Jednací číslo: 46A 112/2013-11 U S N E S E N Í  Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce V. V., bytem, zastoupeného JUDr. Bedri Tomáškem, advokátem se sídlem Politických vězňů 27, 280 01 Kolín IV, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, o žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. SZ_108631/2013/KUSK, zn. ZDR/LBR, č. j. 139467/2013/KUSK, t a k t o: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í  Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou u Krajského soudu v Praze dne 29. 11. 2013 domáhá zrušení shora označeného „rozhodnutí“ žalovaného ze dne 16. 9. 2013 (dále též „napadené sdělení“), jímž žalovaný žalobce vyrozuměl o výsledku přezkoumání lékařského posudku vydaného dne 11. 7. 2013 MUDr. V. L.. V uvedeném lékařském posudku poskytovatel pracovnělékařských služeb konstatoval, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci na pracovišti svařovna – výroba a svařovna – logistika u zaměstnavatele TPCA. Žalovaný v napadeném sdělení žalobci podle § 47 odst. 2 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o specifických zdravotních službách“) oznámil, že napadený lékařský posudek shledal být věcně správným.  Žalobce v žalobě polemizuje se správností některých skutkových zjištění v lékařském posudku, podotýká, že zjištěné zdravotní obtíže byly důsledkem napadení jeho osoby a nikoliv důsledkem výkonu povolání a konečně uvádí, že se jeho zdravotní stav po prodělané operaci napravil, což však lékařský posudek řádně nereflektoval.  Soud při předběžném posouzení dospěl k závěru, že žalobu je namístě odmítnout, a to z důvodu, že napadené rozhodnutí není rozhodnutím správního orgánu, nýbrž je úkonem správního orgánu, který nepodléhá přezkumu soudů ve správním soudnictví.  Podle § 41 písm. d) zákona o specifických zdravotních službách je součástí posudkové péče posuzování zdravotní způsobilosti k práci nebo k výkonu služby na základě pracovnělékařské prohlídky; součástí posuzování zdravotní způsobilosti k práci nebo k výkonu služby je zejména posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců podle § 53 až 58.  Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách je zaměstnavatel povinen při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti. 2  Podle § 46 odst. 1 věty první zákona o specifických zdravotních službách, má-li posuzovaná osoba nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal.  Podle § 46 odst. 5 zákona o specifických zdravotních službách, pokud poskytovatel návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví v plném rozsahu, postoupí do 10 pracovních dnů ode dne jeho doručení, pokud se jedná o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti, v ostatních případech do 30 dnů, spis s návrhem na přezkoumání, včetně podkladů potřebných pro přezkoumání lékařského posudku a svého stanoviska, příslušnému správnímu orgánu.  Podle § 47 odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách příslušný správní orgán do 30 pracovních dnů ode dne doručení spisu s návrhem na přezkoumání lékařského posudku a) tento návrh zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí, nebo  b) napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc poskytovateli k vydání nového lékařského posudku, nebo c) napadený lékařský posudek zruší. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.  Podle § 68 písm. e) s. ř. s. e) je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.  Otázkou soudního přezkumu lékařských posudku o zdravotní způsobilosti se již v minulosti zabýval Ústavní soud ČR (dále jen „ÚS“) v nálezu pléna ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 11/08, a to v návaznosti na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2007, č. j. 4 Ads 81/2005-125 (a ve shodě s ním). V uvedeném nálezu ÚS mj. konstatoval, že „Posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče o způsobilosti k práci určitého zaměstnance není aktem vrchnostenského orgánu nadaného právem rozhodovat o právech a povinnostech, ale jde o odborné stanovisko lékaře, který zákonem předvídaným a vyžadovaným způsobem poskytuje součinnost zaměstnavateli. Ten je pak teprve tím, kdo na podkladě zjištění a závěrů lékaře činí konkrétní úkony v rámci pracovněprávního vztahu, kterými zasahuje právní sféru zaměstnance. (…) Tentýž závěr platí ohledně povahy přezkumu lékařského posudku. Ani tento přezkumný akt nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva či povinnosti ve smyslu § 65 odst. 1 soudního řádu správního. Ostatně tento přezkum se omezuje pouze na otázku správnosti, neboť jeho výsledkem může být buď potvrzení vydaného posudku, nebo jeho zrušení, nikoliv však jeho změna. Listinou garantované právo na soudní ochranu Ústavní soud vykládá materiálně, tedy v tom smyslu, že záleží na faktickém naplnění jeho obsahu, a je vedlejší, zda reálně je ochrana poskytována soudy na úseku soudnictví občanskoprávního či správního. Dobrodiní soudního přezkumu musí být nicméně zachováno. Jinými slovy, správnou cestou k obraně práv zaměstnance v případech obdobných posuzovanému je žaloba na neplatnost úkonu zaměstnavatele opírajícího se o posudek o zdravotní způsobilosti.“  Byť byly citované závěry vysloveny ještě ve vztahu k původní právní úpravě obsažené v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění tehdejších předpisů, na jejich významu se nic nezměnilo ani v poměrech nové právní úpravy v zákoně o specifických zdravotních 3 službách účinné od 1. dubna 2012. To ostatně dokládá i důvodová zpráva k tomuto zákonu, jež ve vztahu k ustanovením o lékařských posudcích výslovně odkazuje na inspirační zdroj představovaný právě nálezem pléna ÚS ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 11/08, a rozsudkem rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2007, č. j. 4 Ads 81/2005-125. Krajský soud v Praze je tak přesvědčen, že i v současnosti nemohou být lékařské posudky předmětem přezkumu soudů ve správním soudnictví, přičemž v podrobnostech odkazuje na odůvodnění zmíněných rozhodnutí ÚS a NSS. Plně se tak uplatní v § 70 písm. a) s. ř. s. zakotvená výluka pro přezkum správních úkonů, které nejsou rozhodnutími. K dotčení práv žalobce totiž dochází teprve navazujícím pracovněprávním úkonem zaměstnavatele a soudní kontroly správnosti lékařského posudku se lze domoci právě až v rámci případného pracovněprávního sporu.  Z uvedeného plyne závěr, že napadené sdělení je vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví a žaloba proti němu směřující je nepřípustná. Proto soudu nezbylo, než podle § 70 písm. a), § 68 písm. e) a § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. žalobu odmítnout jako nepřípustnou.  O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 2. prosince 2013 JUDr. Věra Šimůnková, v. r. předsedkyně senátu Za správnost: Božena Kouřimová