Jednací číslo: 44A 33/2015 – 22       U S N E S E N Í     Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobce S. S., pobytem x, zastoupeného Mgr. Ing. Vlastimilem Mlčochem, advokátem se sídlem Janáčkovo nábřeží 84/9, 150 00 Praha 5, proti žalovanému Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/2, 130 51 Praha 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 3. 2015, č. j. CPR-5964-6/ČJ-2015-930310-C220,   t a k t o :     I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou u Městského soudu v Praze a následně postoupenou Krajskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 3. 2015, č. j. CPR-5964-6/ČJ-2015-930310-C220, kterým žalovaný rozhodl ve věci propuštění žalobce ze Zařízení x (dále jen „zařízení pro zajištění cizinců“). Dne 29. 04. 2015 bylo zdejšímu soudu Městským soudem v Praze přeposláno podání žalobce, kterým vzal svou žalobu zpět. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Soud v souladu s tímto ustanovením a dispoziční zásadou proto soud řízení na základě zpětvzetí žaloby zastavil. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s., neboť ke zpětvzetí žaloby nedošlo v důsledku chování žalovaného. K ukončení omezení osobní svobody žalobce došlo v důsledku rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 4. 2015, č. j. 5 Azs 57/2015-18, ve věci žaloby proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o povinnosti setrvat v zařízení pro zajištění cizinců podle § 46a odst. 1 písm. c) a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se tedy o rozhodnutí s jiným předmětem a jiného správního orgánu než žalovaného. Z tohoto důvodu tedy soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze dne 29. dubna 2015     Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. samosoudce   Za správnost: Božena Kouřimová