V případě souběhu výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti s exekucí postihující tutéž nemovitost na základě exekučního příkazu, není možný postup podle § 14 zákona č. 119/2001 Sb. s ohledem na vymezení řízení v § 1 a § 2 odst. 1 písm. a/, na které dopadá. Pstup soudu podle § 335 odst. 2 o.s.ř. je však v tomto případě vyloučen vzhledem k nemožnosti spojení vykonávacíhoa exekučního řízení.

20Co 488/2005 U s n e s e n í Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. E. D. a soudkyň JUDr. I. M. a JUDr. P. H. ve věci oprávněné MUDr. K. R., zastoupené advokátem JUDr. J. B., proti povinné B. C., o výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí, o odvolání povinné proti usnesení Okresního soudu v M ze dne 29.4. 2005 č.j. 4E 6/2004-20, t a k t o : I. Usnesení soudu I. stupně se z r u š u j e a řízení se z a s t a v u j e . Z o d ů v o d n ě n í : Okresní soud v M usnesením ze dne 29.4. 2005 č.j. 4E 6/2004-20 podle usnesení Okresního soudu v M ze dne 18.11. 2003 č.j. 10C 371/2002-92 k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 28.000,-Kč nařídil výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí povinné a to pozemku p.č. 6614/2 o výměře 114 m2 (orná půda), pozemku p.č. 6615 o výměře 981 m2 (orná půda), pozemku p.č. 6618 o výměře 2.286 m2 (orná půda), pozemku p.č.6658 o výměře 12.735 m2 (orná půda), pozemku p.č. 6663 o výměře 2.377 m2 (orná půda), pozemku p.č.6664 o výměře 2.636 m2 (orná půda) a pozemků ve zjednodušené evidenci - parcely původ Pozemkový katastr /PK/ p.č. 6616 o výměře 2.681 m2, p.č. 6656 o výměře 1.720 m2, p.č. 6657 o výměře 2.121 m2, p.č. 6667 o výměře 2.114 m2, p.č. 6668 o výměře 2.575 m2, p.č. 6718 o výměře 2.924 m2, p.č. 6722 o výměře 2.978 m2 a p.č. 6725 o výměře 2.291 m2, všech v k.ú. a obci M, zapsaných na listu vlastnictví č. 6645 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště M, se všemi jejich součástmi a příslušenstvím a dále pozemků p.č. 420 o výměře 301 m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a pozemků ve zjednodušené evidenci - parcely původ Pozemkový fond /PK/ - p.č. 92 o výměře 4.069 m2, p.č. 93 o výměře 2.446 m2, p.č. 95/2 o výměře 872 m2, p.č. 102/1 o výměře 3.046 m2, p.č. 102/2 o výměře 1.789 m2, p.č. 105 o výměře 475 m2 a p.č. 6746 o výměře 4.586 m2, všech v k.ú. V, obci M, zapsaných na listu vlastnictví č. 1878 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrálního pracoviště M, se všemi jejich součástmi a příslušenstvím s tím, že povinné zakázal nemovitosti převést nebo je zatížit a uložil jí oznámit, zda a kdo má k nemovitostem předkupní právo. Proti tomuto usnesení podala včas odvolání povinná, která nesouhlasila s tím, že pro vymožení pohledávky, která i s náklady řízení činí 33.060,-Kč, byl nařízen prodej všech nemovitostí. Namítala, že k uspokojení pohledávky postačí prodej jen jednoho pozemku, kdy konkrétně navrhovala prodej pozemku p.č. 6746 o výměře 4.586 m2 v k.ú. V, obci M, vedeného ve zjednodušené evidenci /PK/ na listu vlastnictví č. 1878. Povinná proto v tomto smyslu navrhovala změnu napadeného usnesení. Krajský soud v Praze podle § 212 a násl. o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení, včetně postupu soudu I. stupně předcházejícího jeho vydání, a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nemůže obstát, i když z jiných než v odvolání namítaných důvodů. Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda byly vůbec splněny procesní podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí, vzhledem ke zjištění, že v době vydání usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí byly již nemovitosti předmětem exekučního řízení na základě pravomocných exekučních příkazů. V tomto směru odvolací soud zjistil, že soudní exekutor Mgr. R. Ch. rozhodl o provedení exekuce prodejem předmětných nemovitostí povinné, t.j. zapsaných na listu vlastnictví č. 6645 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště M a na listu vlastnictví č. 1878 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrálního úřadu M (a to všech nemovitostí tak jak jsou specifikované v napadeném usnesení) exekučními příkazy a to 1/ exekučním příkazem ze dne 18.8. 2004 č.j. Ex 476/03-7 (pravomocným dne 31.8.2004), v rámci exekučního řízení nařízeného usnesením Okresního soudu v M ze dne 24.11. 2003 č.j. 4Nc 3108/2003-4, k uspokojení pohledávky oprávněného P. v.o.s., 2/ exekučním příkazem ze dne 18.8. 2004 č.j. č.j. Ex 509/04-40 (pravomocným 31.8. 2004), v rámci exekučního řízení nařízeného usnesením Okresního soudu v M dne 14.4. 2004 č.j. 15Nc 2841/2004-5, k uspokojení pohledávky oprávněného J. K. a 3/ exekučním příkazem ze dne 18.8. 2004 č.j. Ex 1073/04-19 (pravomocným dne 16.9. 2004), v rámci exekučního řízení nařízeného usnesením Okresního soudu v M ze dne 3.8. 2004 pod č.j. 15Nc 3076/2004-4, k uspokojení pohledávky oprávněné Ing. L. H.. Ze sdělení soudního exekutora přitom vyplývá, že tyto exekuční příkazy stále trvají a dražba nemovitostí nebyla provedena, neboť exekutor vycházel z toho, že na uvedené nemovitosti jsou vedeny jiné, dříve nařízené, výkony rozhodnutí. Vzhledem k tomuto zjištění odvolací soud zvažoval, zda pravomocné exekuční příkazy, existující v době vydání napadeného rozhodnutí, netvoří překážku, bránící nařízení výkonu rozhodnutí prodejem stejných nemovitostí a dospěl k závěru, že tomu tak je. Odvolací soud vycházel z toho, že v případě souběhu výkonu rozhodnutí s exekucí není možný postup podle § 14 zák.č. 119/2001 Sb., neboť aplikace uvedeného zákona je vyloučena, vzhledem k vymezení řízení, na které zákon dopadá v § 1 a 2 odst. 1 písm, a/. Z této úpravy totiž vyplývá, že na vykonávací i exekuční řízení je nutno nahlížet jako na stejný proces (jednota obou procesů je deklarována tím, že na stejnou stranu pod pojmem „exekuce“ je podřazován „výkon rozhodnutí nařizovaný soudem a prováděný soudem nebo soudním exekutorem podle zvláštních právních předpisů“). Tento právní názor zastává také soudní judikatura, kdy nemožnost aplikace zák.č. 119/2001 Sb. v případě souběžně probíhajícího výkonu rozhodnutí a exekučního řízení je výslovně deklarována v rozhodnutí NS ČR 20Cdo 331/2004 a stejně tak i v rozhodnutí NS ČR publikovaném pod Jc 187/2003 jsou vykonávací i exekučním řízení posuzována jako totožný „proces“ a to z pohledu překážky věci pravomocně rozhodnuté. Jelikož tedy u souběžně probíhajícího výkonu rozhodnutí a exekučního řízení (v případě, že jsou vedeny stejným způsobem) nelze postupovat podle speciální úpravy v zák.č. 119/2001 Sb., je nutno aplikovat obecnou úpravu v občanském soudním řádu (a to i vzhledem k § 52 odst. 1, potažmo § 69 exekučního řádu, když ani ten žádnou úpravu této problematiky neobsahuje). Úprava v občanském soudním řádu je založena na tom, že je nepřípustné, aby u soudu probíhalo více řízení o výkon rozhodnutí prodejem téže nemovitosti, což vyplývá z úpravy tohoto způsobu výkonu rozhodnutí, a proto v § 335 odst. 2 o.s.ř. (s účinností od 1.1.2001) stanoví jaké účinky má nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí na základě návrhu jednoho z oprávněných ve vztahu k návrhům, které dojdou až po nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě ještě před jejím nařízením. Z této výslovné úpravy vyplývá, že návrh dalšího oprávněného na prodej téže nemovitosti, který došel příslušnému soudu - v období po zahájení řízení až do právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí - nemá účinky zahájení řízení, ale považuje se jen za přistoupení k řízení již zahájenému. Pokud tedy návrh dalšího oprávněného na výkon rozhodnutí prodejem téže nemovitosti došel ještě před pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí, soud o něm rozhodne v rámci dříve zahájeného řízení - ze zákona takto dochází ke spojení věcí - a to buď současně s rozhodnutím o dříve podaném návrhu nebo doplňujícím usnesením (pokud o nařízení výkonu rozhodnutí na základě dříve podaného návrhu již nepravomocně rozhodl). Dnem, kdy usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, však nastává - z hlediska předmětu řízení - překážka věci pravomocně rozsouzené, která brání tomu, aby prodej téže nemovitosti byl znovu projednáván, a došel-li tedy další návrh na výkon rozhodnutí prodejem téže nemovitosti již po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, soud musí řízení o tomto později podaném návrhu zastavit (srovnej výklad v odborné publikaci „Výkon rozhodnutí v soudním řízení“ JUDr. K., JUDr. D., nakl. L. P., a.s. 2004). Jak tedy vyplývá z výše uvedeného, v případě postižení téže nemovitosti výkonem rozhodnutí a exekučním příkazem je nutno postupovat podle úpravy v občanském soudním řádu (zák.č. 119/2001 Sb. nelze aplikovat a jiná úprava neexistuje), avšak to lze jen v částečně modifikované podobě, neboť postup podle § 335 odst. 2 o.s.ř. (tedy přistoupení dalšího oprávněného) není v těchto případech možný, jelikož spojení vykonávacího a exekučního řízení (§ 112 odst. 1 o.s.ř.) je vyloučeno, vzhledem k rozdílnému vedení a provádění obou řízení. Úpravu v občanském soudním řádu je proto v těchto případech nutno aplikovat tak, že je nutno respektovat, že souběžně probíhající výkon rozhodnutí a exekuce postihující stejné nemovitosti jsou nepřípustné s tím, že pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, stejně jako pravomocné postižení nemovitostí exekučním příkazem, zakládá - předmětovou - překážku věci pravomocně rozsouzené, která brání pozdějšímu nařízení výkonu rozhodnutí prodejem těchto nemovitostí, resp. jejich postižení exekučním příkazem. Jelikož v době rozhodování soudu I. stupně o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí napadeným usnesením (29.4. 2005), byly již nemovitosti postiženy exekučním příkazem (ze dne 18.8. 2004, pravomocným dne 31.8. 2004) - při respektování výše uvedených zásad - bylo nutno vycházet z toho, že nařízení výkonu rozhodnutí bránil neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který bylo nutno řízení ve věci výkonu rozhodnutí zastavit (§ 254 odst. 1 o.s.ř., § 104 odst. 1 o.s.ř.). Z uvedených důvodů odvolacím soudu nezbylo než podle § 219a odst. 1 písm. a/ o.s.ř. napadené usnesení zrušit a podle § 221 odst. 1 písm.c/ řízení zastavit. Dlužno dodat, že i když oprávněná podala u soudu návrh na výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí ještě předtím než byly nemovitosti postiženy pravomocným exekučním příkazem, jelikož nelze aplikovat § 335 odst. 2 o.s.ř. o přistoupení oprávněné do exekučního řízení, které bylo dříve zahájeno, oprávněná bude muset v uvedeném řízení svoji pohledávku přihlásit nejpozději před zahájením dražebního jednání nemovitostí podle § 336f o.s.ř. (§ 69 exekučního řádu). V Praze dne 22. února 2006 JUDr. E. D. předsedkyně senátu .