Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSPH:2003:25.CO.6.2003.1
Datum rozhodnutí22.01.2003
SoudKSPH
Spisová značka25 Co 6/2003
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
KategorieC
HesloPředběžné opatření

Právní věta

dojde-li ke směně družstevního bytu po nařízení předběžného opatření, nemá to v odvolacím řízení vliv na posouzení správnosti rohodnutí soudu I. stupně o předběžném opatření, jímž bylo žalobkyni umožněno užívání bytu

Odůvodnění

U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. H. T. a soudců JUDr. V. B. a JUDr. L. P. v právní věci žalobkyně I. Z., zastoupené advokátem JUDr. A. H.,proti žalovanému J. Z., o nařízení předběžného opatření, o odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v K, č.j. 7 Nc 24/2002-25 ze dne 15. listopadu 2002, t a k t o : Usnesení soudu prvého stupně s e v napadené části p o t v r z u j e Z o d ů v o d n ě n í Ve shora uvedeném usnesení soud prvého stupně nařídil předběžné opatření, kterým žalovanému uložil povinnost umožnit žalobkyni řádně užívat byt č. 18 o velikosti 3 + 1 v šestém patře domu, odmítl návrh žalobkyně, aby soud uložil žalovanému, aby se zdržel jakýmkoli způsobem zasahovat do nerušeného výkonu práv žalobkyně a jejích dětí spojených s užíváním shora uvedeného bytu, dále zamítl návrh žalobkyně, aby soud uložil žalovanému, aby se zdržel jakýmkoliv způsobem zcizovat svá nájemní práva k uvedenému bytu a svá členská práva v SBD a návrh, že žalobkyně se opravňuje spolu se svými dětmi užívat shora označený byt. Proti tomuto usnesení – pouze však proti jeho výroku o povinnosti žalovaného umožnit žalobkyni užívání popsaného bytu – podal žalovaný včasné odvolání. Domáhá se jím jeho změny tak, aby i tato část návrhu žalobkyně byla zamítnuta. Tvrdí, že žalobkyni nebránil ve vstupu do bytu a v jeho užívání, o čemž svědčí i to, že o výměně fabky zámku u bytu informoval žalobkyni s nabídkou schůzky, kde se domluví o užívání bytu. V předchozí době byl v bytové otázce na něho činěn nátlak žalobkyní a její rodinou, věc řešila policie. Žalobkyně, která si dne 6. 2. 2002 zažádala o byt a byla zařazena do pořadníku, vydělávala dříve podstatně více peněz než navrhovatel a ani v současné době by jí nedělalo problém šetřit si na bydlení a zajímat se o úvěr. Žalobkyni nabízel, že do doby než si opatří bydlení, může nechat bydlet svoji dceru M. u žalovaného, který by se se svojí matkou o ní postaral. Nejstarší dcera K. bydlí u svého přítele a dcera M. je v péči svého otce. Žalobkyně se k odvolání nevyjádřila. Dne 14. 1. 2003 ale zaslala soudu oznámení, že žalovaný dne 19. 12. 2002 převedl svá užívací práva k popsanému bytu na K. K přestěhování jmenované do předmětného bytu došlo ve dnech 21. a 22. 12. 2002. Před provedením této směny předmětného bytu o této skutečnosti žalobkyni neinformoval. Žalobkyně neví, jakým způsobem žalovaný naložil s jejími osobními věcmi a věcmi dvou jejich děti a jejím movitým majetkem v bytě umístěným. Žalovaný žalobkyni průběžně formou SMS na její mobilní telefon vyhrožuje z důvodu podání návrhu na vydání předběžného opatření a podání žaloby, kdy věc pojímá jako šachovou partii pro žalobkyni se zdrcujícími následky. Odvolací soud projednal věc v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí (§ 212 občanského soudního řádu ve znění zákona č. 30/2000 Sb. – dále jen o.s.ř.) a neshledal odvolání důvodným. Soud prvého stupně vycházel ze zjištění, že účastníci jsou bývalí manželé a že výlučným členem bytového družstva a uživatelem shora označeného družstevního bytu je žalovaný. Žalovaný žalobkyni znemožňuje vstup do bytu. Otázku bydlení žalobkyně řešil i magistrát města K, který uložil žalovanému, aby žalobkyni zpřístupnil byt do tří dnů, což se dosud nestalo. Na tomto magistrátu bylo vyvoláno řízení o zrušení trvalého pobytu žalobkyně na shora uvedené adrese. Žalobkyně dosud platí podle vzájemné dohody účastníků převážnou část plateb spojených s užíváním bytu. Na základě těchto zjištění měl soud prvého stupně zato, že v posuzované věci jsou dány předpoklady ve smyslu § 74 o.s.ř. pro nařízení předběžného opatření, neboť je třeba zatímně upravit poměry účastníků. Žalobkyně osvědčila, že jí svědčí z hlediska práva hmotného právo na bydlení ve shora popsaném družstevním bytě žalovaného a pokud jí žalovaný toto právo upírá, je důvod pro vyhovění návrhu žalobkyně na nařízení předběžného opatření ohledně povinnosti žalovaného umožnit žalobkyni užívání tohoto bytu. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvého stupně. Má rovněž zato, že v posuzované věci existuje potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků, která je osvědčena tím, že bydlení žalobkyně po rozvodu účastníků nebylo dosud právně vyřešeno a že žalobkyně jako bývalá manželka, jejíž právo užívat uvedený družstevní byt žalovaného rozvodem zaniklo a nebylo dosud řešeno vyklizení žalobkyně včetně případného zajištění náhradního bytu pro ni, má stále tzv. právo bydlení v bytě do doby než jí bude zajištěna příslušná bytová náhrada. Jednání vedená na Magistrátu města, i řízení na policii, vyvrací tvrzení žalovaného, že žádným způsobem nebrání žalobkyni ve vstupu do bytu a v jeho užívání. Z těchto důvodů odvolací soud usnesení soudu prvého stupně v napadené části potvrdil (§ 219 o.s.ř.). Potvrzení napadené části usnesení nebrání ani skutečnost, že žalovaný dne 19. 12. 2002 provedl směnu uvedeného družstevního bytu za rozlohově menší byt na téže adrese. Pro rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvého stupně (§ 75 odst. 5 o.s.ř.). Znamená to mimo jiné, že nemůže být v řízení o předběžném opatření přihlédnuto k tvrzením, listinám nebo dalším důkazům, které neměl k dispozici soud prvého stupně v době vyhlášení (vydání) svého usnesení a to bez zřetele k tomu, který z účastníků je uvádí nebo předkládá. Pro odvolací řízení to znamená, že účastníci nemohou v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení uvádět nové skutečnosti nebo důkazy. V projednávané věci rozhodl soud prvého stupně o předběžném opatření dne 15. 11. 2002, tedy v době, kdy členská práva k předmětnému bytu a právo užívání svědčilo žalovanému. Proto i přes směnu předmětného bytu žalovaným trvá právo bydlení žalované v předmětném bytě dále. Důsledky tohoto jednání žalovaného, zcela odporujícího jeho tvrzení, že žalobkyni nebrání v bydlení v bytě, si musí nést žalovaný sám, včetně problémů, které tím způsobil nové uživatelce předmětného bytu a včetně odpovědnosti za škodu způsobenou případně na věcech žalobkyně, které se v bytě nacházely. V Praze dne 22. ledna 2003 Předsedkyně senátu JUDr. H. T.

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky