3Na 105/2015 – 23   U S N E S E N Í    Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Dalily Marečkové ve věci navrhovatelů a) D. Š., nar. x bytem x , a b) D. Š., nar. x, bytem x,  zastoupeného žalobcem a) ve věci nejasného podání navrhovatelů ze dne 25. 2. 2015 takto: I. Návrh se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   Podání navrhovatelů ze dne 25. 02. 2015, které soud téhož dne obdržel emailem bez připojeného elektronického podpisu a jež bylo následujícího dne potvrzeno předložením originálu, představuje obtížně srozumitelnou směsici celé řady návrhů směřujících k různým soudům, ale i správním orgánům, z níž nelze srozumitelně odlišit, která část textu se vztahuje ke kterému ze zamýšlených návrhů. Pokud jde o v nadpisu avizovanou „žalobu u správního KS v Praze“ směřující proti označenému rozhodnutí Městského úřadu Černošice ze dne 02. 09. 2013, č. j. MUCE-49845/2013/OVV/etl, z veškerého následujícího textu není bezpochyby zřejmé, zda toto rozhodnutí bylo vydáno právě v popisovaném řízení o návrhu na uvedení do předběžného stavu podle ustanovení § 5 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (úplná znění zákonů mohou zdarma navrhovatelé dohledat např. na neoficiálním webu www.zakonyprolidi.cz), popř. zda žalobce eventuálně nenapadá i některá jiná rozhodnutí správních orgánů (rozhodnutím soudních exekutorů ani soudů správní žalobou napadat nelze). V textu žalobce také upozorňuje na nevydání rozhodnutí ve lhůtě stanovené správním řádem, což by mohlo nasvědčovat podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s). V celém textu navíc není vůbec zmíněno, čeho se žalobce domáhá, přičemž žádný z bodů I. až VII. se netýká rozhodnutí Městského úřadu Černošice ani jiných úkonů (popř. nečinnosti) správních orgánů. Není ani zřejmé, zda označené rozhodnutí Městského úřadu Černošice je rozhodnutím o odvolání žalobce nebo rozhodnutím orgánu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné, nebo zda proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil odvoláním, s jakým výsledkem a konečně zda napadá i rozhodnutí o odvolání (přitom správní žalobou lze napadat pouze rozhodnutí konečná po vyčerpání řádných opravných prostředků, jež jsou žalobci ve správním řízení k dispozici). Není konečně ani zřejmé, co konkrétně žalobce vytýká správnímu řízení (nikoliv řízením exekučním či soudním) předcházejícímu vydání napadeného rozhodnutí, resp. v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí. S ohledem na uvedené nedostatky proto příslušný samosoudce (když dosud není zřejmé, o jaký typ žaloby se jedná) navrhovatele vyzval v souladu s § 37 odst. 5 s. ř. s. usnesením ze dne 21. 4. 2015, č. j. 3 Na 105/2015-15, k odstranění vad podání ve lhůtě 30 dnů, a to tím, že navrhovatel a)                uvede, zda i správní žalobu podává jménem svého syna                přehledně a stručně uvede, jaké rozhodnutí správního orgánu napadá (kdo jej vydal, datum vydání a číslo jednací nebo spisová značka) a v jakém rozsahu (které z jeho výroků), kdy mu toto rozhodnutí bylo doručeno (popř. nebylo-li mu doručeno, kdy se s ním poprvé mohl seznámit) a zda vyčerpal opravné prostředky a s jakým výsledkem (příslušný orgán a datum vydání a číslo jednací nebo spisová značka rozhodnutí)                specifikuje, čeho se domáhá, tj. o vydání jakého rozhodnutí soudu usiluje (návrh výroku rozsudku, tzv. žalobní petit)                stručně vysvětlí, z jakých skutkových či právních důvodů nemůže podle jeho přesvědčení napadené rozhodnutí obstát                předloží soudu stejnopis napadeného rozhodnutí                přiloží případné listinné důkazy, jichž se dovolává. Navrhovatel byl upozorněn, že až po vyjasnění povahy podaného návrhu bude soud moci přistoupit k posouzení požadavku žalobce na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Byl též upozorněn, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě řádně opraveno, soud návrh odmítne. Usnesení s výzvou navrhovatel a) převzal dne 24. 4. 2015 a ve stanovené lhůtě nijak nereagoval. Teprve podáním doručeným soudu dne 7. 7. 2015 požádal soud o prodloužení lhůty k doplnění návrhu o jeden měsíc s tím, že v současné době odjíždí na služební cestu a že dne 15. 7. 2015 probíhá u Okresního soudu Praha-západ jednání v této věci, kde mu byl ustanoven advokát. Návrh navrhovatel a) nijak nedoplnil (ani co do případného stejnopisu napadeného rozhodnutí) a navrhl, aby soud uložil Městu Černošice a Krajskému úřadu Středočeského kraje ve lhůtě 7 dnů doručit navrhovateli všechna neúčinná rozhodnutí, která se týkají předmětného řízení. Protože ve stanovené lhůtě nebyly vady podání odstraněny, soud v souladu s předchozím poučením návrh podle § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítl, neboť bez odstranění vad podání nelze v řízení pokračovat. (výrok I). Rozhodující v tomto směru je, že navrhovatel a), ať již sám za sebe či za navrhovatele b), ve stanovené 30denní lhůtě na výzvu soudu nijak nereagoval. Zareagoval podáním až po více než dvou měsících, jehož obsahem byla pouze žádost o další prodloužení lhůty odůvodněná okolnostmi, které nijak neospravedlňují nesplnění předchozí procesní lhůty, nýbrž se týkají okolností následujících až po jejím uplynutí. Navrhovatel přitom ani tímto podáním nijak neobjasnil, co má být předmětem jeho podání směřovaného soudu ve správním soudnictví, nelze tak vůbec odlišit, zda se jedná o žalobu proti rozhodnutí, žalobu na ochranu proti nečinnosti či žalobu na ochranu proti nezákonnému zásahu nebo nějaký jiný návrh. Není tak možné posoudit nejen otázku splnění základních procesních podmínek pro projednání žaloby (běh žalobních lhůt, vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení apod.), ale v návaznosti na to ani otázku naplnění podmínek pro osvobození navrhovatelů od soudních poplatků, co do otázky případné zjevné neúspěšnosti žaloby (srov. § 36 odst. 3 s. ř. s.). Pokud by navrhovatelé alespoň v minimálním rozsahu osvětlili, co má být vlastním předmětem jejich návrhu, soud by se mohl zabývat jejich návrhem na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (samotné doplnění žalobních bodů či důvodů jiné žaloby by bylo již na případně ustanoveném zástupci). V situaci, kdy navrhovatelé však nebyli schopni ani rámcově vysvětlit, čeho se domáhají (zrušení nějakého rozhodnutí správního orgánu, uložení povinnosti správnímu orgánu vydat rozhodnutí ve věci samé o určitém jejich návrhu apod.), a na výzvu soudu nereagovali, nezbylo soudu, než jejich návrh odmítnout. Pokud jde o požadavek na uložení povinnosti Městu Černošice a Krajskému úřadu Středočeského kraje doručit navrhovateli ve lhůtě 7 dnů „všechna neúčinná rozhodnutí, která se týkají předmětného řízení“, takový návrh nespadá do pravomoci správního soudu. Ostatně nic navrhovatelům nebrání, aby se na příslušný úřad dostavili (ideálně po předchozím objednání) s požadavkem na nahlédnutí do všech správních spisů ke správním řízením, v nichž vystupují jako účastníci, a následně s požadavkem na pořízení kopie (či protokolární doručení) rozhodnutí, jež jim dosud podle jejich přesvědčení nebyla účinně nebyla doručena. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut (výrok II).   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 9. července 2015 Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu   Za správnost: Božena Kouřimová