Jednací číslo: 46 A 37/2015 - 13       USNESENÍ             Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Věry Šimůnkové v právní věci žalobců a) Ing. J. B. a b) Mgr. L. B., oba bytem x, zastoupeni Ing. P. H., obecným zmocněncem, bytem B. 279, B., proti žalovanému Městskému úřadu Beroun se sídlem Husovo náměstí 68, Beroun, o žalobě proti výzvě žalovaného ze dne 12. 2. 2015 č. j. MBE/8909/2015/VÝST-NoM, o odstranění vad stavby, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     Žalobci se domáhali přezkumu shora uvedené výzvy, kterou byli žalovaným podle ustanovení § 134 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyzváni k tomu, aby zjednali nápravu závadného stavu spočívajícího v absenci existence přímého přístupu na půdu ze schodiště domu č. p. 279 v B., ulice B.   Soud se ještě před tím, než se zabýval žalobou samotnou, musel vypořádat s otázkou, zda danou věc lze řešit ve správním soudnictví.   Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Podle ustanovení § 70 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Podle ustanovení § 134 odst. 2 stavebního zákona zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo vyžaduje-li to přesnost a úplnost zjištění podle § 133 odst. 2, vyzve podle povahy věci stavebníka, osobu, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu (dále jen "stavbyvedoucí") nebo osobu vykonávající stavební dozor anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě zjednali nápravu. V minulosti se správní soudy zabývaly obsahově shodným ustanovením předchozího stavebního zákona (§ 102 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.) a dospěly k závěru, že taková výzva stavebního úřadu není správním rozhodnutím (srovnej např. usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 30 Ca 30/2006). Soud nemá důvod se od tohoto závěru odchýlit. Žalovaný městský úřad totiž žalobce pouze nezávazně vyzval k tomu, když zjistil určité nedostatky související s bytovým domem, aby tyto nedostatky odstranili. Nic víc. Učinil tak přípisem, který neměl formu správního rozhodnutí, což vyplývá ostatně i z jeho závěru. Výslovně v něm totiž uvedl, že nebude-li výzvě vyhověno, vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým nezbytné úpravy nařídí (§ 143 odst. 3 stavebního zákona). Takové rozhodnutí již nepochybně bude rozhodnutím ve formálním i materiálním slova smyslu a bude rovněž přezkoumatelné soudem. Napadená výzva představuje úkon žalovaného, který do práv a povinností žalobců nijak nezasahuje, tento zásah může být způsoben např. až výše zmiňovaným rozhodnutím o nařízení nezbytných úprav nebo (v oblasti správního trestání) udělením pokuty žalobcům podle ustanovení § 179 odst. 3 stavebního zákona). Protože napadená výzva žalovaného ze dne 12. 2. 2015 č. j. MBE/8909/2015/VÝST-NoM, se nedotýká hmotněprávní pozice žalobců, dospěl soud k závěru, že není ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. rozhodnutím, a je proto z přezkumné činnosti soudu podle ustanovení § 70 písm. a) s. ř. s. vyloučena. Z uvedených důvodů proto soud žalobu odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d), ve spojení s ustanovením § 70 písm. a), podle kterého jsou ze soudního přezkoumání podle hlavy druhé, dílu prvního s. ř. s. vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v této věci podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Žalobce může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat v této věci žalobu podle části třetí občanského soudního řádu k místně příslušnému okresnímu (obvodnímu) soudu (§ 46 odst. 2 s. ř. s.). V případě včasného podání žaloby zůstávají účinky procesních úkonů učiněné v tomto řízení zachovány (§ 82 odst. 3 o. s. ř.).            V Praze dne 6. srpna 2015        Olga Stránská, v. r.  předsedkyně senátu           Za správnost vyhotovení: Vlasáková