44 Af 6/2010 - 81 U S N E S E N Í  Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudkyň JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: S. P., s. r. o., zastoupený Mgr. Jakubem Hajdučíkem, daňovým poradcem Auditorské a daňové kanceláře, s. r. o., se sídlem Vodičkova 41, Praha 1, proti žalovanému: Finanční úřad v Čáslavi, se sídlem Žižkovo nám. 249, Čáslav, o žalobě proti nečinnosti žalovaného, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) podanou u Krajského soudu v Praze dne 19. 2. 2010 domáhá toho, aby soud žalobci poskytl ochranu před nečinností žalovaného a žalovanému uložil vydat rozhodnutí, kterým by odstranil dvojí navýšení daňového základu o rezervy vytvořené žalobcem za účelem financování plánovaných oprav tiskařských strojů ve zdaňovacím období v roce 2004 a ve zdaňovacím období od 1. 1. 2005 do 31. 3. 2006, a to prostřednictvím institutu opravy zřejmých omylů a nesprávností podle ustanovení § 56 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.   Krajský soud v Praze žalobu usnesením ze dne 23. 2. 2011, čj. 44 Af 6/2010-34, odmítl z důvodu litispendence, neboť dospěl k závěru o totožnosti projednávané věci s věcí vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Ca 377/2009. Toto usnesení rozsudkem ze dne 23. 12. 2011, čj. 7 Ans 4/2011-67, zrušil a věc k dalšímu řízení vrátil Nejvyšší správní soud. V odůvodnění uvedl, že věci vedené u zdejšího soudu a u Městského soudu v Praze nemají totožné účastníky řízení. Finanční úřad pro Prahu 3 není právním nástupcem Finančního úřadu v Čáslavi. Jedná se o rozdílné místně příslušné správce daně. Nic na tom nemění skutečnost, že při změně sídla daňového subjektu, která má za následek změnu příslušnosti správce daně, dosud příslušný správce daně vykoná jen neodkladné úkony a postoupí spisový materiál daňového subjektu za dobu, za kterou dosud nezaniklo právo daň vyměřit nebo dodatečně stanovit, tomu správci daně, na kterého přešla nově místní příslušnost.   Podáním ze dne 30. 1. 2012 vzal žalobce žalobu zpět s tím, že nečinnost již netrvá, neboť ji odstranil Finanční úřad pro Prahu 3 rozhodnutím ze dne 23. 6. 2011, čj. 191771/11/03510101411.   Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Jelikož podání žalobce obsahující zpětvzetí žaloby nevzbuzuje žádné pochybnosti, soud řízení zastavil.   O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Krajský soud v Praze v souladu s § 60 odst. 3 soudního řádu správního rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vázán závěrem popsaným shora, tedy že Finanční úřad pro Prahu 3 není v souzené věci právním nástupcem Finančního úřadu v Čáslavi, neaplikoval větu druhou citovaného ustanovení. Nelze totiž pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení chování Finančního úřadu pro prahu 3 přičítat Finančnímu úřadu v Čáslavi.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Praze dne 29. 2. 2012   Olga Stránská, v. r. předsedkyně senátu   Za správnost vyhotovení: Nicola Švecová