Věcné břemeno může zaniknout smlouvou uzavřenou mezi osobou z věcného břemene oprávněnou a osobou z věcného břemene povinnou. Smlouva o zániku věcného břemene musí být písemná, neboť k její účinnosti se vyžaduje vklad do katastru nemovitostí.

Číslo jednací: 31 Co 491/2010 - 197 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Jiřího Švehly a JUDr. Renáty Lukešové ve věci žalobce V. Ř., zastoupeného Mgr. Lucií Horákovou, advokátkou, proti žalované Ing. J. U., zastoupené Mgr. Michalem Janíkem, advokátem, o určení práva, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 21.6.2010, č.j. 3 C 99/2008-142, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e . II. Žalovaná j e p o v i n n a zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 9.720,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Lucie Horákové. Odůvodnění: Napadeným rozsudkem určil Okresní soud v Berouně, že právo odpovídající věcnému břemenu doživotního bezplatného užívání nemovitostí, a to chaty č.e. 1009 na pozemku parc. č. 164, pozemku parc. č. 164 a pozemku parc.č. 605/12 zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun na LV č. 29 pro katastrální území Malé Přílepy, obec Chyňava, zřízené smlouvou darovací a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 12.11.2001ve prospěch žalobce trvá. Žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení ve výši 11.800,- Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. Dále byla žalovaná uznána povinnou nahradit státu – ČR do pokladny Okresního soudu v Berouně náklady řízení – znalečné s tím, že jeho výše bude specifikována v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci takového usnesení. Proti rozsudku podala včas odvolání žalovaná, nesouhlasila se závěry soudu I.stupně a namítla, že při svém rozhodování vycházel soud pouze ze závěrů znaleckého posudku soudem stanoveného znalce a ze znaleckého posudku předloženého žalobcem. Znalecký posudek, na jehož základě dospěl soud prvního stupně ke svému rozhodnutí, navíc není zcela jednoznačný a soud odmítl žalovanou navrhované výslechy svědků. Dále se nabízí důkaz pracovníkem, který prováděl ověření podpisu na městské části, a to v tom směru, zda jde o simulovaný podpis, či zda tento podpis učinila jiná osoba. Žalovaná má za to, že soud I.stupně měl také přihlédnout k proběhlým občanskoprávním řízením mezi účastníky. Pak by musel dospět k závěru, že žalobce svým jednáním projevil vůli směřující k zániku věcného břemene. Žalovaná trvá na tom, že žalobci předala 1.500.000,-Kč jako náhradu za zánik věcného břemene. Žalovaná navrhla, aby rozhodnutí odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k doplnění dokazování a dalšímu řízení. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání žalované uvedl, že napadené rozhodnutí považuje za věcně správné a odpovídající zjištěnému skutkovému stavu. Odvolání jako takové považuje žalobce za účelové, neboť je mu tak stále znemožňováno užívání věci. Žalobce poukázal na ustanovení § 40 odst. 3 občanského zákoníku (dále jen OZ), dle kterého písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou. Ze znaleckého posudku nařízeného soudem se podává, že žalobce Smlouvu o zániku věcného břemene ze dne 28.2.2008 nepodepsal. Argumentace žalované jinými spory mezi účastníky není dle žalobce na místě. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí soudu I.stupně jako věcně správné potvrdil. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející podle ustanovení § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.a.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. Při svém rozhodování vycházel soud I. stupně ze zjištění, že účastníci dne 12.11.2001 uzavřeli Smlouvu darovací a smlouvu o zřízení věcného břemene, kdy žalobce jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí, daroval tyto nemovitosti žalované, která je jako dar přijala a je nyní výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí. Zároveň bylo zřízeno věcné břemeno doživotního bezplatného užívání těchto nemovitostí ve prospěch žalobce. Na základě smlouvy o zániku věcného břemene ze dne 28.2.2008 za úplatu 1.500.000,- Kč byl proveden zápis do katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Beroun, LV č. 29, pro obec Chyňava a katastrální území Malé Přílepy, kterým bylo věcné břemeno užívání předmětných nemovitostí žalobcem vymazáno. Podpisy na smlouvě o zániku věcného břemene ze dne 28.2.2008 byly úředně ověřeny, osobní údaje žalobce pak byly zjištěny dle OP 101541549. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví – expertiza ručního písma, podaného dne 5.3.2010 znalcem Ing. P. K. a z výpovědi znalce při jednání dne 21.6.2010 bylo zjištěno, že znalec posuzoval pravost podpisu žalobce na předmětné smlouvě o zániku věcného břemene ze dne 28.2.2008 a pod ověřovací doložkou v ověřovací knize Úřadu MČ Praha 2 pod poř.č. 472/Ke a 471/Ke ze dne 28.2.2008. Ze závěrů znaleckého posudku pak vyplývá, že podpis na smlouvě o zániku věcného břemene není pravým spontánním podpisem žalobce, tedy běžně užívaným podpisem žalobce, jedná se velmi pravděpodobně o podpis nepravý – napodobený, než že by se jednalo o podpis pravý zkomolený. Podpis v ověřovací knize pak není pravým spontánním podpisem žalobce, kdy se nejedná o pravý podpis žalobce, ale o podpis neuměle napodobený. Ze znaleckého posudku č.j. OŘ II-5717-10/TČ-2008-74 ze dne 30.8.2008 podaného A. G., soudní znalkyní z oboru školství a kultura, odvětví psychologie – specializace grafologie, bylo zjištěno, že podpisy na smlouvě o zániku věcného břemene a v ověřovací knize nenesou shodující se markanty s předloženými podpisy žalobce. Pisatel formou napodobení podepsal tzv. volnou rukou sporné podpisy, sporný podpis v ověřovací knize nese známky nespontánních tahů a podezřelých napojování, které se naprosto neslučují se spontánním písemným projevem žalobce. Za shora zjištěného stavu soud I. stupně žalobě žalobce s odkazem na naléhavý právní zájem žalobce ve smyslu § 80 písm.c) o.s.ř. a na skutečnost, že bylo prokázáno, že smlouva o zániku věcného břemene ze dne 28.2.2008 neobsahuje projev vůle obou smluvních stran, v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení a uložil žalované povinnost uhradit náklady řízení – znalečné České republice. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu I. stupně o tom, že na požadovaném určení dle §80 písm. c) o.s.ř. má žalobce naléhavý právní zájem, neboť navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti nebo jiného práva, které se zapisuje do Katastru nemovitostí ČR (jako v tomto případě), je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do Katastru nemovitostí ČR a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v Katastru nemovitostí ČR. S právním názorem soudu I.stupně o tom, že uvedená smlouva je neplatná pro absenci projevu vůle žalobce však souhlasit nelze. Podle § 40 odst. 1,2,3 OZ nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný. Písemně uzavřená dohoda může být změněna nebo zrušena pouze písemně. Písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou; činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listině, ledaže právní předpis stanoví jinak. Podle § 46 odst. 1 OZ písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků. Podle § 151o odst. 1 OZ věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Podle § 151p odst. 1 OZ věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. K zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí. Podle § 4 odst. 4 písm. a)zákona č. 265/1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem přílohou návrhu musí být a) listina, na základě které má být zapsáno právo do katastru, nebo její úředně ověřený opis (kopie)2) v počtu o dva větším, než je počet účastníků řízení. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že Smlouva o zániku věcného břemene může být sjednána, ale musí mít písemnou formu, neboť k zániku věcného břemene je nutný vklad do katastru nemovitostí. Jestliže je zákonem stanovena písemná forma právního úkonu, je právní úkon platný ve smyslu ustanovení § 40 odst. 3 OZ jen tehdy, je-li podepsán jednající osobou. Písemná forma právního úkonu totiž předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Teprve podpisem jednajících osob je písemný projev platný. Absence podpisu jednající osoby znamená nedodržení písemné formy stanovené zákonem, přičemž důsledkem toho je absolutní neplatnost nepodepsaného právního úkonu (obdobně rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2743/2008, 28 Cdo 2789/2007, 4 Cz 29/73). V tomto případě bylo prokázáno samotným znaleckým posudkem Ing. K., že žalobce Smlouvu o zániku věcného břemene nepodepsal a nepodepsal se ani do ověřovací knihy Městské části. Podpůrně ve prospěch žalobce svědčí i další dokazování provedené soudem I.stupně a to znalecký posudek A. G. Jakékoli další doplnění dokazování je proto již nadbytečné. S ohledem na shora uvedené odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu I.stupně podle § 219 o.s.ř. včetně správného výroku o nákladech řízení. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř., kdy procesně úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů spojených se zastoupením advokátem ve výši 7.500,- Kč podle sazeb stanovených v ust. § 7 pís. f) vyhlášky č. 484/2000 Sb. paušálně pro řízení v jednom stupni (ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a ve výši dvou náhrad hotových výdajů po 300,- Kč (ust. § 151 odst. 2 věta druhá o.s.ř. ve spojení s ust. § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. s odkazem na její ust. § 11 odst. 1 písm. d) - sepis vyjádření, písm. g) – účast při jednání) a spolu s 20% DPH ve výši 1.620,-Kč. Celkové náklady odvolacího řízení přiznané žalovanému, které činí 9.720,- Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.). P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného k Nejvyššímu soudu v Brně do 2 měsíců od doručení tohoto rozsudku prostřednictvím Okresního soudu v Berouně dospěje dovolací soud k závěru, že napadený rozsudek má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V Praze dne 22. února 2011 JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu