45A 20/2014-17    U S N E S E N Í     Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce M. P., bytem , zastoupeného Mgr. Janem Karetou, advokátem se sídlem Ruská 40, 101 00 Praha 10, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. SZ 142454/2013/KUSK REG/Pe, č. j. 171859/2013/KUSK, takto:   I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění:   Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného 27. 11. 2013, sp. zn. SZ 142454/2013/KUSK REG/Pe, č. j. 171859/2013/KUSK, (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí městského úřadu Mníšek pod Brdy, stavebního účadu (dále jen „stavební úřad“), ze dne 6. 2. 2013, č. j. MMpB-SÚ/1544/13-1189/2012-Rys, sp. zn. 1189/2012-Rys, a toto rozhodnutí potvrdil. Uvedeným rozhodnutím stavební úřad rozhodl o tom, že žalobce není účastníkem řízení ve věci odstranění stavby terénních úprav a tří stavebních buněk na pozemku v k. ú. B. Žalobce podal v této věci žalobu adresovanou Krajskému soudu v Praze na poštu dne 11. 3. 2014 a současně požádal o prominutí zmeškání lhůty podle § 40 odst. 5 s. ř. s. Žalovaný ve svém vyjádření namítl, že žaloba byla podána po dvouměsíční lhůtě stanovené § 72 odst. 1 s. ř. s., neboť napadené rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením dne 9. 12. 2013. Zmeškání lhůty navíc nelze prominout a tento návrh žalobce by měl být odmítnut. V první řadě soud přistoupil k posouzení včasnosti žaloby. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s., žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout. V předloženém správním spise soud ověřil, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno uplynutím 10 dnů od uložení zásilky směřované do vlastních rukou na poště ve smyslu § 24 odst. 1 a § 23 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Z připojené doručenky vyplynulo, že zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 9. 12. 2013, k doručení tak došlo dne 19. 12. 2013 (následujícího dne pak byla zásilka vložena do poštovní schránky adresáta). Posledním dnem pro podání žaloby tak byla středa 19. 2. 2014. Byť žalovaný uvádí nesprávně dřívější datum doručení, je jeho závěr o opožděnosti podané žaloby správný (a je zřejmé, že jej nerozporuje ani žalobce). Správný je také závěr žalovaného o nemožnosti prominutí zmeškání lhůty pro podání žaloby, jak uvádí výslovné ustanovení § 72 odst. 4 s. ř. s. V této souvislosti přichází do úvahy pouze žádost žalobce o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena ve smyslu § 24 odst. 2 správního řádu, o níž však rozhoduje příslušný správní orgán. V tomto směru podle obsahu správního spisu taková žádost podána nebyla, natož aby jí bylo vyhověno. Pro běh žalobní lhůty je proto určující datum doručení plynoucí z doručenky připojené k napadenému rozhodnutí a závěr o opožděnosti podání žaloby trvá. Není tak pochyb, že žalobu je třeba odmítnout pro opožděnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. (výrok I.). O žádosti o prominutí zmeškání lhůty soud nerozhodoval pro jeho zjevnou nepřípustnost. Druhým výrokem tohoto usnesení bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Praze dne 14. dubna 2014 Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu   Za správnost: Božena Kouřimová