Nejsou-li rozhodné skutečnosti o povaze, druhu a ceně majetku zůstavitele a výši jeho dluhů dosud známy z dědického spisu, musí být na opatrovnickém soudu rozhodujícím o schválení úkonu odmítnutí dědictví, aby si případné důkazy, které by prokazovaly rozhodné skutečnosti pro závěr o tom, zda úkon je či není v zájmu nezletilého, opatřil sám.

Číslo jednací: 24Co 167/2011 - 31 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Šárky Kamenické a soudců Mgr. Hany Říhové a Mgr. Lucie Pšeničkové ve věci péče o nezletilou N. M. zastoupenou Magistrátem města Mladá Boleslav, jako opatrovníkem, dceru M. M. a Z. M. zastoupené M. M., shora uvedeným, o schválení úkonu odmítnutí dědictví, o odvolání rodičů proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 1. 2. 2011, č.j. 25 Nc 5022/2010-14, t a k t o : I. Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že se schvaluje úkon odmítnutí dědictví po zůstavitelce J. M., za nezletilou N. M., který učinil otec nezletilé M. M. dne 14. 12. 2010 před soudní komisařkou JUDr. Marcelou Fianovou v dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 35 D 1077/2010. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně ani před soudem odvolacím. O d ů v o d n ě n í : Shora citovaným rozsudkem Okresní soud v Mladé Boleslavi neschválil úkon odmítnutí dědictví, který za nezletilou učinil otec nezletilé. Soud uzavřel, že nemá žádnou informaci o ceně aktiv dědictví, pasiva předpokládá ve výši kolem 60.000,- Kč. Vzhledem k lokalitě, v níž jsou umístěna aktiva dědictví, soud I. stupně předpokládal, že budou hodnotnější než pasiva. Proti tomuto rozsudku podali rodiče včasné odvolání. V něm namítají, že cena pozemku bude nižší než zjištěná dlužná částka a o tom soudu předloží znalecké hodnocení. Opatrovník navrhl potvrzení napadeného rozhodnutí s tím, že cena aktiv nebyla dosud zjištěna. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Z obsahu dědického spisu po zůstavitelce J. M. vedeného u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 35 D 1077/2010 vyplývá, že zůstavitelka J. M., zemřela dne 29.7.2010. Podle údajů předběžného šetření sepsaného soudní komisařkou s manželem zůstavily M. M. vyplývá, že zůstavitelka kromě pozůstalého manžela zanechala ještě děti, a to M. M. a T. V. Z obsahu spisu dále vyplývá, že pozůstalý manžel před soudní komisařkou do protokolu ze dne 19.10.2010 odmítl dědictví po zůstavitelce. Dědictví po zůstavitelce také odmítl syn M. M. Do protokolu dne 14.12.2010 učinil prohlášení o odmítnutí dědictví M. M., také za svou nezletilou dceru, vnučku zůstavitelky, N. M. Z obsahu spisu dále plyne, že do dědictví uplatnil svou pohledávku Domov pro seniory Vratislavice nad Nisou ve výši 390,- Kč, společnost Cetelem ČR, a.s. ve výši 22.873,- Kč s tím, že jde o dosud nesplacený dluh z titulu smlouvy o úvěru, a Česká spořitelna, a.s. ve výši 36.467,82 Kč z titulu hotovostního úvěru. Jako aktiva dědictví byly dosud zjištěny nemovitosti, a to jedna třetina pozemkové parcely v katastrálním území Chloumek u Mladé Boleslavi a jedna třetina pozemkové parcely v katastrálním území Jimníky u Mladé Boleslavi a jedna třetina pozemkové parcely v katastrálním území Řepov – vše zapsané u Katastrálního úřadu, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav. Dále byla zjištěna existence sporožirového účtu u České spořitelny se zůstatkem ke dni smrti 176,- Kč. Svou pohledávku bez sdělení konkrétní výše přihlásila také společnost Mobil Com, a.s. Dosud zjištěná aktiva dědictví byla ověřena dálkovým přístupem u Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního a byly přiloženy výpisy z katastru nemovitostí LV 5020 a 302. Jiný aktivní majetek na základě dosud provedeného šetření v dědickém řízení zjištěn nebyl. Ze znaleckého posudku, který byl v odvolacím řízení k důkazu proveden jako listina, předloženého rodiči nezletilé, který zpracoval M. O., znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, bylo zjištěno, že obecná cena (v místě obvyklá ke dni úmrtí zůstavitelky) všech nemovitostí, které byly dosud zjištěny, činí 42.650,- Kč. Dosud zjištěné skutečnosti z dědického řízení lze právně uzavřít tím, že vzhledem k odmítnutí dědictví po zůstavitelce otcem nezletilé, který byl k dědění povolán v první dědické skupině podle § 473 odst. 1 občanského zákoníku, přichází nezletilá v úvahu jako dědička podle § 473 odst. 2 občanského zákoníku. Podle § 463 odst. 1 občanského zákoníku dědic může dědictví odmítnout. Podle § 464 občanského zákoníku prohlášení o odmítnutí dědictví může dědic učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo soudem o právu dědictví odmítnout a následcích odmítnutí vyrozuměn. V posuzované věci učinil zákonný zástupce nezletilé úkon odmítnutí dědictví. Z těchto důvodů je nutno postupovat podle § 28 občanského zákoníku, za použití § 179 o.s.ř. a zkoumat, zda úkon odmítnutí dědictví je v zájmu nezletilé a zda jej lze schválit. Především je nutno poukázat na to, že pro platnost prohlášení o odmítnutí dědictví a pro hmotně i právní důsledky z toho vyplývající není rozhodující, zda odmítnuvší v době, kdy tuto vůli projevil, měl správnou představu o rozsahu a ceně zůstavitelem zanechaného majetku, jakož i o dluzích přecházejících na dědice, jak dovozuje soudní praxe. Z těchto důvodů při zachování zásady hospodárnosti a rychlosti dědického řízení, jsou sice obvykle činěny přípravné kroky ke zjišťování majetku zůstavitele, avšak důkazy ke zjištění majetku zůstavitele nejsou pravidelně prováděny dříve, než je vyřešena otázka dědického práva, tedy než dědicové učiní prohlášení o tom, zda dědictví odmítají, či nikoliv, případně jim uplyne marně lhůta k takovému prohlášení. Teprve tímto okamžikem je totiž vymezen okruh účastníků dědického řízení a může být prováděno dokazování k rozsahu majetku zůstavitel procesně relevantní formou. Soupis aktiv a pasiv je tedy pravidelně prováděn teprve poté, co je vyřešena otázka dědického práva a je tak znám okruh dědiců. Z obsahu dědického spisu proto v době, kdy je činěn úkon odmítnutí či neodmítnutí dědictví, a tím i v době, kdy o případném schválení takového úkonu rozhoduje opatrovnický soud, nemusejí proto vyplývat vždy všechny informace, z nichž by opatrovnický soud mohl zjistit údaje o povaze, druhu a ceně majetku zůstavitele a o výši jeho dluhů. Jak však dovozuje soudní praxe (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19.2.1976, sp. zn. 1 CZ 12/76), takové údaje by měl mít soud předběžně zjištěny. Nejsou-li tedy rozhodné skutečnosti dosud známy z dědického spisu, musí být na opatrovnickém soudu, aby si případné důkazy, které by prokazovaly rozhodné skutečnosti pro závěr o tom, zda úkon je či není v zájmu nezletilého, opatřil sám. Takto však soud I. stupně nepostupoval, proto nemohl zjistit všechny rozhodné skutečnosti pro posouzení úkonu odmítnutí dědictví. Při posuzování úkonu odmítnutí dědictví je třeba vzít na zřetel, jaké povinnosti vzniknou nezletilé v souvislosti s převzetím předmětu dědictví, jaké náklady jí v souvislosti s tím mohou vznikat, jaké problémy mohou vznikat při uspokojování dluhů a zda při poměření také ceny případného předmětu dědictví a výše dluhů lze skutečně uzavřít, zda přijetí dědictví je ku prospěchu nezletilého. V dané věci, jak vyplývá z dosud zjištěných skutečností, jsou předmětem dědictví pouze zemědělské pozemky (jejich podílová jedna třetina), jejichž cena byla stanovena výše uvedeným znaleckým posudkem, přitom ze znaleckého posudku v souladu s tvrzeními rodičů vyplývá, že nejde o pozemky, které by aktuálně byly určeny k zástavbě a které by bylo možné využívat jinak než zemědělsky. Nejsou přitom známy údaje o tom, že by zemědělské využití pozemků přinášelo nezletilé skutečně zisk. Vzhledem k hodnotě pozemků nelze ani uzavřít, že realizací těchto pozemků by bylo možné plně uspokojit dosud přihlášené dluhy zůstavitelky, zvláště za situace, že s ohledem na povahu těchto dluhů je zřejmé, že k dluhům i po smrti zůstavitelky bude přirůstat příslušenství, případně úroky z úvěru, za které by plně nesla odpovědnost nezletilá. Přijetím dědictví by nezletilá byla navíc povinna uspokojovat pohledávky zůstavitelky do výše hodnoty nabytého dědictví, přitom uspokojování těchto pohledávek podle zásad likvidace dědictví nemusí být z hlediska nezletilé snadným úkolem. Přijetí dědictví nezletilou za situace, že je zřejmé, že majetek zůstavitelky svou hodnotou nebude dosahovat výši jejích dluhů, kdy s uspokojováním dluhů zůstavitelky, mohou plynout další povinnosti vzniklé po smrti zůstavitelky, které by nezletilou finančně zatížily a kdy ani správa nabytého dědictví by nepřinášela nezletilé uspokojivý výnos, by nebylo v zájmu nezletilé. Za této situace proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu a rozhodnutí soudu I. stupně změnil tak, že úkon, kterým otec nezletilé odmítl dědictví za nezletilou, schválil. Podle § 146 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, když nebyly shledány žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznat některému z účastníků oproti druhému nákladů řízení. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí u Okresního soudu v Mladé Boleslavi. V Praze dne 5. května 2011 JUDr. Šárka Kamenická předsedkyně senátu