Pozemkový fond České republiky ve smyslu § 17 odst. 1 zák.č. 229/1991 Sb. a § 55 odst. 1 zák. č. 219/2000 Sb. spravuje pozemky ve vlastnictví státu vyjma taxativně vyjmenovaných případů, přičemž jedná a rovněž se i účastní řízení před soudy vlastním jménem, nikoliv jménem státu

U s n e s e n í Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. G. B. a soudců JUDr. T. K. a JUDr. J. V. ve věci žalobců A) J. P., a B) R. Š., zastoupených Mgr. J. H., advokátem, proti žalovanému P.F. ČR, o zřízení práva věcného břemene, o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v M ze dne 4.9.2002, čj. 4 C 173/2002-20, t a k t o : Rozsudek soudu I. stupně se zrušuje a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení. Z o d ů v o d n ě n í : Shora označeným rozsudkem Okresní soud v M zamítl žalobu na zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu spočívající v přístupu k pozemku parcelní č. 66/4 přes pozemek parcelní č. 64/2 v katastrálním území a obci R a uložil žalobcům nahradit žalovanému na nákladech řízení 90,- Kč. Soud I. stupně dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že pozemková parcela č. 64/2, ke které se žalobci domáhají zřízení věcného břemena, je ve vlastnictví České republiky a nikoliv ve vlastnictví žalovaného, který tento majetek státu pouze spravuje, není žalovaný ve věci pasivně věcně legitimován. Proti tomuto rozsudku podali v zákonné lhůtě odvolání žalobci. Vytýkali soudu I. stupně nesprávné právní posouzení pasivní legitimace žalovaného, kterou žalobci dovozují z ustanovení § 2 zákona č. 569/1961 Sb. o Pozemkovém fondu České republiky, § 17 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě a především pak z ustanovení § 55 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Žalobci navrhovali, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení. Žalovaný se ve vyjádření k odvolání s argumentací žalobce týkající se jeho pasivní legitimace ztotožnil, a připojil se k návrhu na zrušení napadeného rozsudku a jeho vrácení soudu I. stupně k dalšímu řízení. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Podle § 17 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě) nemovitosti ve vlastnictví státu uvedené v § 1 odst. 1 spravují právnické osoby zřízené zákony České národní rady a Slovenské národní rady (dále jen „pozemkové fondy“), s výjimkou pozemků, a) na nichž se nachází hřbitov, b) které jsou určeny pro obranu státu, c) které jsou určeny rozhodnutím o využití území pro těžbu nerostů, d) chráněných podle zvláštních předpisů. Ve smyslu § 55 odst. 1 věta druhá, zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, organizace spravující majetek státu, tedy pozemkový fond, „vlastním jménem jednají v právních vztazích týkajících se majetku a účastní se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku včetně řízení o určení, zda tu vlastnické nebo jiné obdobné právo státu je, či není“. Soud I. stupně tedy pochybil, pokud shledal na straně žalovaného nedostatek pasivní legitimace, neboť žalovaný P. f. ČR ve smyslu shora citovaných ustanovení spravuje pozemky ve vlastnictví státu vyjma taxativně vyjmenovaných případů (§ 17 odst. 1 zákona o půdě), přičemž jedná a rovněž se i účastní řízení před soudy vlastním jménem, nikoliv jménem státu. V dané věci se nejedná o případ, kdy by bylo zvláštním předpisem stanoveno, že se řízení účastní přímo stát (§ 55 odst. 1, třetí věta, zákona č. 219/2000 Sb.). Protože soud I. stupně o žalobě rozhodl jen na základě chybného posouzení pasivní legitimace žalovaného, aniž by se žalobou zabýval věcně, odvolací soud napadený rozsudek podle § 221 odst. 1 a 2 o.s.ř. zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. V dalším řízení soud I. stupně nejprve postupem podle § 43 odst. 1 o.s.ř. povede žalobce k upřesnění žalobního návrhu, zejména o bližší specifikaci předmětných pozemků, především o číslo listu vlastnictví a označení katastrálního úřadu, který tyto pozemky eviduje. Dále soud I. stupně posoudí důvodnost žaloby věcně, přičemž se vypořádá i s tím, zda jsou v této věci aktivně legitimováni oba žalobci, když vlastníkem pozemku, v jehož prospěch se domáhají zřízení věcného břemena, je pouze jeden z nich. V Praze dne 14.ledna 2003 Předsedkyně senátu JUDr. G. B.