50A 18/2013-17   U S N E S E N Í     Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců JUDr. Dalily Marečkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka v právní věci navrhovatelů: a) F. D., bytem , b) J. B., bytem , c) V. F.,  d) V. C., bytem,  všichni zastoupeni JUDr. Zdeňkem Čechurou, advokátem se sídlem Praha 2, Vinohradská 6, proti odpůrci: město Říčany, se sídlem Masarykovo náměstí 53/40, 251 01 Říčany, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Nařízení města Říčany o stavební uzávěře č. 8/2006, které vydalo město Říčany dne 26. 10. 2006 na základě usnesení Rady města Říčany ze dne 18. 10. 2006,   t a k t o :     I. Návrh  s e   o d m í t á.   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   Navrhovatelé se návrhem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 20. 2. 2013 domáhají zrušení shora označeného opatření obecné povahy. Jak především uvedli, jsou vlastníky nemovitostí v k. ú. Pacov u Říčan, obce Říčany, přičemž napadeným opatřením obecné povahy byli zkrácení na svých právech, neboť toto opatření znemožnilo v lokalitě „Luční“ výstavbu rodinných domů a zároveň snížilo tržní hodnotu dotčených pozemků. Nejvyšší správní soud svým usnesením ze dne 27. 2. 2013, čj. Na 59/2013-12, věc postoupil věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Praze. Toto usnesení nabylo právní moci dne 7. 3. 2013, návrh byl zdejšímu soudu postoupen dne 15. 7. 2013. Krajský soud v Praze předesílá, že i když napadeným aktem je nařízení obce, tedy právní předpis, je dána pravomoc soudů ve správním soudnictví k jeho přezkumu ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), neboť „účinností zákona č. 127/2005 Sb., kterým byl zaveden do soudního řádu správního institut opatření obecné povahy, se změnila povaha nařízení obce o stavební uzávěře. Takové nařízení již nadále není z materiálního hlediska právním předpisem, nýbrž opatřením obecné povahy“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2009, čj. 6 Ao 2/2009-86, č. 2405/2011 Sb. NSS). Předně zdejší soud přistoupil k hodnocení, zde je podaný návrh včasný a přípustný (tedy věcně projednatelný), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není, a nezbývá, než jej odmítnout. Jednou z výchozích podmínek projednatelnosti návrhů (žalob) ve správním soudnictví je jejich včasnost. V důsledku novelizace soudního řádu správního provedené zákonem č. 303/2011 Sb. je s účinností od 1. 1. 2012 zákonem stanovena lhůta též pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. Podle § 101b odst. 1 s. ř. s. tak „návrh lze podat do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout.“ Shora již citovaný zákon č. 303/2011 Sb., kterým byla tato novelizace provedena, pak v rámci svých přechodných ustanovení výslovně řeší i lhůtu pro podání takového návrhu v případě opatření obecná povahy, které nabylo účinnosti dříve, než tato novela. Jak plyne z čl. II. bodu 8. citovaného zákona „proti opatření obecné povahy, které nabylo účinnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze podat návrh na jeho zrušení nebo zrušení jeho části nejpozději do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout.“ Vzhledem k tomu, že v projednávané věci je napadeným opatřením obecné povahy nařízení o stavební uzávěře, které vydalo město Říčany dne 26. 10. 2006 na základě usnesení Rady města Říčany ze dne 18. 10. 2006, je bez dalšího zjevné, že návrh je podán opožděně. S ohledem na zjevnou opožděnost podaného návrhu soud v souladu s principem hospodárnosti řízení ani nevyžadoval od odpůrce spisovou dokumentaci a toliko z veřejně dostupných zdrojů ověřil (přehled právních předpisů odpůrce, http://info.ricany.cz), že napadené opatření obecné povahy bylo vydáno dne 26. 10. 2006 a dne 27. 10. 2006 bylo vyvěšeno na úřední desce odpůrce; účinnosti tak v souladu s § 12 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), nabylo patnáctým dnem po dni vyhlášení, tedy dne 13. 11. 2006. Návrh však byl podán soudu až dne 20. 2. 2013 a za těchto okolností tedy soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout pro opožděnost. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.   Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.       Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 16. července 2013              JUDr. Milan Podhrázký,v. r. předseda senátu       Za správnost: Božena Kouřimová