č. j. 45 A 25/2015 - 23   U S N E S E N Í    Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce: Ing. T. M., bytem x (doručovací adresa: x), proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3, o žalobě proti oznámení žalovaného ze dne 29. 7. 2015, č. j. SPU 380637/2015,   t a k t o :   I. Žaloba   s e   o d m í t á. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se žalobou podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá vyslovení nicotnosti oznámení žalovaného ze dne 29. 7. 2015, č. j. SPU 380637/2015, jímž žalovaný informoval žalobce k jeho podnětu, že neshledal důvody k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti rozhodnutí Pozemkového úřadu Příbram ze dne 24. 10. 2006, č. j. R VI 7/2006. Žalobce v žalobě uvedl, že přípis žalovaného posoudil podle jeho obsahu jako rozhodnutí, a proto podal proti tomuto „rozhodnutí“ správní žalobu. Vycházel z toho, že se jedná o úkon, jímž se určují práva nebo povinnosti žalobce ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., z čehož odvodil svoji aktivní legitimaci k podání správní žaloby. Žalobce argumentoval tím, že nicotnost rozhodnutí se dle § 78 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zjišťuje a prohlašuje z úřední povinnosti, podaný podnět je pak jen impulzem pro správní orgán, aby řízení o prohlášení nicotnosti zahájil. Mohlo by se proto zdát, že napadený úkon toliko sděluje, že správní orgán neshledal důvod k zahájení řízení. Důvodem pro zahájení řízení je však právě nulita předmětného rozhodnutí, pokud tedy správní orgán sděluje, že neshledal důvod k zahájení řízení o prohlášení napadeného rozhodnutí za nulitní, sděluje, že neshledal toto rozhodnutí za nulitní. Pokud tedy správní orgán sděluje, že rozhodnutí není nicotným, deklaruje jeho správnost. Nutno proto dovodit, že sdělení správního orgánu, kterým se ve smyslu ustanovení § 78 odst. 1 správního řádu sděluje, že neshledal důvody k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti, je nutno považovat za rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je nepřípustná, neboť napadené oznámení není rozhodnutím [§ 68 písm. e) ve spojení s § 70 písm. a) s. ř. s.]. Podle § 78 odst. 1 správního řádu se nicotnost zjišťuje a prohlašuje z moci úřední, a to kdykoliv. Účastníci řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno, a dále ti, kdož jsou uvedeni v písemném vyhotovení tohoto rozhodnutí, jakož i právní nástupci všech těchto osob, pokud by byli rozhodnutím vázáni, mohou dát podnět k prohlášení nicotnosti; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli. Proces prohlášení nicotnosti se tudíž v případě podání podnětu rozpadá na dvě fáze. Je to jednak fáze vyhodnocení důvodnosti podnětu a jednak fáze samotného řízení o prohlášení nicotnosti, jež následuje až v případě, že podnět je shledán důvodným. První fáze je přitom vedena mimo správní řízení a v případě negativního vyřízení ukončena pouhým sdělením podateli o tom, že nebyly shledány důvody k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti. Správní orgán tedy nevydává rozhodnutí, pouze uvedenou skutečnost podateli sdělí s uvedením důvodu, a to do 30 dnů. Toto oznámení je tedy pouhým intimátem (tj. sdělením správního orgánu), nikoliv rozhodnutí. Žalobou podle § 65 odst. 1 s. ř. s. se přitom lze bránit pouze proti rozhodnutím, tedy proti úkonu správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti. S vyřízením podmětu se však žádná práva ve smyslu uvedeného ustanovení nepojí, neboť s podnětem se nepojí právo na jeho meritorní projednání. Lze tedy shrnout, že žalobce se domáhal vyslovení nicotnosti přípisu (sdělení) žalovaného o tom, že neshledal důvody k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti, tj. proti úkonu správního orgánu, který není rozhodnutím. Proto soud podle § 70 písm. a), § 68 písm. e) a § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. žalobu odmítl jako nepřípustnou. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.   Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 1. prosince 2015                                                                                                               Mgr. Jitka Zavřelová,v.r. Za správnost: Nešporová                                                                    předsedkyně senátu