47 A 17/2013 – 98     U S N E S E N Í   Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., ve věci žalobkyně Ž., IČ , se sídlem D., K., zastoupené JUDr. Janem Rathem, advokátem se sídlem Na Poříčí 19, PSČ 110 00 Praha 1, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5, za účasti D. a.s., se sídlem L., V., zastoupené JUDr. Václavem Krondlem, advokátem se sídlem Jiráskova 2, 360 01 Karlovy Vary, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 5. 2013, sp. zn. SZ 052653/2012/KUSK REG/LS, č. j. 078260/2013/KUSK,   takto: I.                        Řízení se zastavuje. II.                      Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení. III.                   Žalobkyni se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč.   Odůvodnění: Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného. Dne 4. 8. 2014 obdržel soud podání žalobkyně, jímž bere svou žalobu zpět. Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení zastaví, jestliže vzal navrhovatel svůj návrh zpět. Protože žalobkyně vzala svou žalobu v plném rozsahu zpět, rozhodl soud v souladu s dispoziční zásadou vyjádřenou v citovaném ustanovení o zastavení řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle nějž v případě, že řízení bylo zastaveno, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Soud zároveň rozhodl o vrácení soudního poplatku a to po jeho snížení o 20 % ve smyslu § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Z uhrazeného soudního poplatku ve výši 3.000,- Kč tak vznikl žalobkyni nárok na vrácení částky 2.000,- Kč. Tato částka jí bude vrácena ve smyslu § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě 30 dnů od právní moci výroku o vrácení přeplatku.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 18. srpna 2014   JUDr. Věra Šimůnková, v.r.         předsedkyně senátu   Za správnost: Alena Léblová