Součástí odměny znalce a nákladů za znalecký posudek v soudním řízení není DPH placena znalcem z těchto položek.

U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. I. S. a soudců JUDr. L.C. a JUDr. H. L. ve věci žalobce: J. B., zastoupeného JUDr. Z. K.,proti žalovanému: M. D., zastoupenému JUDr. J. N., advokátem o 69.703,- Kč s přísl., o odvolání znalce ing.J. C. do usnesení OS P ze dne 15.ledna 2004 č.j. 5C 773/2002-50 o odměně a náhradě za znalecký posudek t a k t o : Usnesení soudu I. stupně se potvrzuje. Z o d ů v o d n ě n í : Okresní soud P usnesením ze dne 15.ledna 2004 č.j. 5C 773/2002-50 rozhodl o odměně a náhradě za znalecký posudek a určil odměnu znalce ing. J. C. částkou 8.400Kč a náhradu nákladů za znalecký posudek a to hotové výdaje 310 Kč, celkem tedy 8.710,-Kč. Soud I.stupně nepřiznal náhradu za DPH. Proti tomuto usnesení podal znalec včas odvolání a namítal, že mu nebyla přiznána náhrada DPH, ačkoliv předložil k likvidaci znalečného i kopii osvědčení o registraci k DPH. Dle odvolatele takovýto postup by soustavně znevýhodňoval znalce - plátce DPH oproti znalcům, kteří plátci DPH nejsou. Znalec dále poukazoval na rozdílnou praxi u jednotlivých soudů, kdy některé soudy DPH přiznávají. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, v zákonem stanovené lhůtě, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Závisí-li rozhodnutí soudu na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, stanoví soud po slyšení účastníků znalce (§ 127 odst. 1 věta prvá o.s.ř.). Byl-li podán znalecký posudek, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné). Zvláštní zákon stanoví, komu se znalečné vyplácí (§ 139 odst. 2 o.s.ř). Znalec má za podání posudku právo na odměnu podle stanovených sazeb. Odměna se stanoví podle stupně odbornosti potřebného k provedení úkonu a podle množství účelně vynaložené práce. Znalec má dále právo na úhradu nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti se znaleckým posudkem. Těmito náklady jsou zejména cestovní výdaje, náhrada ušlé mzdy při předvolání ke státnímu orgánu, náklady které znalec uhradil podle § 14 odst. 2 zák. č. 36/1967 Sb., věcné náklady a náklady spojené s přibráním pracovníků pro pomocné práce (§ 17 odst. 1, 2, § 18 odst. 1, 2 zák. č. 36/1967 Sb.). Odměnu a náhradu nákladů je znalec povinen vyúčtovat zároveň s podáním posudku. Její výši určí orgán, který ustanovil znalce (§ 19 odst. 1 zák. č. 36/1967 Sb.). Odměna za znalecký posudek činí podle jeho náročnosti a podle stupně odbornosti, kterou bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350 Kč (§ 16 vyhl. č. 37/1967 Sb.). státní orgán, který si vyžádal znalecký posudek rozhodne o odměně a náhradě nákladů v rámci řízení, v němž byl znalecký úkon proveden. Při určování výše odměny za znalecký úkon se hodnotí především povaha a rozsah úkonu a stupeň odborné kvalifikace potřebné k jeho provedení, charakter a účelnost pomocných prací, přiměřenost doby trvání úkonu, jakož i dodržení stanovené lhůty znalcem (§ 25 odst. 1, 2 vyhl. č. 37/1967 Sb.). Náhrada hotových výloh se poskytuje znalci na základě předložených dokladů. Obdobně se postupuje v případě, kdy znalec účtuje odměnu, kterou poskytl za provedení pomocných prací jiné osobě (§ 28 odst. 4 vyhl. č. 37/1967 Sb.). Znalec namítá, že mu nebyla přiznána DPH. Je pravdou, že zák. č. 36/1997 Sb. v ust. § 18 odst. 2 za slovem "zejména" obsahuje pouze demonstrativní výčet nákladů, takže nepochybně je možno přiznat znalci právo na náhradu nákladů i takových, které nejsou v citovaném ustanovení výslovně uvedeny, avšak vždy musí jít o náklady účelně vynaložené, a to v souvislosti s podaným znaleckým posudkem, přičemž tato souvislost musí být bezprostřední a musí mít takový vztah ke konkrétnímu znaleckému posudku, že bez vynaložení nákladů by znalecký posudek nebylo možno vypracovat. Pokud jde o daň z přidané hodnoty dle zák. č. 235/2004 Sb., odvolací soud se zabýval pouze otázkou, zda znalec, který je plátcem daně z přidané hodnoty a tuto daň z přidané hodnoty vyčíslil a uplatnil v rámci odměny a náhrady nákladů za znalecký posudek, má právo na to, aby mu byla přiznána náhrada ve výši této daně. Zákon č.36/1967 Sb. ani vyhl. č. 37/1967 Sb. se sice zcela pochopitelně o této možnosti nezmiňuje, neboť časově předchází vydání původního znění zákona o dani z přidané hodnoty, který se stal součástí našeho právního řádu 1.1.1993 - z.č. 588/1992 Sb. Je ale třeba v této souvislosti poukázat na to, že vyhláškou č. 110/2004Sb., kterou se mění vyhláška 484/2000Sb. bylo umožněno, aby i advokát, či notář jsou-li plátci DPH, si zvýšili odměnu o částku odpovídající DPH. Jedná se ale pouze o úpravu vztahující se k odměně advokáta a notáře, pokud znalec nárokuje přiznání DPH, tak v není v procesních předpisem pro tento postup opora. Dále pak ustanovení § 137 o.s.ř. konkretizuje náklady řízení, kterými jsou zejména hotové výdaje účastníků, a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, odměna notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje, odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje, tlumočné a odměna za zastupování. Procesní předpis v ustanovení § 137 odst. 2 a 3 o.s.ř pak umožňuje zařadit do nákladů řízení i částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. (z. 235/2004 o DPH) Shora uvedená změna ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. byla provedena zákonem č. 237/2004 Sb. Povinnost platit daň z přidané hodnoty nevyplývá z konkrétního znaleckého posudku, ale z dalších skutečností nezávislých na tomto znaleckém úkonu. Vzhledem k tomu, že zák. č. 36/1967 Sb. ani vyhláška č.37/1967 Sb. náhradu daně z přidané hodnoty neupravuje, a ani extenzivním výkladem ust. § 18 zák. č. 36/1967 Sb. nelze dovodit, že by tuto daň z přidané hodnoty, kterou je znalec povinen odvést, bylo možno zařadit mezi náklady vynaložené v souvislosti se znaleckým posudkem, dospěl odvolací soud k závěru, že znalci nelze náhradu ve výši daně z přidané hodnoty přiznat. Odvolací soud se tak ztotožnil s rozhodnutím soudu prvního stupně, který nepřiznal znalci DPH. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil (§ 219 OSŘ). V Praze dne 27.října 2004 JUDr. I.S. předsedkyně senátu