanovení místa, název obce a ulice je neúplný, resp. je uveden v nesrozumitelné zkratce); z popisu přestupkového jednání neplyne jednoznačná skutková podstata popsaného jednání ani její propojení se zákonnou povinností, která měla být porušena; právní kvalifikace přestupkového jednání je zapsána zkratkovitě, tedy nedostatečně, kdy z ní sice plyne porušení § 6, ale ne jakého bodu či písmena, není tak možné ani posoudit oprávněnost uložené sankce, a navíc je zápis částečně nečitelný; není jednoznačně uvedena forma zavinění; není zřetelná výše uložené sankce a nelze tak ověřit, zda výše sankce uvedená číslem a slovy koresponduje; není jednoznačně zaznamenáno místo, kde byl pokutový blok vydán; vlivem zápisu není přezkoumatelné, zda jsou uvedeny všechny údaje o osobě oprávněné k vydání bloku, včetně jejího podpisu; data vyhotovení a převzetí bloku účastníkem jsou uvedena tak, že jsou nepřezkoumatelná; není zřetelný podpis účastníka řízení. K pokutovému bloku ze dne 19. 10. 2019 žalobce uvedl, že vlivem zápisu není jednoznačné, kde mělo dojít ke spáchání přestupku, když je čitelný jen název obce, a jednoznačný není ani popis přestupkového jednání; údaje tedy nelze porovnat s údaji na oznámení o uložení blokové pokuty. K pokutovému bloku ze dne 24. 5. 2023 žalobce uvedl, že v něm není přezkoumatelným způsobem uvedena doba spáchání přestupku (údaje o datu a čase nejsou uvedeny, jsou nečitelné, nejsou uvedeny kompletně); není jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku (údaj o místě neobsahuje všechny potřebné údaje pro přesné stanovení místa, název obce a ulice je neúplný, resp. je uveden v nesrozumitelné zkratce); z popisu přestupkového jednání neplyne jednoznačná skutková podstata popsaného jednání ani její propojení se zákonnou povinností, která měla být porušena; právní kvalifikace přestupkového jednání je zapsána zkratkovitě, tedy nedostatečně, kdy z ní sice plyne porušení § 7, ale ne jakého bodu či písmena. K pokutovým blokům pak žalobce obecně namítal, že přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání vůbec vymezeny, není tedy bez důvodných pochybností patrno komu, kdy a kde a potažmo za jaký přestupek byla uložena pokuta v blokovém řízení, a proto zpochybnil způsobilost pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, přičemž zcela odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, a to především vzhledem k šablonovitým námitkám, které žalobci zastupovaní zástupcem žalobce opakovaně uvádějí v řadě dalších řízení, bez ohledu na konkrétní obsah spisu. Žalovaný stručně zdůraznil, že všechna rozhodnutí o přestupcích jsou v projednávané věci způsobilými podklady pro záznam bodů – všechny příkazové bloky obsahují požadované náležitosti, z nichž je zjistitelné, za jaké jednání byla žalobci uložena pokuta a kolik bodů mu tedy má být zaznamenáno dle přílohy zákona o silničním provozu. 4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců poté, kdy napadené rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, [dále jen „s. ř. s.“]), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při splnění podmínek stanovených v § 51 odst. 1 s. ř. s. krajský soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 5. Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil následující: Prvostupňový orgán oznámil žalobci dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění; toto oznámení ze dne 29. 5. 2023 bylo žalobci doručeno dne 21. 6. 2023. Dne 23. 6. 2023 žalobce podal námitky proti provedení záznamu bodů. Prvostupňový orgán si v rámci řízení o námitkách vyžádal kopie pokutových bloků ze dne 2. 10. 2019, 19. 10. 2019, 9. 3. 2020 a 24. 5. 2023, kterými byl žalobce uznán vinným ze spáchání jednotlivých přestupků. Usnesením ze dne 11. 7. 2023 prvostupňový orgán určil žalobci lhůtu pro vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Dne 24. 7. 2023 bylo prvostupňovému orgánu doručeno podání žalobce označené jako „Vyjádření se k podkladům správního spisu“, jehož obsahem byl návrh na přerušení správního řízení na dobu 90 dnů nebo do doby rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, přičemž přiložen byl návrh žalobce na zahájení přezkumného řízení pokutového bloku ze dne 24. 5. 2023. Usnesením ze dne 25. 7. 2023 prvostupňový orgán přerušil řízení o námitkách na dobu 30 dnů ode dne doručení usnesení (doručeno 31. 7. 2023). Usnesením ze dne 4. 9. 2023 prvostupňový orgán určil žalobci lhůtu pro vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Podáním ze dne 18. 9. 2023 se žalobce vyjádřil k podkladům pro vydání rozhodnutí. Dne 25. 9. 2023 opravil prvostupňový orgán zaznamenané datum ukončení zákazu řízení motorových vozidel z 26. 6. 2022 na 23. 6. 2022 a vyhotovil nový výpis z bodového hodnocení řidiče. Usnesením ze dne 25. 9. 2023 prvostupňový orgán určil žalobci lhůtu pro vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí, což žalobce učinil v podání ze dne 9. 10. 2023. Následovalo vydání prvostupňového rozhodnutí (viz odst. 1 tohoto rozsudku), proti němuž žalobce podal 30. 10. 2023 blanketní odvolání, které k výzvě prvostupňového orgánu dne 13. 11. 2023 doplnil. O odvolání žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím, jak je uvedeno v odst. 1 tohoto rozsudku. 6. Dle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Dle odst. 3 téhož ustanovení shledá‑li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. 7. Úvodem právního posouzení krajský soud konstatuje, že žalobními námitkami se zabýval v té míře podrobnosti, která vyplývala z podoby žaloby, a také zejména z toho, že žalobní námitky opakovaly námitky odvolací. 8. Předně krajský soud konstatuje, že žalovaný i prvostupňový orgán se řádně vypořádali s povšechnými (šablonovitými) námitkami žalobce. Pokud se týče námitek žalobních, jedná se opět o námitky téže jakosti a jde tedy o námitky vypořádané již správními orgány, které žalobce toliko posouvá do soudního řízení správního. Krajský soud proto odkazuje na obsah napadeného rozhodnutí a prvostupňového rozhodnutí, když s vypořádáním žalobcových námitek správními orgány se zcela ztotožňuje. 9. Rozsahu přezkumu záznamu bodů v námitkovém řízení se již opakovaně věnoval ve svých rozhodnutích Nejvyšší správní soud. Určující jsou zejména jeho závěry vyslovené v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, podle něhož „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zák. č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1, 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k zákonu o silničním provozu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán v tomto řízení však zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).“. Jak dále judikoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76, v případě pochybností o údajích zaznamenaných v oznámení policie, na jejichž základě je prováděno hodnocení dosaženého počtu bodů, je třeba vyžádat další důkazy prokazující skutečnosti tam uvedené, typicky příslušné pokutové bloky (resp. jejich část, která správnímu orgánu zůstává). 10. Prvostupňový orgán v projednávané věci kopie pokutových bloků ze dne 2. 10. 2019, 19. 10. 2019, 9. 3. 2020 a 24. 5. 2023, jakož i kopii rozsudku Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově ze dne 13. 1. 2022, č. j. 103 T 164/2021-62 (včetně souvisejících usnesení ze dne 14. 2. 2022, č. j. 103 T 164/2021-70 a ze dne 23. 6. 2022, č. j. 103 T 164/2021-86), na jejichž základě byly žalobci zaznamenány body v bodovém hodnocení řidičů, opatřil a zařadil je do správního spisu. 11. K hodnocení obsahu pokutových bloků Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012‑20 uvedl, že „S rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. […] Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost, [pokud se] jedná o odkaz na dostatečně konkrétní ustanovení zákonů ve spojení s dalšími údaji, které ve svém souhrnu skutek stěžovatele dostatečně konkrétně popisují.“; tyto závěry pak Nejvyšší správní zopakoval i v rozsudku ze dne 21. 2. 2019, č. j. 1 As 467/2018-37. 12. V projednávané věci prvostupňový orgán v prvostupňovém rozhodnutí jasně odcitoval obsah pokutových bloků, proti jejichž způsobilosti být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů směřovala žalobní argumentace. Krajský soud odkazuje zejména na str. 3 – 7 prvostupňového rozhodnutí a konstatuje, že tam obsažený popis obsahu pokutových bloků odpovídá pokutovým blokům tak, jak jsou založeny ve správním spise. Všechny tři pokutové bloky obsahují dostatečné množství údajů, které prokazují, že se vymezené přestupky staly a že se jich dopustil žalobce, a to jméno a příjmení žalobce; datum narození žalobce; číslo žalobcova občanského průkazu, popř. řidičského průkazu; adresu místa trvalého pobytu žalobce; identifikaci vozidla; popis skutku (datum a přesný čas, místo, způsob spáchání) včetně jednoznačné právní kvalifikace a zcela konkrétní identifikace zákonné povinnosti, kterou žalobce svým jednáním porušil; formu zavinění (vždy nepřeškrtnutá možnost „úmysl / nedbalost“); výši pokuty, která se vždy shoduje slovem i písmem; číslo pokutového bloku; místo a den vydání pokutového bloku; zcela dostačující a přezkoumatelnou identifikaci příslušného správního orgánu včetně podpisu; jakož i datum převzetí pokutového bloku žalobcem a zřetelný podpis žalobce. Jednání žalobce jsou ve všech pokutových blocích popsána natolik jednoznačně a určitě, že nejsou zaměnitelná s jiným jednáním. Použité formulace jsou v kontextu dalších údajů, především odkazů na příslušná zákonná ustanovení, zcela srozumitelné. Stran místa spáchání přestupků jsou ve všech pokutových blocích čitelně uvedeny zcela dostatečné údaje, bez jakýchkoliv obtíží tak lze místo spáchání přestupku určit; ostatně žalobcova „námitka“, že v pokutových blocích uvedený název obce („Ostrava“ v pokutovém bloku ze dne 2. 10. 2019 a „Bílovec“ v pokutovém bloku ze dne 24. 5. 2023) je neúplný, resp. že jde o nesrozumitelnou zkratku, vypovídá o úrovni užité žalobní argumentace mnohé. Pokutové bloky jsou ve všech jejich částech řádně vyplněné a čitelné a je z nich patrné, komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla ta která pokuta v blokovém řízení uložena. Všechny tyto údaje ostatně prvostupňový orgán, na jehož rozhodnutí žalovaný v podrobnostech odkázal, ocitoval v prvostupňovém rozhodnutí, a žalobce žádné konkrétní námitky ohledně   dotčených údajů, jak je konstatoval prvostupňový orgán, nevznesl, a to ani v odvolání, ani v žalobě. Krajský soud tedy dospěl k závěru, že pokutové bloky byly v projednávané věci způsobilými podklady pro záznam bodů do registru řidičů, a v podrobnostech opětovně odkazuje na rozhodnutí správních orgánů obou stupňů. Vzhledem k tomu, že podkladová rozhodnutí (pokutové bloky) obsahovala všechny potřebné náležitosti, nejsou žalobní námitky stran nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů, resp. vad pokutových bloků důvodné. 13. I obecnou námitku žalobce stran nerespektování odvolacích důvodů žalovaným, který měl ignorovat žalobcem předložená rozhodnutí různých správních orgánů ve shodných či obdobných věcech, krajský soud shledal nedůvodnou. V rámci této námitky totiž žalobce tvrdil, že z jím předložených rozhodnutí různých správních orgánů ve shodných či obdobných věcech vyplývá ustálenost praxe v tom, že správní orgán se zabývá způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, na jejichž základě jsou zaznamenávány body, avšak zjevně opomněl, že přesně této ustálené praxi v projednávané věci správní orgány dostály. Žalovaný i prvostupňový orgán se důsledně zabývali pokutovými bloky, jakož i jejich způsobilostí být relevantním podkladem pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče, jak je již odůvodněno výše. Vzhledem k tomu v tomto ohledu nemohlo dojít ani k narušení právní jistoty žalobce, resp. jeho legitimního očekávání. 14. Jelikož krajský soud shledal všechny žalobní námitky nedůvodnými, žalobu v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 15. Výrok o nákladech řízení má pak oporu v § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce, který neměl v řízení úspěch, nemá ze zákona právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, nicméně protože mu nad rámec úřední činnosti žádné náklady řízení nevznikly, náhrada nákladů řízení mu přiznána nebyla. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Ostrava 22. ledna 2026 Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje