Jestliže se podle zák. č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, odborová organizace stává právnickou osobou již následujícím dnem po doručení návrhu na evidenci příslušnému ministerstvu, může takto vzniklé odborové sdružení zastupovat účastníka v soudním řízení (§ 26 odst. 1 o.s.ř) a soudu již nepřísluší zkoumat skutečné zájmy zaregistrovaného odborového sdružení a dospět k závěru, že se o odborovou organizaci nejedná.

Číslo jednací: 23Co 478/2009 - 244 U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Gordany Burianové a soudců JUDr. Jaroslavy Vítové a JUDr. Tomáše Kučery ve věci žalobce S. D., zastoupeného odborovým sdružením SPRAVEDLNOST, proti žalovanému Státnímu statku Jeneč, s.p., zastoupenému JUDr. Milanem Ježkem, advokátem, o zaplacení 86.876,10 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu Praha – západ ze dne 7.10.2009, č.j. 10C 232/2006 – 231, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se připouští zastoupení žalobce odborovým sdružením SPRAVEDLNOST. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením soud I. stupně nepřipustil zastoupení žalobce odborovým sdružením SPRAVEDLNOST. Své rozhodnutí odůvodnil soudu I. stupně tím, že odborové sdružení SPRAVEDLNOST je zájmové sdružení občanů vzniklé v souladu se zákonem č. 83/1990 Sb. za účelem ochrany práv a zájmů členů sdružení, zejména sociálních. Nejedná se proto o odborovou organizaci, tedy profesní organizaci ve smyslu pracovněprávním, která může zastupovat účastníka řízení podle ustanovení § 26 o.s.ř. Proti tomuto usnesení podal odvolání žalobce v zastoupení odborovým sdružením SPRAVEDLNOST. Namítá, že pokud má soud pochybnosti o řádné registraci odborového sdružení SPRAVEDLNOST, může podat podnět či správní žalobu Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, který jediný je oprávněn věc posoudit. Odborové sdružení bylo řádně zaregistrováno a jeho zastupování žalobce bylo připouštěno i Krajským soudem v Praze. Dále jsou v odvolání vznášeny výhrady proti průběhu řízení před soudem I. stupně. Dále toto odvolání obsahuje návrh na delegaci věci k jinému soudu z důvodu vhodnosti. Jak bylo konstatováno již soudem I. stupně, odborové sdružení SPRAVEDLNOST bylo zaevidováno na Ministerstvu vnitra podle ustanovení § 9a zákona č. 83/1990 Sb. Podle ustanovení § 9a odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů v nyní platném znění, odborová organizace a organizace zaměstnavatelů se stává právnickou osobou dnem následujícím poté, kdy příslušnému ministerstvu (§ 7 odst. 1) byl doručen návrh na její evidenci. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pro evidenci odborové organizace a organizace zaměstnavatelů platí obdobně ustanovení § 6 odst. 2, § 7 odst. 1 a § 9 odst. 2; ustanovení § 6 odst. 1, § 7 odst. 2 a § 3, § 8 a § 9 odst. 1 se na odborové organizace a organizace zaměstnavatelů nevztahují. Podle platné právní úpravy odborová organizace se stává právnickou osobou již dnem následujícím po doručení návrhu na její evidenci a lze souhlasit s námitkou odvolatele, že soudu nepřísluší zkoumat skutečné zájmy zaregistrovaného odborového sdružení a dospět k závěru, že se o odborovou organizaci nejedná, když dosud platná úprava provedená zákonem č. 83/1990 Sb. vznik takové odborového sdružení umožňuje. Jestliže se odborová organizace SPRAVEDLNOST stala právnickou osobou následujícím dnem poté, kdy byl Ministerstvu vnitra ČR doručen návrh na evidenci, je třeba ve smyslu ustanovení § 26 odst. 1 o.s.ř. zastupování takto vzniklou odborovou organizací připustit. Z uvedeného důvodu bylo usnesení soudu I. stupně změněno tak, jak je ve výroku uvedeno. O návrhu na delegaci věci k jinému soudu z důvodu vhodnosti nemohl odvolací soud rozhodnout, neboť nebyly splněny podmínky, za kterých je možno o takovém návrhu rozhodnout. Podle ustanovení § 12 odst. 1 o.s.ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně. Podle odst. 2 tohoto ustanovení věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení odst. 3 § 12 o.s.ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odst. 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. K rozhodování o vhodné delegaci může dojít jak na návrh účastníka, tak i z iniciativy soudu. Vždy je třeba, aby soud, jehož věc má být delegována, zjistil stanovisko všech účastníků k navrhované delegaci, neboť toto stanovisko má zásadní význam pro posouzení podmínek vhodnosti. Zákon zdůrazňuje právo účastníků (tedy i žalovaného) vyjádřit se k důvodu delegace a k určení soudu, kterému má být věc přikázána. Úvaha o vhodnosti delegace musí zahrnovat posouzení poměrů účastníků, jimi uváděné důvody a závěr, že delegací nebude navozen stav, který v poměrech některého z účastníků bude zásadně nepříznivý. Vyjádření účastníků musí vždy zahrnovat také určení soudu, kterému má být věc delegována. Důvody vhodnosti jsou zejména takové, které delegujícímu soudu umožní přijmout závěr, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána hospodárněji a rychleji. Delegace není zpravidla na místě v případech, kdy příslušný soud již provedl podstatnou část dokazování. Jestliže žalobce setrvá na svém návrhu na delegaci jinému soudu z důvodu vhodnosti, je třeba aby uvedl důvody, jež ho k takovému návrhu vedou, a zejména musí být navržen soud, kterému má být věc delegována. Odvolací soud v této souvislosti odkazuje na ustanovení § 14 odst. 4 o.s.ř., podle kterého důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Dosavadní námitky žalobce vůči osobě soudce, který věc projednává, obsahují pouze námitky, které spočívají v postupu soudce v tomto řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání. V Praze dne 29. října 2009 JUDr. Gordana Burianová předsedkyně senátu