Žalobou pro zmatečnost lze napadnout pouze takové rozhodnutí, kterým se řízení končí.

36C 57/2004 U s n e s e n í Krajský soud v Praze rozhodl JUDr. V. C. jako samosoudcem ve věci žalobce R, s.r.o., proti žalovaným H.H. a V. P., oba zast. JUDr. L. S., o žalobě žalovaných pro zmatečnost usnesení Krajského soudu v P, č.j. 31 Co 7/2004-354 t a k t o : Žaloba s tím, aby bylo zrušeno usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2004 č.j. 31 Co 7/2004-354, které je druhostupňovým k rozhodnutí č.j. 3C 234/97 - 340 Okresního soudu v K s e z a m í t á . Z o d ů v o d n ě n í : Žalovaní se svojí žalobou domáhali zrušení usnesení Krajského soudu v P č.j. 31 Co 7/2004-354. Tímto rozhodnutím bylo odmítnuto jejich odvolání proti usnesení Okresního soudu soudu v K, čj. 3C 234/97-340, kterým byla odmítnuta jejich žádost o osvobození od soudního poplatků. Žalovaní namítali, že původní usnesení Okresního soudu v K. H. bylo doručeno právní zástupkyni v době před její hospitalizací, při čemž soudkyně o této hospitalizaci věděla předem. Odvolání proto nemohli podat včas, a bylo jím tím de facto zabráněno v pokračování odvolacího řízení. Žalobce žalobu prohlásil za nedůvodnou ve všech bodech. Odvolání žalovaných bylo podáno jakožto blanketní, a zástupkyně žalovaných se sama o své vůli rozhodla podat odůvodnění do 10ti dnů d podání. To však bez vysvětlení neučinila. Odvolání tedy ve smyslu občanského soudního řádu nebylo včas odůvodněno a odvolací soud postupoval zcela správně. Soud provedl stručné dokazování zdravotními doklady právní zástupkyně žalovaných, a zejména pak napadeným usnesením č.j. 31 Co 7/2004-354 Krajského soudu v P a usnesením č.j. 3C 234/97-340, a zjistil skutkový stav, zejména pak, že usnesením soudu prvého stupně byla skutečně zamítnuta žádost žalovaných o osvobození od soudního poplatků. Podle § 229 o.s.ř., který taxativně stanoví důvody zmatečnosti, platí, že: 1) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže a) bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů, b) ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení, c) účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§ 29 odst. 2) a nebyl řádně zastoupen, d) nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba, e) rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící, f) soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, g) bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího. Podle odst. 4) pak platí, že žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení. Z ustanovení celého § 229 o.s.ř. vyplývá především tendence zákonodárce vytvořit celý institut zmatečnosti tak, aby přezkoumával pouze a výhradně konečné rozhodnutí ve věci. Prvé tři odstavce - ať hovoří o rozsudku, platebním či směnečném rozkaze, nebo usnesení o zastavení, případně o zastavení odvolacího řízení, v tomto žádné pochyby nepřipouštějí. Soud nenašel v judikatuře případ, který by řešil jasně dikci odstavce 4), co se týče formulace „ usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání “. Přesto je tento soud toho názoru, že tím není míněno „ jakékoli “ usnesení odvolacího soudu, ale pouze usnesení, kterým se řízení končí, ať již jakýmkoli způsobem, v souladu s dikcí všech předchozích odstavců, a i samotným pokračováním odst. 4), který naznačuje, o jaký druh usnesení jde. Téhož názoru jsou zřejmě i autoři komentáře k občanskému soudnímu řádu (Bureš-Drápal-Krčmář-Mazanec, 6. vydání z r. 2003), kde k § 229 pod bodem 2.výslovně uvádějí: „ Pravomocná rozhodnutí, která byla vydána v průběhu řízení (například o procesním nástupnictví, o přistoupení dalšího účastníka, o záměně účastníků, o věcné nebo místní nepříslušnosti) nelze touto žalobou napadnout. “ Soud tedy - i přesto, že žaloba byla podána zjevně včas, a týká se případu, kdy soud druhého stupně odmítl odvolání - neshledal formální podmínky k projednání žaloby o zmatečnost, protože rozhodnutí o osvobození od soudního poplatku se zjevně nijak nedotýká věci samé, a nemá vliv na konečné rozhodnutí. Za těchto okolností není třeba - ba ani možné - se jakkoli zabývat otázkou, zda bylo či nebylo odvolání včasné. Žaloba pro zmatečnost je mimořádným opravným prostředkem, který slouží pro nápravu základních procesních pochybení, která jsou v zákoně taxativně uvedena. Za tohoto stavu soud žalobu zamítl. V Praze 17.5.2004 JUDr. V. C. samosoudce