3 Na 149/2014 - 10  U S N E S E N Í    Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Věry Šimůnkové ve věci žalobce M. V., proti žalovanému Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, o žalobě na náhradu škody takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   Žalobce se nejasným podáním ze dne 8. 12. 2014 adresovaným správnímu úseku Krajského soudu v Praze domáhá ustanovení bezplatného právního zástupce a osvobození od soudních poplatků. Ve svém podání dále poukazuje na skutečnost, že se cítí být poškozen z jeho pohledu vadným postupem Okresního soudu v Berouně a Krajského soudu v Praze, ale také vadným postupem orgánů činných v trestním řízení, orgánu sociálně právní ochrany dětí a Úřadu práce v Berouně. Nedokáže však jako laik přesně formulovat svůj požadavek na náhradu škody a Ministerstvo spravedlnosti, na něž se obrátil, ve lhůtě 6 měsíců na jeho žádost nereagovalo. Soud při posouzení podaného návrhu dospěl k názoru, že ve správním soudnictví by žalobce se svým požadavkem na ustanovení bezplatného právního zástupce uspět nemohl, neboť z obrysů jeho případu je zjevné, že do úvahy nepřipadá žádná žaloba projednatelná ve správním soudnictví. Jeho žádost by tak musela být pro zjevnou neúspěšnost zamítnuta. O požadavcích na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, který se jeví být podstatou podaného návrhu, však přísluší rozhodovat soudům v občanském soudním řízení. Za těchto okolností proto soud rozhodl o odmítnutí žaloby podle ustanovení § 46 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších změn (dále jen „s. ř. s.“), jež stanoví, že soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. 12) V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu. Spor o náhradu škody, jež měla být způsobena při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, totiž řeší v prvním stupni okresní (obvodní) soudy místně příslušné podle sídla ministerstva či jiného ústředního správního úřadu, v jehož oboru působnosti mělo k vydání nezákonného rozhodnutí nebo nesprávnému úřednímu postupu dojít (srov. ustanovení § 6 zákona č. 82/1998 Sb.). V případě rozhodování soudů v občanském soudním řízení, případně postupu orgánů činných v trestním řízení je příslušným Ministerstvo spravedlnosti, jež proto soud v tomto případě označil jako žalovaného. Soudem příslušným k projednání žaloby by pak byl Obvodní soud pro Prahu 2 podle sídla ministerstva. V případě rozhodnutí a procesního postupu Úřadu práce, popřípadě orgánů sociálně právní ochrany dětí (k jejich jednání však žalobce nic bližšího neuvádí) by bylo příslušným orgánem Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je však třeba připomenout, že podle ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. se může poškozený domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění u příslušného úřadu nebyl jeho nárok plně uspokojen. Je tedy třeba se nejdříve obrátit na příslušný úřad s požadavkem na náhradu škody a teprve po uplynutí 6 měsíců podat u soudu žalobu. Z podání žalobce však bylo soudem vyrozuměno, že takový úkon již žalobce ve vztahu k žalovanému učinil. V rámci žaloby případně podané před soudy v občanském soudním řízení však bude namístě i tuto skutečnost tvrdit a doložit odpovídajícími listinnými důkazy. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.     Poučení: Do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení může žalobce podat žalobu u místně příslušného okresního soudu. Podá-li žalobce žalobu v uvedené lhůtě, bude se na ni pohlížet, jako by byla podána v den, kdy Krajskému soudu v Praze došla odmítnutá žaloba, tj. dne 10. 12. 2014 (§ 82 odst. 3 o. s. ř.) Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.           Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.       V Praze dne 12. prosince 2014                    Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.              předsedkyně senátu           Za správnost vyhotovení: Vlasáková