46A 82/2015 - 73   U S N E S E N Í   Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce: A. H., bytem x, proti žalované: „Česká republika – Krajský soud v Brně“, se sídlem Rooseveltova 16, 601 95 Brno, o žalobě proti usnesením žalovaného ze dne 13. 5. 2015, č. j. 31 A 19/2015-22, č. j. 31 A 20/2015-24, č. j. 31 A 21/2015-24 a č. j. 31 A 22/2015-24, a ze dne 4. 6. 2015, č. j. 31 A 25/2015-22, č. j. 31 A 26/2015-22, č. j. 31 A 27/2015-24 a č. j. 31 A 28/2015-24,   t a k t o: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í   Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou emailem s neplatným elektronickým podpisem u Krajského soudu v Praze dne 31. 7. 2015 a následně k výzvě soudu doplněnou ve stanovené lhůtě řádně podepsaným emailem domáhá zrušení shora označených osmi usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „napadená usnesení“), jimiž byly odmítnuty obdobné žaloby žalobce proti osmi usnesením Krajského soudu v Brně, která odmítala žaloby žalobce proti šesti usnesením Krajského soudu v Brně a dvěma usnesením Nejvyššího správního soudu. Žalobce výslovně požaduje zrušení napadených usnesení a jejich vrácení k dalšímu řízení a rozhodnutí. Napadená usnesení označuje za zmatečná, subjektivní, rozporná s dobrými mravy, ústavou a zákony ČR a trvá na tom, že napadená usnesení byla vydána „správním orgánem soudu“. Souběžně žalobce vznáší námitku podjatosti členů senátu 31 A Krajského soudu v Brně a vznáší podnět ke kárnému řízení s nimi. Žalobce výslovně žádá, aby bylo v jeho věci nařízeno jednání. Soud se musel v první řadě zabývat tím, zda jsou splněny podmínky řízení a zda tedy lze ve smyslu § 49 odst. 1 s. ř. s. „projednat věc samu“. Přitom zjistil, že žaloba nenapadá rozhodnutí správního orgánu, nelze ji tudíž projednat meritorně a není tedy splněn zákonný předpoklad pro to, aby ve věci bylo nařizováno jednání. Takový postup je plně v souladu i s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť právo na veřejné projednání věci se vztahuje na projednání věci samé, tj. na případy, kdy se soud zabývá podstatou podané žaloby, nikoliv však případů, kdy je soud nucen konstatovat, že se věcí zabývat nemůže v důsledku nedostatku podmínek řízení. Napadená usnesení přitom byla vydána soudem při výkonu soudní pravomoci, nejedná se tedy o případ, kdy ve věci rozhodoval správní orgán ve smyslu legislativní zkratky zavedené v ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Žaloba tedy vůbec nesměřuje proti rozhodnutí správního orgánu. Žaloba současně není podle svého obsahu ani kasační stížností (jak u obdobné žaloby vyhodnotil samotný Nevyšší správní soud v řízení sp. zn. 4 As 94/2014). Namítá-li pak žalobce zmatečnost napadených usnesení, je třeba jej upozornit, že soudní řád správní nezná institut žaloby pro zmatečnost (tuto roli v soudním řízení správním zastává právě kasační stížnost). Soud je vázán ústavním pořádkem a v důsledku toho ve smyslu čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod smí státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem a to způsobem, který zákon stanoví. Soudní řád správní nepřipouští, aby byla k žalobě přezkoumávána napadená usnesení jinak než formou (včasné) kasační stížnosti podané k Nejvyššímu správnímu soudu, popř. následné ústavní stížnosti. Napadená usnesení nemohou být přezkoumána ani civilním úsekem soudu na základě žaloby pro zmatečnost upravené v občanském soudním řádu, neboť ta se nevztahuje na rozhodnutí vydaná podle soudního řádu správního. Žalobce se tedy domáhá něčeho, co soudní řád správní, ale i právní řád jako celek nepřipouští. Proto soudu nezbylo, než žalobu odmítnout, a to podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle nějž soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. V tomto případě nejsou splněny podmínky řízení a jedná se o neodstranitelný nedostatek řízení v podobě nepříslušnosti jakéhokoliv soudního či správního orgánu k projednání věci. K tomu je třeba doplnit, že „návrh“ představuje obecné označení, které zahrnuje kromě návrhů vyjmenovaných v ustanovení § 4 odst. 2 s. ř. s. také žaloby označené v ustanovení § 4 odst. 1 s. ř. s. Ustanovení § 46 s. ř. s. tedy na rozdíl od toho, co namítá žalobce, bezpochyby dopadá i na jím podanou „žalobu“. Soud žalobu odmítl, aniž by věc postupoval k vyřízení Krajskému soudu v Brně, neboť k projednání podané žaloby není příslušný žádný soud a ani není důvodu žalobu postupovat k vyřízení správnímu orgánu ve smyslu analogické aplikace ustanovení § 104 odst. 1 věty druhé o. s. ř., neboť k jejímu vyřízení není příslušný ani jiný orgán. Totéž platí pro námitku podjatosti, neboť o nyní podané žalobě jmenovaní soudci nerozhodovali a není důvodu, aby byla řešena jejich podjatost. Pokud jde o podnět k zahájení kárného řízení, ten musí žalobce směřovat k příslušnému kárnému žalobci (blíže viz ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb.), který si sám posoudí, zda shledává důvody pro podání kárného návrhu. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 18. srpna 2015 Olga Stránská, v. r. předsedkyně senátu       Za správnost: Božena Kouřimová