Výzvou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nelze použít tehdy, má-li osoba, které byla výzva zaslána, vyjádřit svůj postoj k tomu, zda chce být účastníkem (vedlejším účastníkem) v řízení. Nejedná se o otázku postupu a vedení řízení, ale o otázku vymezení okruhu účastníků.

3 31 Co 114/2004 U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. A. R. a soudců JUDr. J. D. a JUDr. J. Š. v právní věci žalobkyně B. L., zastoupené advokátem JUDr. J. P., proti žalovanému JUDr. M. V., zastoupenému advokátem Mgr. J. Z., o zaplacení částky 557.818,30 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v B ze dne 15. 12. 2003, č.j. 11 C 215/2003-55 t a k t o : Usnesení soudu I. stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. Z o d ů v o d n ě n í Okresní soud v B usnesením ze dne 15. 12. 2003, č.j. 11 C 215/2003-55 rozhodl, že vstup Kooperativy pojišťovny, a.s., do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného se nepřipouští s odkazem na ust. § 93 odst. 2 o.s.ř. s odůvodněním, že Kooperativa pojišťovna, a.s., přes výzvu soudu nesdělila, zda hodlá jako vedlejší účastník v řízení na straně žalovaného vystupovat. Proti tomuto usnesení podal v zákonné lhůtě žalovaný odvolání. Uvádí, že důvodem pro zamítavé rozhodnutí vstupu vedlejšího účastníka měla být skutečnost, že navrhovaný vedlejší účastník soudu nesdělil svůj souhlas se svým vystupováním na straně žalovaného. Žalovaný však v této věci zjistil, že výzva soudu byla formulována tak, že navrhovaný vedlejší účastník bude do řízení připuštěn, pokud výslovně soudu neoznámí, že s tím nesouhlasí. Navrhovaný vedlejší účastník, protože má zájem v řízení na straně žalovaného vystupovat, neučinil proto žádný úkon ve vztahu k soudu a důvodně předpokládal, že jeho vstup bude připuštěn. V tomto světle se pak napadené usnesení soudu jeví jako nesprávné. Žalovaný proto trvá i nadále na svém návrhu, aby vedlejší účastník byl do řízení připuštěn. Námitky žalobkyně v tomto směru považuje za irelevantní. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 212 občanského soudního řádu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Z obsahu spisu zjistil odvolací soud, že žalovaný podáním ze dne 17. 7. 2003 navrhl, aby do řízení na straně žalovaného jako vedlejší účastník přistoupila Kooperativa pojišťovna, a.s., u níž byl žalovaný jako advokát v rozhodné době pojištěn pro svoji odpovědnost za škodu, kterou klientům způsobí v souvislosti s výkonem advokacie a která je i předmětem tohoto řízení. Soud I. stupně přípisem ze dne 29. 8. 2003 Kooperativě pojišťovně, a.s. tuto skutečnosti sdělil a zároveň ji vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřila, zda hodlá jako vedlejší účastník na straně žalovaného vystupovat. Výzvu doplnil doložkou dle § 101 odst. 4 o.s.ř. s tím, že pokud nebude v určené lhůtě sděleno stanovisko vedlejšího účastníka, bude mít soud za to, že proti svému vstupu do řízení na straně žalovaného nemá námitek. Zároveň soud I. stupně zaslal návrh na přistoupení vedlejšího účastníka žalobkyni, která prostřednictvím svého právního zástupce sdělila, že s přistoupením vedlejšího účastníka na straně žalovaného nesouhlasí, neboť účelem vedlejšího účastenství je pomoc ve sporu, kterou žalovaný jako advokát nepotřebuje. Navíc by v případě neúspěchu žalobkyně došlo ke zvýšení nákladů na její straně. Výzva soudu k vyjádření byla Kooperativě pojišťovně, a.s. doručena dne 4. 9. 2003, ta na ní však v souladu s doložkou dle § 101 odst. 4 o.s.ř. nereagovala. Dne 15. 12. 2003 bylo vydáno napadené usnesení, kterým vstup Kooperativy pojiš´tovny, a.s. nebyl připuštěn. Podle § 93 odst. 1 a 2 o.s.ř. jako vedlejší účastník může vedle žalobce nebo žalovaného se zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku, pokud nejde o řízení o rozvod, neplatnost manželství, nebo určení, zda tu manželství je či není. Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh. Z citovaných ustanovení plyne, že vedlejší účastník může do řízení vstoupit buď z vlastní iniciativy, nebo na výzvu některého z účastníků. Navrhne-li účastník, aby někdo přistoupil k němu nebo k protistraně jako vedlejší účastník, soud to označené osobě sdělí a vyzve ji, aby oznámila, zda skutečně hodlá v řízení jako vedlejší účastník vystupovat. V kladném případě se tato třetí osoba stává vedlejším účastníkem v okamžiku, kdy dojde soudu její písemné sdělení nebo kdy svůj souhlas sdělí ústně do protokolu. Neprojeví-li třetí osoba vůli do řízení vstoupit, nelze ji považovat za vedlejšího účastníka. Samozřejmým předpokladem vedlejšího účastenství je, že účastník souhlasí s tím, aby někdo na jeho straně jako vedlejší účastník vystupoval. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhoduje jen tehdy, jestliže některý z účastníků namítne nepřípustnost vstupu vedlejšího účastníka do řízení. Soud z vlastní iniciativy tuto otázku nezkoumá. Nebyla-li námitka nepřípustnosti vznesena, je třetí osoba vedlejším účastníkem bez dalšího. Podle § 101 odst. 4 o.s.ř. vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. K výzvě dle § 101 odst. 4 o.s.ř. může s ohledem na znění citovaného ustanovení soud přistoupit jen tehdy, týká-li se dalšího postupu a vedení řízení. Není však možné tuto výzvu použít v takových případech, kdy se jedná o hmotněprávní základ nároku nebo o obsah žaloby vůbec (R 1/75) či o procesní postavení účastníků. To pro danou věc znamená, že výzvu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. nelze použít tehdy, má-li osoba, které byla výzva zaslána, vyjádřit svůj postoj k tomu, zda chce být účastníkem řízení. Nejedná se totiž o otázku postupu a vedení řízení, ale o otázku vymezení okruhu účastníků řízení. Ze shora uvedených závěrů vyplývá, že soud I. stupně nepostupoval správně, jestliže ke zjištění postoje navrhovaného vedlejšího účastníka ke vstupu řízení použil výzvu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jestliže dále, aniž by znal stanovisko případného vedlejšího účastníka, rozhodoval o přípustnosti jeho účastenství. Proto odvolací soud dle § 221 odst. 1 o.s.ř. napadené rozhodnutí zrušil a dle § 221 odst. 2 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Na soudu I. stupně bude, aby vyzval Kooperativu pojišťovnu, a.s., aby v určené lhůtě soudu písemně sdělila, zda hodlá jako vedlejší účastník na straně žalovaného v řízení vystupovat či nikoli. Teprve v případě, že Kooperativa pojišťovna, a.s. písemně svůj souhlas vyjádří, bude soud I. stupně s ohledem na námitku žalobkyně dle § 93 odst. 2 o.s.ř. rozhodovat o přípustnosti vedlejšího účastenství. V této souvislosti odvolací soud připomíná, že jediným zákonným hlediskem pro posouzení otázky přípustnosti vedlejšího účastenství je ve smyslu § 93 odst. 1 o.s.ř. právní zájem vedlejšího účastníka na výsledku sporu, nikoli důvody uváděné žalobkyní. Usnesení, kterým se rozhoduje o námitce nepřípustnosti vedlejšího účastenství se doručuje nejen stávajícím účastníkům řízení, ale i vedlejšímu účastníku, o jehož vstupu se rozhodovalo. V případě, že Kooperativa pojišťovna, a.s. se svým vstupem do řízení nebude souhlasit, není nutné o jejím přistoupení rozhodovat a soud bude dále pokračovat se stávajícími účastníky řízení. V Praze dne 31. března 2004 předsedkyně senátu JUDr. A.R.