Byla-li bloková pokuta podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, uložena před 1.1.2006 a doposud nebyl tento daňový nedoplatek vymožen, je třeba postupovat podle ustanovení § 70 zákona č. 337/1992 Sb., v platném znění.

28 Co 700/2006 – 22 Usnesení Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. V. V. a soudců JUDr. Z. K. a JUDr. E. K. v právní věci oprávněného Statutárního města K., zastoupeného JUDr. J. K., CSc., advokátkou, proti povinné M. T. , o částečné zastavení exekuce, o odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v K. ze dne 22.9.2006, č.j. 20 Nc 5401/2006-11, t a k to: Usnesení soudu prvního stupně se mění tak,že se exekuce, nařízená usnesením Okresního soudu v K. ze dne 31. 5. 2006, č.j. 20 Nc 5401/2006-4 pro vymožení částky 100,- Kč částečně nezastavuje. Z odůvodnění: Okresní soud v K. usnesením ze dne 22. 9. 2006, č.j. 20 Nc 5401/2006-11 částečně zastavil pro vymožení 100,- Kč shora uvedenou exekuci a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů této části exekučního řízení. Svoje rozhodnutí odůvodnil tak, že po zrušení ustanovení § 88 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ke kterému došlo zákonem č. 501/2004 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím správního řádu ke dni 1. 1. 2006, je třeba postupovat podle ustanovení § 179 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v jehož souvislosti byl § 88 zákona o přestupcích zrušen. Použitelnost dosavadních předpisů, kterou upravuje § 179 odst. 3 správního řádu, je třeba vztáhnout i na ustanovení § 88 zákona o přestupcích, tedy na běh dosavadních prekluzívních lhůt stanovených k vykonatelnosti exekučního titulu tak, že prekluze nastane v řízeních zahájených před 1. 1. 2006 i tehdy, uplynula-li prekluzívní lhůta po 1. 1. 2006. Vzhledem k tomu, že exekuční titul-vykonatelné rozhodnutí Magistrátu města K.-b1ok na pokutu ze dne 29.7.2001, č,j. B 0201207 se stal vykonatelným dne 14. 8. 2001, bylo možné exekuci vykonat do pěti let od vykonatelnosti, tj. do 14. 8. 2006. Z tohoto důvodu, tedy pro prek1uzi, soud prvního stupně (dále jen I. stupně) částečně zastavil nařízenou exekuci pro vymožení částky 100,- Kč podle uvedeného exekučního titulu podle ustanovení § 268 odst. 1 písm.b) o.s.ř.s přihlédnutím k ustanovení § 55 exekučního řádu, § 88 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb. ve znění do 31. 12. 2005 (nesprávně je v odůvodnění napadeného rozhodnutí uveden zákon č. 220/1990 Sb.) a k ustanovení § 179 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Proti tomuto usnesení se včas odvolal oprávněný. Má za to, že soud I. stupně věc nesprávně právně posoudil. Na předmětnou exekuční věc dopadá zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších změn a doplňků. To vyplývá z ustanovení § 1 odst. 4 tohoto zákona, na které odvolatel jeho citací odkazuje. Dále poukazuje na ustanovení § 70 odst. 1 a 2 zákona č. 337/1992 Sb., v platném znění, podle kterého měl odvolatel právo vymáhat daňový nedoplatek ve lhůtě 6 let počínaje od roku, ve kterém se takový nedoplatek stal splatným. Jde o promlčecí lhůtu, jejíž běh byl přerušen podáním návrhu na nařízení exekuce. Podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona Č. 337/1992 Sb., v platném lnění, lze dlužnou částku vymáhat po dobu 20 let počítaných od konce roku, ve kterém se stal nedoplatek splatným. Oprávněný navrhuje, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena soudu 1. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, podle ustanovení § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a shledal odvolání oprávněného důvodným. Z obsahu spisu se podává, že návrh na nařízení exekuce byl podán u soudu I. stupně dne 30. 5. 2006 a byl podložen dvěma exekučními tituly, a to blokem na pokutu na místě nezaplacenou ve výši 100,- Kč, která byla uložena za přestupek podle ustanovení § 48 zákona č. 200/1990 Sb., v platném znění. Toto rozhodnutí ze dne 29.7.2001, č.j. B 0201207 nabylo právní moci dnem 29. 7. 2001 a stalo se vykonatelným dne 14. 8. 2001. Druhým exekučním titulem je blok na blokovou pokutu na místě nezaplacenou ze dne 8. 8. 2003, č.j. B 0058819, kterým byla uložena pokuta ve výši 500,- Kč podle ustanovení § 50 zákona č. 200/1990 Sb., v platném znění. Toto rozhodnutí nabylo právní moci 8. 8. 2003 a dnem 26. 8. 2003 se stalo vykonatelným. K oběma exekučním titulům vydal Magistrát města K. výzvu k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě podle ustanovení § 73 odst. 1 zákona Č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků a vyzval rozhodnutím z 15. 2. 2006, č.j. OF/2282/06/R04 a čj. OF/2280/06/R04 povinnou k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy s tím, že jinak dluh bude vymáhán exekučně a nedoplatek bude zvýšen o náklady na výkon exekuce. Obě tato rozhodnutí nabyla právní moci 14. 3. 2006. Exekuce byla soudem I. stupně nařízena usnesením ze dne 31. 5. 2006, č.j. 20 Nc 540112006-4 pro vymožení obou pohledávek. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. J. S.,. Usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci dnem 8. 8. 2006. Podle právního stavu platného do dne 31. 12. 2005, kdy v zákoně č. 200/1990 Sb.,o přestupcích, bylo obsaženo ustanovení § 88, bylo opakovaně judikováno soudy, včetně Nejvyššího soudu ČR, že rozhodnutí, jímž orgán obce uložil povinnému zaplatit pokutu podle zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze vykonat jen v době pěti let po uplynutí lhůty určené pro zaplacení pokuty (§ 88 odst. 1 tohoto zákona). Např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2004, čj. 20 Cdo 2208/2002 vychází ze znění ustanovení 99 zákona Č. 71/1967 Sb., správní řád platný do 31. 12.2005, podle kterého se pro daňové řízení správní řád nepoužije. Dále pak vychází z ustanovení § 97 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2005, podle kterého ustanovení části první až šcsté a osmé (tj. včetně § 70) tohoto zákona se použijí, pokud nestanoví jinak-mimo jiné-zvláštní daňový zákon; jinak bylo stanoveno právě v ustanovení § 88 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, platného do 31. 12. 2005. Podle § 88 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění platném do 31. 12.2005, rozhodnutí o uložení pokuty I.a přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení lze vykonat do pěti let po uplynutí lhůty určené pro jejich zaplacení. Není tedy správný závěr soudu I. stupně, že po zrušení ustanovení § 88 v zákoně o přestupcích je třeba postupovat podle nyní platného správního řádu s tím, že prekluze nastane v řízeních zahájených před 1. 1. 2006 i tehdy, uplynula-li prekluzívní lhůta po 1. 1. 2006 (§ 179 odst. 3 správního řádu platného od 1. 1. 2006). I podle současné právní úpravy obsažené ve správním řádu se na daňové řízení správní řád nevztahuje (§ 99 zákona č. 33711992 Sb., v nyní platném znění po 1. 1.2006). I po novele zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, provedené zákonem č. 337/1992 Sb., je podle ustanovení § 1 odst. 4 tohoto zákona obec, jejíž orgán uložil blokovou pokutu, správcem daně a je tu povinnost blokovou pokutu jako daň, která je příjmem rozpočtu obce, vymáhat. V platnosti zůstává i ustanovení § 97 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v platném znění, podle kterého ustanovení části první až šesté a osmé tohoto zákona se použijí, pokud ustanovení části sedmé nebo zvláštní daňový zákon nestanoví jinak. Je nepochybné, že od 1. 1. 2006 zvláštní daňový zákon již jinak nestanoví, když ustanovení § 88 zákona o přestupcích bylo od 1.1. 2006 zrušeno a přechodná ustanovení k zákonu č. SO 112004Sb., kterým došlo ke změně zákona o přestupcích, nemá žádné přechodné ustanovení, které by běh lhůt pro vymáhání uložených pokut upravilo. Podle názoru odvolacího soudu je proto třeba postupoval podle zákona č. 337/1992 Sb., v platném znění. Podle přechodných ustanovení tohoto zákona, konkrétně podle ustanovení § 101, věta první a druhá, tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky procesních zákonů, které nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají však zachovány. Podle názoru odvolacího soudu je proto třeba i tam, kde bloková pokuta podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, byla uložena před 1. 1. 2006 a doposud nebyl tento daňový nedoplatek vymožen, postupovat podle ustanovení § 70 zákona č. 337/1992 Sb., podle něhož se právo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal tento nedoplatek splatným. Zákonodárce tak podle názoru odvolacího soudu sledoval to, aby nedošlo k prekluzi velkého množství pokut, které byly uloženy orgány obcí a nebyly vymáhány a proto zrušil ustanovení § 88 v zákoně o přestupcích, aniž by na toto bylo reagováno v přechodných ustanoveních tohoto zákona a převedl režim vymáhání těchto datlových nedoplatků zcela do zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v platném znění, kde lhůta pro jejich vymáhání je promlčecí, nikoliv prekluzívní a je šestiletá, nikoliv pětiletá a za podmínek ustanovení § 70 odst. 2 tohoto zákona může být až dvacetiletá. Z těchto důvodů odvolací soud změnil napadené rozhodnutí podle ustanovení § 220 odst. 1 písm.a) tak, že exekuci shora uvedeno částečně nezastavil. V Praze dne 13. listopadu 2006 JUDr. V.V. předsedkyně senátu