Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSPH:2010:30.CO.124.2010.1
Datum rozhodnutí05.05.2010
SoudKSPH
Spisová značka30 Co 124/2010
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
KategorieC
HesloOpatrovník

Právní věta

Samotná okolnost, že opatrovník ustanovený soudem účastníku pro řízení při splnění podmínek pro jeho ustanovení, zakotvených v § 29 odst. 1 písm. h) o.s.ř., nevykonával řádně svou funkci a nehájil práva a zájmy účastníka řízení může založit důvod zmatečnosti dle § 229 odst. 1 písm. h) o.s.ř. .

Odůvodnění

Číslo jednací: 30Co 124/2010 - 113 U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny Švecové a soudců JUDr. Petra Wulkana a JUDr. Heleny Černecké v právní věci žalobkyně L. P., zastoupené Mgr. Ing. Pavlem Bezouškou, advokátem, proti žalované I. M., zastoupené Mgr. Pavlem Vinterem, advokátem, o žalobě pro zmatečnost podané žalovanou, o odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 21.1. 2010, č.j. 7 C 109/2009-115, t a k t o : Usnesení soudu I. stupně se mění tak, že rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 19.6. 2007, č.j. 10 C 18/2006-86 se zrušuje. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Kutné Hoře usnesením ze dne 21.1. 2010, č.j. 7 C 109/2009-115 zamítl žalobu pro zmatečnost, kterou se žalovaná domáhala zrušení rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 19.6. 2007, č.j. 10 C 18/2006-86 (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit státu do pokladny Okresního soudu v Kutné Hoře na nákladech řízení částku 10.670,- Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Proti tomuto usnesení podala žalovaná v zákonné lhůtě odvolání. Uvedla, že žalobou pro zmatečnost se domáhá zrušení rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře z 19.6. 2007, č.j. 10 C 18/2006-86. V řízení, vedené Okresním soudem v Kutné Hoře pod sp. zn. 10 C 18/2006-86 byl žalované ustanoven opatrovník dle ustanovení § 29 o.s.ř., aniž soud provedl dostatečné šetření o tom, zda jsou dány předpoklady pro takové opatření. Opatrovníkem žalované byla ustanovena soudní tajemnice Okresního soudu v Kutné Hoře, jejíž zájmy jsou vzhledem k tomu, že je zaměstnankyní téhož soudu, který ve věci rozhodoval, v objektivním rozporu s právy a oprávněnými zájmy žalované, k jejichž ochraně byla opatrovnicí ustanovena. Soud odpovídá za to, že opatrovník bude hájit práva a oprávněné zájmy účastníka řízení. Přestože ustanovená opatrovnice svou funkci v řízení fakticky vůbec nevykonávala, soud jí funkce opatrovníka žalované nezprostil. Žalovaná v odvolání poukázala na judikaturu Ústavního soudu, týkající se problematiky opatrovníků, ustanovovaných dle ustanovení § 29 odst. 3 o.s.ř. (viz Nálezy Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 322/2000, II. ÚS 536/08, II. ÚS 843/08, II. ÚS 1371/08). Poukázala dále na usnesení Ústavního soudu ze dne 13.8. 2009, sp. zn. III. ÚS 1930/09, jím byla sice ústavní stížnost žalované proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře z 19.6. 2007, č.j. 10 C 18/2006-86 odmítnuta, ovšem pouze z toho důvodu, že žalovaná nepodala žalobu pro zmatečnost ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) o.s.ř. V odůvodnění tohoto usnesení Ústavní soud mimo jiné výslovně uvedl, že důvodem žaloby pro zmatečnost podané podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) o.s.ř. je vadný závěr o splnění podmínek zakotvených v § 29 odst. 3 o.s.ř., za nichž lze určité osobě ustanovit pro řízení opatrovníka, a to logicky včetně toho, kdo může funkci opatrovníka v konkrétní věci zastávat s tím, že opatrovníkem neměla být zaměstnankyně téhož soudu. Žalovaná především nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že Okresní soud v Kutné Hoře v řízení vedeném pod sp. zn. 10 C 18/2006 využil všechny dostupné možnosti ke zjištění místa pobytu žalované. Především dle žalované měl soud uložit žalobkyni, aby svá tvrzení o neznámém pobytu žalované náležitě doložila (viz Nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. I. ÚS 322/2000). Dále měl soud I. stupně zjišťovat pobyt žalované u osob oběma účastnicím blízkých (jde o sestry). Konkrétně dle žalované měl soud zjišťovat místo pobytu žalované u příbuzných obou účastnic řízení, manželů Táboříkových (strýc a teta), případně společných známých například pana K. Č. nebo paní M. B. Rovněž vytýkala, že soud nevyužil možnosti postupu podle ustanovení § 55 zákona č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním a nepožádal Ministerstvo spravedlnosti ČR o dožádání příslušného orgánu USA, prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí ČR o zjištění místa pobytu žalované, a to přesto, že dálkovým přístupem do centrální evidence obyvatel dne 21.6. 2006 zjistil, že žalovaná má syna narozeného v USA, jemuž tehdy nebylo ani jeden a půl roku a žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že ví o tom, že žalovaná se zdržuje v Americe. Žalovaná rovněž odmítá závěr soudu I. stupně, že nezachovala patřičnou míru opatrnosti a že jako vlastnice majetku větší hodnoty měla v případě, že se hodlala dlouhodobě zdržovat mimo území ČR, na sebe měla sdělit kontaktní adresu. Žalovaná kontaktní adresu sdělila svým příbuzným, panu K. Č. i paní M. B., s níž se dohodla, že po dobu její nepřítomnosti v ČR bude za žalovanou platit účty a zařizovat další záležitosti. Pro odstup času si již žalovaná nevybavuje, zda v souvislosti s řízením vedeným pod sp. zn. ORKH-508/ČJ-10-2006 sdělila adresu svého bydliště v USA i Policii ČR, vzhledem k tomu, že příslušný spis Policie ČR je již skartován, však v současné době nelze činit žádný závěr o tom, zda policii tuto adresu sdělila či nikoli. Žalovaná nesouhlasí ani s dalším závěrem soudu I. stupně, že s ohledem na charakter řízení ve věci sp. zn. 10 C 18/2006 (zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví) ustanovením opatrovníka z řad pracovníků Okresního soudu v Kutné Hoře nemohlo dojít k újmě žalované, neboť v řízení se striktně vycházelo ze znaleckého posudku, který nechal soud zpracovat a žalovaná tedy nebyla zkrácena co se týče vypořádacího podílu. Především mělo být vycházeno z toho, že nezbytným předpokladem k tomu, aby se jeden ze spoluvlastníků mohl domáhat zrušení podílového spoluvlastnictví je stav, kdy mezi spoluvlastníky nemovitosti nedojde k dohodě. V daném případě však žalobkyně v řízení vedeném Okresním soudem v Kutné Hoře pod sp. zn. 10 C 18/2006 neprokázala, že by se pokusila uzavřít se žalovanou dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobou pro zmatečnost napadeným rozsudkem byly nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně přesto, že soud nezjistil, že nemovitost není reálně dělitelná. Pro způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví je přitom v ustanovení § 142 obč. zák. stanoveno závazné pořadí, a reálné dělení je na prvém místě. Navíc připadala v úvahu i možnost zamítnutí žaloby dle ustanovení § 142 odst. 2 obč. zák. Soudem ustanovená opatrovnice v rozporu s jejími povinnostmi vyplývajícími z ustanovení § 29 odst. 3, resp. § 31 odst. 1 a násl. o.s.ř. nenamítla nenaplnění hypotézy ustanovení § 142 odst. 1 obč. zák., nezjišťovala případnou existenci důvodů hodných zvláštního zřetele ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 obč. zák., nezjišťovala, zda předmětná nemovitost je reálně dělitelná či nikoli, neseznámila se s obsahem znaleckého posudku a nepoukázala na jeho vady, nevyjádřila se k žalobě ani tvrzením žalobkyně učiněným při jednáních soudu, těchto jednání se ani nezúčastnila, pouze se vzdala odvolání proti rozsudku ze dne 19.6. 2007, č.j. 10 C 18/2006-86 po jeho vyhlášení. Lze tedy shrnout, že ustanovená opatrovnice nechránila práva a oprávněné zájmy žalované. Protože prokazatelně jediným úkonem, který ustanovená opatrovnice v průběhu řízení učinila, bylo vzdání se práva odvolání proti vyhlášenému rozsudku má žalovaná zato, že opatrovnice jednala přímo v rozporu s jejími zájmy, což bylo dle jejího názoru zapříčiněno objektivní kolizí zájmu ustanovené opatrovnice jako zaměstnankyně Okresního soudu v Kutné Hoře, tedy orgánu, který ve věci rozhodoval, se zájmy žalované. Závěrem žalovaná vytkla napadenému rozhodnutí, že se s její argumentací a důvody, pro které žalobu pro zmatečnost podala, řádně nevypořádal a rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné. Navrhla, aby bylo usnesení soudu I. stupně odvolacím soudem změněno tak, aby žalobě pro zmatečnost bylo vyhověno a aby byl rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 19.6. 2007, č.j. 10 C 18/2006-86 zrušen. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání navrhla, aby bylo napadené usnesení soudu I. stupně odvolacím soudem jako věcně správné potvrzeno. Uvedla, že žalovaná podala žalobu pro zmatečnost z důvodu uvedeného v ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) o.s.ř. podle novely občanského soudního řádu účinné od 1.7. 2009. Žalobkyně v době, kdy probíhalo řízení před Okresním soudem v Kutné Hoře pod sp. zn. 10 C 18/2006 neznala pobyt žalované. Soud prováděl šetření ke zjištění místa pobytu žalované standardním způsobem, tedy dotazy na centrální evidenci obyvatel, policii, vězeňskou službu a podobně. Účastnice řízení jsou sestry, jejich rodiče jsou již po smrti. Soud proto logicky vycházel z tvrzení žalobkyně, že jí není pobyt sestry (žalované) znám. Dotazy na další jmenované orgány její pobyt rovněž nebyl zjištěn. Jednalo se o dostatečné a aktuální šetření soudu, nebylo ani v moci soudu zjišťovat pobyt žalované jiným způsobem. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu I. stupně dle ustanovení §212 a § 212a o.s.ř., i správnost postupu soudu I. stupně z hlediska procesních předpisů a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné. Žalovaná v odvolání výslovně uplatnila odvolací důvody dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o.s.ř. Odvolací důvod dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. b) o.s.ř., tedy že soud I. stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoli k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem je naplněn tehdy, když soud I. stupně aplikoval § 118b nebo § 174 odst. 4 část první věty za středníkem chybně, a proto nepřihlédl k takovým odvolatelovým tvrzením nebo důkazům, které správně měl vzít v úvahu a v důsledku takového pochybení nebyl skutkový stav věci řádně zjištěn, popřípadě odvolatel vůbec neunesl (nemohl unést) břemeno tvrzení nebo důkazní břemeno. Odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. e) o.s.ř., to je, že soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním spočívá v tom, že soud I. stupně sice provedl všechny potřebné důkazy, nevyhodnotil je však způsobem odpovídajícím požadavkům § 132-135 o.s.ř., a proto dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a skutkovým závěrům, významným pro posouzení věci po stránce právní. Odvolací důvod dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. g), tedy že rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci je dán v případě, že se soud dopustil omylu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci právních předpisů jde tehdy, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil. Odvolací soud dospěl k závěru, že opodstatněně byly uplatněny odvolací důvody dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř. Při posuzování věci odvolací soud vycházel z důkazů, provedených soudem I. stupně a sám zopakoval dokazování obsahem spisu Okresního soudu v Kutné Hoře, sp. zn. 10 C 18/2006, a to zejména těmi částmi spisu, které se týkaly šetření soudu po pobytu žalované a postupu opatrovnice žalované v řízení. Pokud jde o obsah důkazů, provedených soudem I. stupně, odkazuje odvolací soud na příslušné části odůvodnění napadeného rozhodnutí. V dané věci se žalovaná žalobou pro zmatečnost domáhala zrušení rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 19.6. 2007, č.j. 10 C 18/2006-86 z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) o.s.ř., tedy že účastníku řízení (v daném případě žalované) byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoli k takovému opatření nebyly splněny předpoklady. Ze správných skutkových zjištění soudu I. stupně vyplývá, že pod sp. zn. 10 C 18/2006 probíhalo u Okresního soudu v Kutné Hoře řízení o návrhu žalobkyně na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastnic k domu čp. 603 v Čáslavi, ke stavební parcele č. 957 a k zahradě parcelní číslo 521/22, vše v katastrálním území Čáslav, nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. 556 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora. V žalobě byla žalovaná označena jménem, příjmením, rodným číslem a trvalým bydlištěm. Protože se na uvedenou adresu žalované nepodařilo žalobu doručit, požádal soud o doručení zásilky Policii ČR, Obvodní oddělení Čáslav. Policie podala soudu zprávu, že žalovaná se na své adrese trvalého pobytu nezdržuje, její současnou adresu se nepodařilo zjistit, přestože policie činila dotazy i na sousedy; od nich bylo zjištěno, že se žalovaná měla odstěhovat na blíže neurčenou adresu do Pardubic. O pomoc soud požádal i Policii ČR, Obvodní oddělení Pardubice, které zjistilo, že žalovaná se nezdržuje ani v Pardubicích, její faktický pobyt se zjistit nepodařilo. Soud opatřil výpis z centrální evidence obyvatel, kde byla evidována pouze adresa trvalého pobytu žalované v Čáslavi. Z tohoto výpisu bylo dále zřejmé, že oba rodiče žalované již zemřeli a že žalovaná má syna narozeného 12.3. 2005 ve Spojených státech Amerických, jako adresa jeho pobytu však opět byla uvedena adresa trvalého pobytu žalované v České republice, tedy Čáslav. Soud dále činil dotaz na Generální ředitelství Vězeňské služby ČR, Centrální evidenci vězňů, a zjistil, že žalovaná nebyla ve výkonu vazby ani trestu odnětí svobody na území ČR. Rovněž žalobkyně k dotazu soudu sdělila, že jí současný pobyt žalované není znám. Nato soud usnesením z 2.8. 2006, č.j. 10 C 18/2006-23 ustanovil žalované z důvodu neznámého pobytu (§ 29 odst. 3 o.s.ř.) pro řízení opatrovnici, a to Dagmar Procházkovou, soudní tajemnici Okresního soudu v Kutné Hoře. Poté co toto usnesení nabylo právní moci, doručil jmenované opatrovnici žalobu a předvolání k ústnímu jednání. Opatrovnice se k žalobě nevyjádřila, ústního jednání konaného dne 7.11. 2006, jak vyplývá z obsahu protokolu o jednání, se neúčastnila. Ve věci byl proveden důkaz znaleckým posudkem z oboru ekonomiky, odvětví ceny a odhady nemovitostí, vypracovaný znalcem J. L. Úkolem znalce bylo stanovit tržní cenu nemovitostí, které byly předmětem sporu. Znalecký posudek č. 3128/002/07 z 5.1. 2007 a usnesení o přiznání znalečného z 13.3. 2007, č.j. 10 C 18/2006-69 byly opatrovnici žalované doručeny, opatrovnice se k nim nevyjádřila a dalšího ústního jednání, konaného v této věci dne 12.6. 2007 se nezúčastnila. Toto jednání bylo odročeno na den 19.6. 2007 za účelem vyhlášení rozsudku. Po vyhlášení rozsudku, se opatrovnice vzdala práva na odvolání proti tomuto rozsudku. Soud I. stupně v napadeném usnesení dovodil, že žaloba pro zmatečnost není důvodná, že v řízení vedeném pod sp. zn. 10 C 18/2006 Okresní soud v Kutné Hoře využil všech dostupných možností ke zjištění pobytu žalované a protože se její pobyt zjistit nepodařilo, byly splněny předpoklady pro ustanovení opatrovníka z důvodu neznámého pobytu dle § 29 odst. 3 o.s.ř. Podle soudu I. stupně ustanovení opatrovníka z řad pracovníků Okresního soudu v Kutné Hoře neznamenalo žádnou újmu práv žalobkyně, neboť se jednalo o řízení, kde se striktně vychází ze znaleckého posudku, jímž byl v řízení proveden důkaz. Žalobu pro zmatečnost upravuje občanský soudní řád jako mimořádný opravný prostředek, jehož pomocí lze dosáhnout nápravy ve věci, v níž došlo k závažným procesním nedostatkům. Uvedenému účelu žaloby pro zmatečnost odpovídá, že řízení o ní je založeno na kasačním principu, který spočívá v tom, že soud příslušný k rozhodnutí o této žalobě v případě její důvodnosti napadené rozhodnutí zruší. Právě proto, že tato žaloba je ve své podstatě opravným prostředkem, účastníci řízení si zachovávají stejné procesní postavení jako v původním řízení. Je tedy nesprávné označovat například osobu, která měla v řízení o původní žalobě postavení žalovaného a která podala žalobu pro zmatečnost jako žalobce; soud zde rozhoduje o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným. V tomto směru soud I. stupně pochybil, pokud jde o označení účastnic řízení. Podle ustanovení § 229 odst. 1 o.s.ř. účastník může žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocné rozhodnutí soudu I. stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, z důvodů v tomto ustanovení taxativně vymezených. Způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost jsou rozhodnutí, kterými bylo řízení před soudy skončeno, a to buď jakýmkoli způsobem, jímž se podle zákona řízení končí (u žaloby pro zmatečnost podané podle ustanovení § 229 odst. 1 o.s.ř.), nebo rozhodnutím o věci samé (u žaloby pro zmatečnost podané podle ustanovení § 229 odst. 2 a 3 o.s.ř.) a nebo jen určitým způsobem (u žaloby pro zmatečnost podané podle ustanovení § 229 odst. 4 o.s.ř.), a která jsou pravomocná; není přitom samo o sobě významné, zda soud v původním řízení rozhodl rozsudkem (částečným, mezitímním, konečným, pro uznání nebo zmeškání), usnesením, platebním rozkazem, popřípadě směnečným nebo šekovým platebním rozkazem (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 26.6. 2009, sp. zn. 21 Cdo 1407/2008). Lhůty k žalobě pro zmatečnost upravuje § 234 o.s.ř.; obecná lhůta činí tři měsíce a běží od doručení napadeného rozhodnutí tomu, kdo žalobu podává (§ 234 odst. 1 o.s.ř.). Zákonem č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, jenž nabyl účinnosti dnem 1.7. 2009, bylo jeho ustanovení § 229 odst. 1 doplněno o písmeno h) jako další důvod žaloby pro zmatečnost. Podle § 234 odst. 5 o.s.ř. lze z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) podat žalobu ve lhůtě tří měsíců od doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí. Podle přechodného ustanovení článku II. bodu 11 zákona č. 7/2009 Sb. platí, že z důvodu uvedeného v novém ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) lze podat žalobu pro zmatečnost i proti rozhodnutí, které bylo vyhlášeno (vydáno) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; běh lhůty k podání žaloby v tomto případě neskončí před uplynutím tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V daném případě, jak již bylo shora řečeno, byla žaloba pro zmatečnost podána k Okresnímu soudu v Kutné Hoře dne 27.8. 2009, to znamená, že lhůta k podání této žaloby byla zachována. Jak již bylo shora uvedeno, jedním z taxative uvedených důvodů žaloby pro zmatečnost dle § 229 odst. 1 písm. h) o.s.ř. je, že účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoli k takovému opatření nebyly splněny předpoklady. Žalobě pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 písm. h) o.s.ř. lze vyhovět, jen týká –li se uplatněný důvod zmatečnosti toho, kdo žalobu podal. Ústavní soud v usnesení ze dne 13.8. 2009, sp. zn. III.ÚS 1930/09, jímž byl rozhodováno ve věci ústavní stížnosti žalované proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 19.6. 2007, č.j. 10 C 18/2006-86 vyslovil, že důvodem žaloby pro zmatečnost podané podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) o.s.ř. je vadný závěr o splnění podmínek zakotvených v § 29 odst. 3 o.s.ř., za nichž lze určité osobě ustanovit pro řízení opatrovníka, a to logicky včetně toho, kdo může funkci opatrovníka v konkrétní věci zastávat. Odvolací soud se nejprve, shodně jako soud I. stupně, zabýval otázkou, zda Okresní soud v Kutné Hoře v řízení vedeném pod sp. zn. 10 C 18/2006 splnil řádně zákonnou povinnost vyhledávací, tedy zda provedl dostatečné šetření po pobytu žalované. V tomto směru se odvolací soud v plném rozsahu ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že toto šetření bylo dostatečné a aktuální a že soud I. stupně skutečně vyčerpal veškeré možnosti, které měl po pátrání pobytu žalované. Nebyly činěny pouze formální dotazy na centrální evidenci obyvatel a vězeňskou službu, ale šetření jak v bydlišti podle hlášené adresy trvalého pobytu, tak v Pardubicích, kam se měla žalovaná přestěhovat prostřednictvím Policie ČR. Za situace, kdy jiní příbuzní než již zemřelí rodiče a nezletilý syn s adresou hlášenou v trvalém bydlišti žalované nebyli z podrobného výpisu z centrální evidence obyvatel zjištěni a žalobkyně soudu sdělila, že pobyt žalované nezná, neměl okresní soud jiné možnosti, jak pobyt žalované zjišťovat. Nelze vytýkat soudu I. stupně, že nepátral po pobytu žalované v cizině, když nebyla známa žádná její kontaktní adresa v cizině a sdělení žalobkyně, že je někde v „Americe“ bylo příliš neurčité. Soud I. stupně však pominul otázku osoby žalované ustanovené opatrovnice a způsobu výkonu její funkce. Ústavní soud se opakovaně ve své judikatuře zabýval výkladem a aplikací § 29 odst. 3 o.s.ř., která umožňuje ustanovit opatrovníka účastníku, jehož pobyt není znám. Uvedl, že nepřítomnému účastníkovi soudního řízení musí být zajištěna ochrana jeho zájmů i základních práv. Funkce opatrovníka nebyla zákonem stanovena, aby usnadňovala činnost soudu tím, že má kam odesílat písemnosti. Byla vytvořena proto, aby do důsledku hájila zájmy nepřítomného, což představuje mimo jiné studium spisu, podávání vyjádření a vedení celého sporu za nepřítomného tak, jak by takovou povinnost byl nucen plnit smluvní zástupce. Ustanovení opatrovníkem zaměstnance téhož soudu, který ve věci rozhoduje, z povahy věci nemůže znamenat (z důvodu kolize zájmů), že budou účinně hájena práva a zájmy účastníka. Pokud opatrovníka, jako zástupce účastníka řízení, ustanoví soud, odpovídá rovněž za to, že opatrovník bude hájit práva a oprávněné zájmy účastníka řízení. Má přitom povinnost zprostit opatrovníka jeho funkce, pokud zjistí, že opatrovník svoji funkci v řízení buďto nevykonává fakticky vůbec, a nebo zcela nedostatečně. Postup, kdy je soudem ustanoven a poté tolerován zcela nečinný opatrovník, je nepřípustným formalismem, který ve svém důsledku popírá právo nepřítomného účastníka na spravedlivé řízení (srovnej nález Ústavního soudu z 8.4. 2010, sp. zn. III. ÚS 1732/07, ze dne 11.2. 2010 II. ÚS a další). V daném případě, kdy ze spisu Okresního soudu v Kutné Hoře, sp. zn. 10 C 18/2006 vyplývá, že ustanovená opatrovnice – pracovnice Okresního soudu v Kutné Hoře byla v řízení zcela nečinná, pouze přebírala zásilky, k věci se nevyjadřovala, nevznášela žádné námitky, neúčastnila se žádných ústních jednání s výjimkou jednání, při němž byl vyhlášen rozsudek a dokonce se práva na odvolání proti tomuto rozsudku ihned po jeho vyhlášení výslovně vzdala, je zřejmé, že tato žalované ustanovena opatrovnice se nesnažila chránit práva a zájmy jí zastupované účastnice. Skutečnost, že v řízení vedeném před Okresním soudem v Kutné Hoře pod sp. zn. 10 C 18/2006 byla opatrovnicí žalované ustanovena osoba, u níž nebyl předpoklad, že bude účinně hájit práva a zájmy jí zastupované žalované a tato opatrovnice skutečně v uvedeném řízení svou funkci fakticky vůbec nevykonávala, je třeba shledat naplnění důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) o.s.ř. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně dle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že žalobě pro zmatečnost vyhověl a rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 19.6. 2007, č.j. 10 C 18/2006-86 zrušil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. V Praze dne 5. května 2010 JUDr. Kateřina Švecová předsedkyně senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky