46 A 64/2012 -  32   U S N E S E N Í    Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Dalily Marečkové a JUDr. Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: S. r. s., s. r. o., se sídlem , IČ , zastoupeného JUDr. Jaroslavem Ortmanem, advokátem se sídlem Hořovice, Husovo nám. 65/2, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. SZ 037716/2012/KUSK REG/Val, čj. 061765/2012/KUSK,     t a k t o :   I. Žaloba  s e   o d m í t á.   II. Žádný z účastníků  n e m á   p r á v o  na náhradu nákladů řízení.   III. Žalobci  s e  v r a c í  zaplacený soudní poplatek ve výši 4.000 Kč. Zaplacený soudní poplatek bude žalobci vrácen z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.   O d ů v o d n ě n í :    Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Praze dne 14. 9. 2012 domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Beroun, odbor výstavby (stavební úřad), ze dne 7. 2. 2012, čj. MBE/4642/2012/VÝST-Sm, sp. zn. 2334/2011/VÝST. Tímto rozhodnutím stavební úřad nařídil žalobci odstranění stavby „dřevostavba 16 x 6 m, výšky 4 m, sedlová střecha, umístěna na betonových patkách“ na pozemku parc. č. 1967/2 v k. ú. B.    Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 11. 2012, čj. 8 A 128/2012-16, věc postoupil Krajskému soudu v Praze.    Podle žalobce nemá předmětný objekt charakter stavby, protože není spojen se zemí základy (stavba je řešena jako plovoucí dřevěný ponton). Žalobce současně namítá, že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné a nevykonatelné, a to s ohledem na formální vady, kdy v tomto rozhodnutí není uveden list vlastnictví, na kterém se má tato stavba nacházet a není popsán ani katastrální úřad, u něhož je tento list vlastnictví veden. Jak žalobce dodal, žalobu podává v zákonné lhůtě dvou měsíců od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí, k čemuž (jak výslovně uvedl) přikládá oznámení o nabytí právní moci ze dne 7. 8. 2012. Žalobce též navrhl, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek, protože výkon a právní následky napadeného rozhodnutí by pro něj znamenaly nenahraditelnou újmu.    Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uvedl, že stavební úřad na základě ohledání příslušného pozemku daný objekt vyhodnotil jako stavbu; spojení objektu se základy není podstatné pro posouzení, zda se jedná o stavbu či nikoliv. Rozhodnutí stavebního úřadu obsahuje přesné určení pozemku, kde se stavba nachází. Žalovaný má tedy za to, že předmětná stavba je jasně a přezkoumatelně definována a rozhodnutí netrpí formálními vadami. Podle žalovaného byla navíc žaloba v dané věci podána po lhůtě stanovené v § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a měla by tedy být jako opožděná odmítnuta.   Krajský soud v Praze předně přistoupil k hodnocení, zde je podaná žaloba včasná a přípustná (tedy věcně projednatelná), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.   Ze soudního spisu v projednávané věci soud zjistil, že žaloba byla podána k poštovní přepravě dne 12. 9. 2012, přičemž Městskému soudu byla doručena dne 14. 9. 2012. Na výzvu Krajského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2012, čj. 46 A 64/2012-29 (která mu byla doručena dne 12. 12. 2012), aby ve lhůtě 5 dnů od doručení doplnil žalobu označením dne doručení napadeného rozhodnutí a přiložil „oznámení o nabytí právní moci ze dne 7. 8. 2012“, žalobce nereagoval.   Ze soudního spisu Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 42 C 177/2012, vyplývá, že žalobu shodného znění (jako byla podána u Městského soudu v Praze) již žalobce podal u Obvodního soudu pro Prahu 5. Tato žaloba byla podána k poštovní přepravě dne 10. 8. 2012 a Obvodnímu soudu pro Prahu 5 doručena dne 14. 8. 2012. Usnesením ze dne 2. 10. 2012, čj. 42 C 177/2012-12, pak Obvodní soud pro Prahu 5, řízení o této žalobě zastavil podle § 104b odst. 1 o. s. ř., neboť věc náleží do věcné příslušnosti soudů rozhodujícího věci správního soudnictví; žalobce uvedený soud současně poučil o možnosti podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení.   Ze správního spisu žalovaného pak v projednávané věci soud zjistil, že napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. SZ 037716/2012/KUSK REG/Val, čj. 061765/2012/KUSK, bylo žalobci doručeno dne 12. 4. 2012.   Podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. žalobu proti rozhodnutí správního orgánu „lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.“   Z ustanovení § 72 odst. 3 téhož zákona se potom podává, že „jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.“   Jednou z výchozích podmínek projednatelnosti žaloby ve správním soudnictví je její včasnost. Jak již bylo výše uvedeno, napadené rozhodnutí žalovaného bylo žalobci doručeno dne 12. 4. 2012, přičemž lhůta pro podání žaloby podle § 72 odst. 1 s. ř. s. tak uplynula dne 12. 6. 2012. Žaloba v projednávané věci však byla ve smyslu výše citovaného ustanovení § 72 odst. 3 s. ř. s. podána až dne 14. 8. 2012 (den doručení Obvodnímu soud pro Prahu 5), tedy po uplynutí lhůty pro podání žaloby.    Krajský soud v Praze proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl pro opožděnost. S ohledem na odmítnutí žaloby soud o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě nerozhodoval.   O náhradě nákladů řízení pak rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.   Vzhledem k tomu, že návrh byl před zahájením prvního jednání odmítnut, postupoval soud současně podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle něhož soud za těchto okolností vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Žalobci se tedy vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 4.000 Kč.     Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 3. ledna 2013         Olga Stránská, v.r.              předsedkyně senátu   Za správnost: Léblová