Číslo jednací: 45Az 42/2014 – 15  USNESENÍ   Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavřelovou v právní věci žalobce: D. L., nar. , státní příslušnost , t. č. , proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR (Odbor azylové a migrační politiky), pošt. schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 6. 2014, č. j. OAM-224/DS-PR-P14-2014 takto:   I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.     Odůvodnění:   Žalobou podanou u žalovaného dne 2. 7. 2014 a doručenou Krajskému soudu v Praze dne 9. 7. 2014 se žalobce domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zastaveno řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany podle ustanovení § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), neboť žádost o udělení ochrany byla ve vztahu k České republice nepřípustná podle ustanovení § 10a písm. b) zákona o azylu, a dále bylo tímto rozhodnutím určeno, že státem příslušným k posouzení podané žádosti dle čl. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. 6. 2013, je Polská republika. Žalobce současně navrhl, aby jeho žalobě byl přiznán odkladný účinek.   Krajský soud v Praze dospěl k závěru, že žalobu je třeba odmítnout.   Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže o téže věci již řízení u soudu probíhá. To je vyjádření podmínky vztahující se k právnímu principu ne bis in idem. Řízení lze tedy vést tehdy, pokud mu nebrání překážka již probíhajícího řízení v téže věci. Totožnost věci je přitom dána dvěma znaky, a to totožností účastníků (včetně jejich nástupců) a totožností samotné věci (kauzy).   Krajský soud ze své úřední činnosti zjistil, že pod sp. zn. 45 Az 40/2014 je vedena tatáž věc. Jde o žalobu mezi týmiž účastníky řízení proti témuž rozhodnutí žalovaného, kterou žalobce podal dne 7. 7. 2013 (tj. dříve než věc vedenou pod sp zn. 45 Az 42/2014). Toto řízení nebylo dosud skončeno. Co do žalobního nároku a žalobního důvodu je tato žaloba totožná s žalobou vedenou pod sp. zn. 45 Az 40/2014. Znak totožnosti věci (kauzy) je proto naplněn.   Jelikož krajský soud dospěl k závěru, že v téže věci již řízení u soudu probíhá, žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl, aniž rozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku.   Krajský soud v souladu s § 60 odst. 3 soudního řádu správního rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 6. srpna 2014   Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. samosoudkyně   Za správnost: Božena Kouřimová