46A 115/2013 – 20   U s n e s e n í       Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Věry Šimůnkové, ve věci žalobkyně J. K, bytem x, zastoupené JUDr. Janou Svatoňovou, advokátkou se sídlem Na Pankráci 1062, Praha 4, proti žalovanému Krajský úřad Středočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2013, č. j. 131586/2013/KUSK, o povolení výjimky z obecných technických požadavků na výstavbu,   takto:     I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalobkyni se k rukám její zástupkyně JUDr. Jany Svatoňové, advokátky, vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.     Odůvodnění: Žalobou podanou u Krajského soudu v Praze se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Odolena Voda, odboru stavebního (dále jen „stavební úřad“), ze dne 21. 6. 2013, č. j. STO-3368/2013 HaD, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o povolení výjimky z ustanovení § 40 odst. 2 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (dále jen „Vyhláška“). Krajský soud dospěl k závěru, že žalobu je třeba odmítnout. V dané věci soud vychází z judikatury Nejvyššího správního soudu, konkrétně z rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2013, čj. 8 As 8/2011-66, publikovaného pod č. 2908/2013 Sb. NSS, ze kterého plyne, že rozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na výstavbu zpravidla nezakládá práva a povinnosti fyzických a právnických osob samo o sobě, ale až ve spojení s navazujícím aktem správního orgánu, kterým je rozhodováno o celém předmětu řízení. Takové rozhodnutí lze proto soudně přezkoumat pouze v režimu ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s“). Samostatně soudně přezkoumatelným ve smyslu ustanovení § 65 s. ř. s. by bylo rozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na výstavbu pouze v případě, pokud by po jeho vydání nebylo k uskutečnění příslušného stavebního záměru zapotřebí žádného navazujícího úkonu stavebního úřadu. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že napadené rozhodnutí nemohlo zasáhnout do veřejných subjektivních práv žalobkyně a k případnému zásahu do nich může dojít až rozhodnutím, kterým by byla její žádost o stavební povolení či územní rozhodnutí zamítnuta, přičemž toto případné rozhodnutí správního orgánu je přezkoumatelné ve správním soudnictví. Platí tedy, že rozhodnutí o nepovolení výjimky z  obecných požadavků na výstavbu vydané v dané věci nelze samostatně přezkoumat. Z uvedených důvodů proto soud žalobu odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d), ve spojení s ustanovení § 70 písm. a) s. ř. s. a ustanovení § 65 s. ř. s. Za tohoto stavu soud nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v této věci podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta. Vzhledem k tomu, že žaloba byla odmítnuta, soud vrátil žalobkyni zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč ve smyslu ustanovení § 10 odst. 3, věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek bude žalobcům vrácen k rukám její zástupkyně do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podle ustanovení § 10a odst. 1 téhož zákona.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 24. srpna 2015   Olga Stránská, v. r. předsedkyně senátu Za správnost: Božena Kouřimová