Dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů pozbývá účinnosti výrok o úpravě styku rodiče s dítětem, který byl vydán pro dobu trvání manželství rodičů.

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. V. V. a soudců JUDr. Z. K. a JUDr. E. K. ve věci péče o nezletilou K. V. ,zastoupenou MÚ Č, dceru MUDr. D. V., zastoupené JUDr. M. L., a Ing. L. V., zastoupeného JUDr. J. Š., o zákaz styku, o odvolání matky proti rozsudku Okresního soudu P ze dne 21. 7. 2003, č.j. P 115/2002-317, t a k t o : Rozsudek soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e . Z o d ů v o d n ě n í : Okresní soud P rozsudkem ze dne 21. 7. 2003 zamítl návrh matky na zákaz styku otce s nezletilou. Proti tomuto rozsudku podala odvolání matka. Odvoláním napadá rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu, namítá, že vzájemně napjaté vztahy mezi rodiči způsobily, že nezletilá k otci zaujímá negativní citový vztah, odmítá se s ním stýkat. Otec přestal mít zájem o potřeby nezletilé, což se projevilo především tím, že neplatí řádně výživné a prodal byt, v němž matka i nezletilá do té doby bydlely, aniž by jim zajistil možnost jiného bydlení. Má za to, že soud své rozhodnutí opřel o znalecký posudek, který považovalza jediný důkaz rozhodný pro posouzení věci a který je v rozporu se zprávou PhDr. P z psychologicko-psychiatrické poradny v B. Má za to, že s touto zprávou se soud I. stupně nevypořádal, v odůvodnění rozsudku jí nezmiňuje. Přitom tato psycholožka doporučuje, aby bylo ponecháno na vůli nezletilé, zda chce či nechce s otcem udržovat kontakt. Soud měl vyslechnout nezletilou, tím že jí nevyslechl, porušil ustanovení Úmluvy o právech dítěte, která je publikována pod č. 104/91 Sb. Vytýká soudu I. stupně, že se bez dalšího přiklonil k názoru, že v době dospívání je pro nezletilou důležitý vztah k oběma rodičům vzhledem k formování vztahů k vrstevníkům i k opačnému pohlaví, měl se však zabývat především osobností otce z hlediska jeho výchovné způsobilosti a možného vlivu na nezletilou. Podle názoru odvolatelky takové posouzení nebylo ani předmětem zkoumání znalkyň. Dále v odvolání zdůrazňuje, že otec neplatí dobrovolně výživné, že získal odstupné v souvislosti s převodem členských práv a nájmu k družstevnímu bytu, je lhostejný k bytovým potřebám nezletilé a k nákladům, které je matka nucena vynakládat na prozatímní bydlení. Otec sám nevyužíval pravidelně soudní úpravy styku, přestože v prosinci roku 2001 podal návrh na výkon rozhodnutí pro neuskutečněné styky, k dalšímu styku se dostavil až v listopadu 2002. Proti otci jsou vedena dvě trestní řízení. V závěru matka má za to, že soud pochybil, pokud dosavadní širokou úpravu styku ponechal v platnosti. Navrhuje proto, aby rozsudek soudu I. stupně byl zrušen a věc tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud z podnětu tohoto odvolání přezkoumal rozsudek soudu I. stupně ve smyslu ustanovení § 212 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není. Opatrovník nezletilé ve svém vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně, otec se písemně nevyjádřil. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že rozsudkem Obvodního soudu pro P ze dne 27. 5. 1999, čj. 14Nc 565/99 - 15 byly upraveny poměry nezletilé K.V. v době, kdy manželství jejích rodičů trvalo. Její poměry byly upraveny jak pro případ rozvodu manželství rodičů (§ 26 odst. 1 zákona o rodině), tak i pro dobu trvání manželství rodičů nezletilé (§ 50 odst. 1 zákona o rodině). Pro období po rozvodu manželství rodičů však byla upravena jen výchova a výživa nezletilé. Výrok o styku otce s nezletilou, který nabyl právní moci dne 13. 7. 1999, je tedy výrokem, kterým otci byl s nezletilou upraven styk za dobu trvání manželství. Ostatně v tomto rozsahu byl také podán návrh na zahájení řízení. Protože úprava práv a povinností rodičů k dítěti učiněná pro případ, že rodiče nežijí spolu, tj. podle § 50 odst. 1 zákona o rodině, pozbývá účinnosti právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství, ztratil tak zvaný exekuční titul dnem právní moci rozvodu manželství rodičů nezletilé svou účinnost. Před odvolacím soudem byla přečtena zpráva Fondu ohrožených dětí ze dne 10. listopadu 2003, sepsaná sociální asistentkou M. W. Ve zprávě se mění názor téhož, vyslovený v jeho zprávě ze 24. 2. 2003 s tím, že je v ní konstatováno, že otec nevyhověl žádosti o doložení, jak plní svou vyživovací povinnost, matka předložila zprávu Pedagogicko-psychologické poradny v B a policejní protokoly týkající se trestního stíhání otce za její napadení a za prodej bytu a dále přehled z něhož vyplynulo, že ke konci října otec na výživném dluží 30.800,- Kč. Dále se ve zprávě uvádí, že je vycházeno z údajů matky, že se otec o minulých vánocích nezletilé neozval, neposlal dárek a od 21. 2. 2003 do konce školního roku se rovněž neozval ani se neomluvil ze styků. Fond proto dospívá k závěru, že otec svou rodičovskou zodpovědnost závažným způsobem zanedbává, jeho zájem o nezletilou není opravdový a odmítavý postoj nezletilé ke stykům s otcem vyplývá z jejích předchozích negativních zkušeností s ním (slovní i fyzické napadání matky, prodej bytu, k němuž měla s matkou právo bydlení, nezájem o vánocích, dlouhodobá absence ze styků bez omluvy). V závěru zprávy je tedy vysloven názor, že styk nezletilé s otcem proti její vůli ohrožuje její psychický stav a je v zájmu harmonického vývoje nezletilé, aby její styk s otcem byl v současné době zakázán. Především v reakci na obsah matčina písemného odvolání i písemné zprávy FOD odvolací soud je nucen konstatovat, že úprava styku otce s nezletilou tak, jak byla provedena rozsudkem Obvodního soudu pro P ze dne 27. 5. 1999, č.j. 14 Nc 565/95-15, dnem právní moci rozvodu manželství rodičů pozbyla účinnosti. V současné době nutno tedy vycházet z toho, že rodiče se o styku nedohodli a že neexistuje soudní rozhodnutí, kterým by otci byl styk s nezletilou upraven. K tomu více již shora v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Podle názoru odvolacího soudu, i když není tedy styk otci s nezletilou upraven výrokem soudu, může se matka domáhat zákazu styku otce s nezletilou a soud I. stupně tedy se správně věcně návrhem matky zabýval. Odvolací soud má za to, že soud I. stupně napadený rozsudek vydal poté, co provedl všechny potřebné důkazy, činil z nich správné skutkové i právní závěry a pokud rozhodl tak, že návrh matky na zákaz styku zamítl, je rozhodnutí soudu I. stupně věcně správné a bylo v tomto rozsahu odvolacím soudem podle § 219 o.s.ř. potvrzeno. Odvolací soud v celém rozsahu odkazuje na písemné důvody, o něž opřel své rozhodnutí soud I. stupně a má za to, že zcela správně se soud I. stupně opírá především o závěry znaleckého posudku znalkyň MUDr. I. R., která je znalkyní z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie se zvláštní specializací na dětskou psychiatrii a znalkyně PhDr. J. F., rovněž znalkyně z oboru zdravotnictví – odvětví psychologie se specializací na dětskou psychologii. Obě znalkyně v rámci své specializace provedly úplné šetření, včetně vlastního vyšetření nezletilé a obou rodičů. Obě znalkyně se shodly na tom, že nezletilá je intelektově výrazně nadprůměrná, je v koalici s matkou a plně se identifikuje s jejími názory a postoji. Má k matce dobře rozvinutý citový vztah až s prvky citové závislosti. Přejímá matčiny negativní názory na otce a její verzi rodinných příběhů. Její vztah k ostatním osobám, které s ní v současné době sdílí společnou domácnost, je pouze periferní. K otci má vztah ambivalentní, v němž se uplatňuje její identifikace s matkou. Znamená to, že nezletilá má k otci citový vztah, i když rozporuplný, nejde však o vztah, který by byl negativně vůči otci vyhraněný tak, že by při styku mohlo dojít k ohrožení jejího psychického vývoje. Pokud by platila úprava styku tak, jak byl upraven v době, kdy ještě nebylo rozvedeno manželství rodičů, šlo by jednoznačně o nepřiměřeně široký styk, který by s ohledem na aktuální okolnosti nebyl při své realizaci v zájmu nezletilé. Je nutno vzít na zřetel, že od doby, kdy bylo zahájeno řízení o úpravě poměrů nezletilé, došlo k dramatickému zhoršení vzájemných vztahů obou rodičů, že nezletilá je v podstatě bez přerušení v matčině péči, a jak bylo zjištěno znaleckým posudkem, přejímá i matčiny názory na otce a na různé, převážně nepříznivé události, k nimž v soužití rodičů došlo. Z tohoto pohledu s ohledem na to, že se nezletilá po dlouhou dobu neměla možnost s otcem stýkat, by bylo velmi nevhodné, aby byla nucena hned od počátku realizovat s otcem častá a dlouhodobá setkání. V žádném případě však z dosavadního řízení nevyplývá, že by bylo v zájmu nezletilé její styk s otcem zakázat. V tomto ohledu zcela odvolací soud odkazuje na důvody uvedené v písemném vyhotovení napadeného rozsudku, a to především na obecně platný důvod, že nezletilá pro svůj další příznivý psychický vývoj, potřebuje kontakt s otcem, vědomí o tom, že otce má a že otec o ní projevuje zájem. Odvolací soud má za to, že je nadbytečné, aby se blíže těmito důvody zabýval, neboť jde o důvody, které jsou relevantní ve vztahu k rozsahu úpravy styku otce s nezletilou, která, jak bylo již shora uvedeno, v této době neexistuje. K námitkám matky, že soud I. stupně nepostupoval správně, když nevyslechl nezletilou, má odvolací soud za to, že jde o námitky nedůvodné. Nezletilá byla podrobena znaleckému zkoumání, měla dostatečný prostor, aby své postoje vyjádřila před znalkyněmi, ve znaleckém posudku jsou tyto postoje nezletilé podrobně zachyceny a nelze očekávat, že by nezletilá před soudem vyjádřila jiný názor, než ten, který vyjádřila před znalkyněmi. Také názor, který v poslední zprávě vyslovil FOD, a sice, že je v zájmu harmonického vývoje nezletilé, aby její styk s otcem byl zakázán, neshledává odvolací soud názorem směrodatným, neboť ze zprávy tohoto fondu je patrno, že změna názoru byla učiněna na základě jednostranného šetření, opírajícího se převážně o komunikaci s matkou a pro tento názor, jež je v rozporu se závěry znaleckého posudku, neměl jeho autor objektivní podklady. V Praze dne 11. 11. 2003 Předsedkyně senátu JUDr. V. V.