Za účelně vynaložené cestovní výdaje ve smyslu § 13 odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb., v platném znění nelze považovat výdaje za využití taxislužby, existuje-li s přihlédnutím k místu a času úkonu právní služby jiný přiměřený a dostupný způsob dopravy, zejména doprava veřejná.

Nt 451/2011-29 U s n e s e n í Předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze rozhodla dne 19. dubna 2011 o návrhu obhájce na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů spojených se zastupováním v předávacím řízení vedeném proti českému občanovi V. S. nar. , t a k t o : Podle § 151 odst. 3 tr. ř. se obhájci Mgr. Martinu Smetanovi, advokátu Advokátní kanceláře se sídlem Praha 2, Římská 104/14, p ř i z n á v á 1/ odměna za čtyři úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. b), e), g), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ohledně prvých tří úkonů ve znění vyhlášky č. 235/1977 Sb., ohledně posledního úkonu ve znění vyhl. č. 399/2010 Sb. ( dále jen AT ), v sazbě podle § 10 odst. 3 písm. c) AT, t. j. jednotlivě 2.300,- Kč, u prvých tří úkonů snížených o 10% podle § 15a AT (ve znění účinném do 31. 12. 2010), u posledního snížených o 30% podle § 12b AT (ve znění účinném od 1. 1. 2011), t. j. celkem 7.820,- Kč 2/ k úkonům právní služby ad 1/ přináležející čtyři paušální náhrady podle § 13 odst. 1, 3 AT po 300,- Kč, t. j. celkem 1.200,- Kč 3/ náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. 1 AT spojených s účastí u výslechu klienta ve dnech 27. 9. a 14. 10. 2010, vždy ve Věznici Oráčov, a to jednak za cestu vlakem z Prahy do Rakovníka a zpět a dále náhrada za cestu veřejným dopravním prostředkem z Rakovníka do Oráčova a zpět, celkem 382,- Kč 4/ náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT za každou jednotlivou cestu ad 3/ v rozsahu jedné a půl hodiny, celkem šest hodin, t. j. úhrnem 1.200,- Kč Celkem tedy obhájci na odměně a náhradě hotových výdajů náleží částka 10.602,- Kč. Podle § 151 odst. 2 tr. ř. se obhájci, co by plátci daně z přidané hodnoty přiznaná odměna a náhrada hotových výdajů zvyšuje o částku této dani se rovnající, t. j. o 20%, což činí 2.120,40 Kč. Celkem tedy obhájci po zvýšení na odměně a náhradě hotových výdajů po zaokrouhlení náleží 12.722,- Kč (slovy: dvanáct tisíc sedm set dvacet dvě koruny české). O d ů v o d n ě n í Ve shora označené věci byl v souladu se zásadami nutné obhajoby V. S. dne 27. 8. 2010 ustanoven obhájcem Mgr. M. Smetana, který po skončení předávacího řízení v zákonné lhůtě vyúčtoval odměnu i náhradu hotových výdajů, a o jeho návrhu soud rozhodl způsobem specifikovaným shora. V prvé řadě je třeba uvést, že obhájce ve věci uskutečnil v souladu s vyúčtováním čtyři úkony právní služby, z toho tři před 1. 1. 2011, jeden po 1. 1. 2011, takže odměna za úkony před a po uvedeném předělu se liší. Souhlasí nicméně výše základní sazby za jeden úkon odvozená od § 10 odst. 3 písm. c) AT, neboť řízení bylo vedeno za účelem předání V. S. do Rakouska k trestnímu stíhání pro několik trestných činů, z nichž nejpřísnější je ohrožen trestem do 10 let odnětí svobody. Současně není sporu, že obhájce důvodně účtuje převzetí a přípravu obhajoby, včetně první porady s klientem, k níž – jak uvádí - došlo 27. 9. 2010 (§ 11 odst. 1 písm. b/ AT), dále účast u výslechu klienta státní zástupkyní v rámci předběžného šetření dne 27. 9. 2010 ve Věznici Oráčov a dne 14. 12. 2010 u výslechu státním zástupcem tamtéž (§ 11 odst. 1 písm. e/, odst. 3 AT). Důvodným je i požadavek na přiznání odměny za účast u veřejného zasedání před zdejším soudem dne 14. 2. 2011. Ve všech případech jde o úkony odměňované plnou sazbou, jakkoli v případech prvých tří sníženou o 10% (§ 15a AT účinného do 31. 12. 2010) a v případě posledním sníženou o 30% (§ 12b AT ve znění účinném od 1. 1. 2011), přičemž toto dělení odpovídá přechodnému ustanovení vyhl. č. 339/2010 Sb., podle něhož bylo-li řízení zahájeno před její účinnosti (1. 1. 2011) náleží za úkony poskytnuté do té doby mimosmluvní odměna podle dosavadních předpisů. U prvých tří úkonů proto odměna jednotlivě činí 2.070,- Kč (celkem 6.210,- Kč), u posledního 1.610,- Kč, dohromady 7.820,- Kč. Ke zmíněným úkonům nesporně náležejí i paušální náhrady hotových výdajů ve smyslu § 13 odst. 1, 3 AT po 300,- Kč, celkem 1.200,- Kč. Oproti tomu vyúčtování nákladů na cesty k úkonům dne 27. 9. a 14. 12. 2010, t. j. do Věznice Oráčov, pochybnosti vyvolávají a obhájci proto v požadované výši přiznány nebyly. Platí to nicméně pouze o té části cest, kterou měl obhájce uskutečnit s využitím taxi služby, t. j. o cestách z Rakovníka do Oráčova, neboť z Prahy do Rakovníka cestoval vždy veřejnou dopravou a není pochyb, že jízdenky v hodnotě 174,- Kč (za cestu vlakem 27. 9. 2010) a 108,- Kč (autobusem dne 14.12. 2010, nikoli tedy vlakem jak navrhovatel uvádí) třeba jako přiměřený výdaj uhradit. Oproti tomu za přiměřenou a adekvátní úhradě nákladů ze strany státu (neboť v tomto případě nelze náklady obhajoby požadovat od vyžadované osoby) nelze mít cestu taxislužbou za situace, kdy existuje s přihlédnutím k místu a času úkonu jiný přiměřený a dostupný způsob dopravy, jímž nepochybně je doprava veřejná, která také po větší část cesty v obou případech byla využita. Podle snadno dostupných informací přitom v obou dnech, v nichž se úkony konaly, bylo při stanoveném počátku výslechů (podle sdělení státního zastupitelství byl vždy určen na 13:00 hodinu) možno využít autobusu či vlaku, které Rakovník a Oráčov spojují, přičemž jen v rozmezí od 09:00 do 13:00 hodin jde nejméně o čtyři spoje, které cestu absolvují zhruba za 25 minut a hodnota jízdenky činí 24,- či 25,- Kč. Po ukončení výslechů (oba začaly dříve, než bylo plánováno, přesněji ve 12:45 hodin, resp. 12:30 hodin) kolem 13:00 hodiny bylo stejných spojů možno využít k cestě do Rakovníka rovněž, i když jejich četnost již byla nižší, než u cest dopoledních. Soud proto náklady na cestu taxi službou nepovažuje za možné uhradit, přičemž pro prvý výslech 27.9. 2010 k tomu přistupuje důvod další, a to obhájcem předložená stvrzenka, která byla vystavena jiný den, konkrétně 6. 12. 2010, navíc za cestu absolvovanou v době od 00:37 do 00:56 hodin tam a od 02:20 do 02:38 hodin zpět. I kdyby tedy soud zaujal jiné než prezentované stanovisko, nemohl by zmíněný doklad k prokázání nároků stačit. Obhájci proto jako úhrada nákladů za cesty z Rakovníka do Oráčova a zpět byl přiznán pouze ekvivalent jízdného hromadnou dopravou, t. j. 25,- Kč za jednu cestu, celkem 100,- Kč, se zdůrazněním obecné zásady vyjádřené i v § 13 odst. 1 AT, odkazující na požadavek, aby náhrada hotových výdajů byla poskytována v rozsahu reflektujícím jejich účelnost. Porušení této zásady je přitom naprosto zřejmé jestli-že by i při využití vlastního osobního automobilu, které naopak lze z hlediska účelnosti nákladů považovat za přiměřené, i při vyšší spotřebě (např. činí-li průměrná spotřeba 9 litrů na 100 km) dosáhla náhrada při úpravě platné do 31. 12. 2010 za jednu cestu (při ujetých 20 km, což odpovídá údajům o autobusové dopravě v místě) hodnoty zhruba 124,- Kč, za všechny čtyři cesty tedy 496,- Kč, zatímco obhájce při použití taxi služby účtoval úhrnem 1.621,- Kč, t. j. více než trojnásobek. S přihlédnutím k předchozímu byly proto cestovní náhrady obhájci přiznány v celkové částce 382,- Kč. Oproti tomu dlužno dodat, že obhájce opomenul vyúčtovat náhradu promeškaného času, ačkoli v případě obou předešle zmíněných výslechů šlo o úkony uskutečněné v místě odlišném od sídla či bydliště advokáta, a proto soud rozhodl náhradu podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT přiznat, přičemž za přiměřené považuje vynaložení doby tří hodin na jednu cestu tam i zpět, t. j. celkem 6 hodin, což koresponduje (při úhradě 100,- Kč za každou i jen započatou půlhodinu) celkem částce 1.200,- Kč. Přiznat jí přitom soudu umožnilo to, že obhájce požadoval celkově odměnu spolu s náhradami ve výši, která není úhradou posledně uvedené náhrady překročena a neodporuje proto zásadám ovládajícím návrhové řízení, podle nichž je soud návrhem v uvedené smyslu vázán. Úhrnem proto obhájci na odměně a náhradě hotových výdajů bylo přiznáno 10.602,- Kč a jelikož doložil příslušnou registrací, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla tato částka navýšena o 20% této dani se rovnajících, t. j. o 2.120,40 Kč ( po zaokrouhlení 2.120,- Kč), takže činí dohromady 12.722,- Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost do tří dnů od jeho oznámení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. V Praze dne 19. dubna 2011 JUDr. Zdeňka Barešová v. r. předsedkyně senátu Za správnost: K.