Soud projednávající návrh na nařízení exekuce je zásadně vždy oprávněn vyžádat si spis od orgánu či osoby, která exekuční titul vydala, a tento subjekt je povinen soudu na jeho žádost svůj spisový materiál zapůjčit. To platí i pro rozhodce či rozhodčí soud. V této souvislosti se nelze dovolat mlčenlivosti podle § 6 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., resp. § 129 ve spojení s § 124 o.s.ř.

Číslo jednací: 24Co 3/2011 - 54 U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Šárkou Kamenickou ve věci oprávněného STRABAG, a.s., zastoupeného JUDr. Radko Polednem, advokátem, proti povinnému PK Development s.r.o., o nařízení exekuce pro pohledávku 416.295,59 Kč s příslušenstvím, o odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 25. října 2010 č.j. 26 EXE 2449/2010-16 t a k t o : Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky se ukládá pořádková pokuta 35.000,- Kč, kterou je povinen zaplatit do tří dnů od doručení tohoto usnesení Krajskému soudu v Praze. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Praze ve shora označené věci projednává odvolání, které bylo podáno povinným proti usnesení o nařízení exekuce na majetek povinného podle rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu pro Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ze dne 8. září 2010 RSP 1327/10. Z obsahu odvolání odvolatele je zřejmé, že odvolatel namítá nedostatek vykonatelnosti rozhodčího nálezu s poukazem na procesní vady při postupu rozhodčího soudu v rozhodčím řízení. Pro rozhodnutí o odvolání povinného, zejména z hlediska přezkoumání vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, kterou odvolatel zpochybňuje, tedy pro postup soudu podle § 275 odst. 2 občanského soudního řádu za použití § 52 exekučního řádu je nezbytné připojit spis o rozhodčím řízení. Z těchto důvodů odvolací soud požádal již dne 7. ledna 2011 rozhodčí soud o předložení nalézacího spisu. Rozhodčí soud odmítl předložit nalézací spis s tím, že je vázán povinností mlčenlivosti. Své stanovisko opakoval i na opětovné žádosti odvolacího soudu o zapůjčení spisu, které byly řádně zdůvodněny i příslušnými zákonnými ustanoveními. V podání, které došlo odvolacímu soudu dne 25. ledna 2011, rozhodčí soud odmítl zapůjčit požadovaný spis, aniž by byl výslovně zbaven povinnosti mlčenlivosti předsedou Obvodního soudu pro Prahu 1. Usnesením ze dne 27. ledna 2011 č.j. 24 Co 3/2011-45 uložil Krajský soud v Praze rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky pořádkovou pokutu 20.000,- Kč a současně mu usnesením výslovně uložil zaslat Krajskému soudu v Praze ve lhůtě tří dnů spis ve věci žalobce STRABAG, a.s., proti žalovanému PK Development, s.r.o., zn. RSP 1327/10. V reakci na toto usnesení Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky zaslal soudu žádost o prominutí pořádkové pokuty a žádost o zrušení usnesení, jímž mu byla uložena povinnost vydat spis, z jehož obsahu je zřejmé, že nehodlá splnit povinnost, uloženou Krajským soudem v Praze, tedy předložit požadovaný spis. Znovu poukázal na to, že rozhodčí soud není orgánem veřejné moci, ani součástí soustavy soudu České republiky. V této souvislosti poukázal na nález Ústavního soudu České republiky IV. ÚS 174/02. Opětovně se dovolával své povinnosti zachovávat mlčenlivost s tím, že v dané věci nemůže jít o žádné řízení, které by se týkalo téhož nároku, který byl uplatněn v rozhodčím řízení. Rozhodčí soud dále namítá, že povinnost vydat spis mu není uložena ani občanským soudním řádem. K povinnosti vydat spis poukázal i na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 20Co 480/2007. Za této situace rozhodčí soud naznačil, že bude ochoten předložit spis jen, bude-li mlčenlivosti stranami, případně předsedou Okresního soudu podle § 6 odst. 2 zák. o rozhodčím řízení, zproštěn. V dané věci jde o věc exekuce, v níž soud postupuje podle § 52 exekučního řádu a podle § 275 odst. občanského soudního řádu. S ohledem na tuto skutečnost je argumentace rozhodčího soudu s poukazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 20Co 480/2007 zcela nepřípadná, neboť zde bylo vyžadováno předložení rozhodčího spisu ve zcela jiné věci. Jak již bylo Krajským soudem v Praze dříve odůvodněno, v souvislosti s přezkoumáváním exekučního titulu podle § 275 odst. 2 občanského soudního řádu, je soud vždy oprávněn vyžádat si od příslušného orgánu či osoby spis, jak dovozuje soudní teorie i praxe. Tím je bez dalšího na základě zákona (občanského soudního řádu) prolomena případná povinnost zachovávat mlčenlivost, které by se jinak rozhodčí soud mohl dovolávat podle ustanovení § 6 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb., resp. § 129 ve spojení s § 124 občanského soudního řádu. Jak již Krajský soud v Praze vyložil ve svém předchozím rozhodnutí o uložení pokuty, povinnost předložit celý spis soudu pro účely nařízení exekuce je logickým důsledkem povinnosti soudu přezkoumat exekuční titul z hlediska jeho vykonatelnosti podle § 275 odst. 2 občanského soudního řádu, t.j. z hlediska všech okolností v průběhu rozhodčího řízení, které by mohly mít vliv na posouzení vykonatelnosti rozhodnutí. Pokud soud nemá k dispozici spis o rozhodčím řízení, nemůže dospět k závěru, zda k exekuci navržené rozhodnutí je či není vykonatelné. Závěr o vykonatelnosti rozhodčího nálezu přitom z logiky věci nemůže záviset jen na ochotě účastníků rozhodčího řízení či třetí osoby udělit či neudělit souhlas k zapůjčení rozhodčího spisu pro účely exekučního řízení. Soud v exekučním řízení je přitom povinen postupovat podle § 275 odst. 2 občanského soudního řádu, zvláště jsou-li uplatněny námitky, které mohou vést k závěru o nevykonatelnosti rozhodnutí. Zákonem stanoveným oprávněním soudu přezkoumávat správnost potvrzení o vykonatelnosti všech titulů pro výkon rozhodnutí podle § 275 odst. 2 občanského soudního řádu je přitom ze zákona prolomena případná povinnost mlčenlivosti, jak již bylo výše uvedeno. Oprávnění soudu podle § 275 odst. 2 občanského soudního řádu se přitom neomezuje jen na tituly vydané orgány veřejné moci, dopadá tedy do poměrů všech exekučních titulů, resp. osob, které je vydávají. Oprávnění soudu podle § 275 odst. 2 občanského soudního řádu proto dopadá i na rozhodčí nálezy, vydané stálými rozhodčími soudy v souladu s ustanovením § 28 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb. V této souvislosti tak neobstojí námitka rozhodčího soudu, že rozhodčí soud není orgánem veřejné moci, popřípadě součástí soustavy soudů České republiky. Ostatně Krajský soud v Praze od samého počátku takový názor nevyjádřil a z takového názoru nevychází. Proto na povinnosti rozhodčího soudu předložit exekučnímu soudu rozhodčí spis pro účely nařízení exekuce nemají žádný význam ani rozhodčím soudem namítané závěry Ústavního soudu v nálezu sp. zn. IV. ÚS 174/02. Tyto závěry ústavního soudu krajský soud svým postupem nijak nezpochybňuje. Je zřejmé, že Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komory České republiky svou povinnost poskytnout soudu pro účely rozhodování v exekučním řízení svůj spis v nalézacím řízení nesplnil, a to ani na základě opakované žádosti procesního soudu s poskytnutím potřebného poučení. Z jeho postoje je navíc zřejmé, že tak nehodlá učinit ani po uložení pořádkové pokuty a další výzvě k předložení spisu. Je nutno dospět k závěru, že rozhodčí soud svým postupem hrubě ztěžuje postup řízení a v důsledku postupu rozhodčího soudu ve věci vznikají průtahy. Jsou proto dány podmínky pro opětovné uložení pořádkové pokuty podle § 53 odst. 1 občanského soudního řádu. Vzhledem k závažnosti porušení povinnosti rozhodčím soudem, k tomu, že jde o opakované a vědomé porušení povinnosti, i s přihlédnutím k tomu, o jaký orgán jde, odvolací soud shledal, že přiměřenou výší pořádkové pokuty je částka 35.000,- Kč. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání. V Praze dne 15. března 2011 JUDr. Šárka Kamenická předsedkyně senátu