48A 48/2015 – 17   U S N E S E N Í       Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Olgy Stránské ve věci žalobkyně  M. J., bytem x, zastoupené JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem ve společnosti AK RHK s.r.o. se sídlem Kořenského 15, 150 00 Praha 5, proti žalovanému Obecnímu úřadu Louňovice, se sídlem Horní náves 6, 251 62 Louňovice, o žalobě na ochranu proti nečinnosti   t a k t o :   I. Řízení se zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce JUDr. Tomáše Hlaváčka na nákladech řízení částku 10.446,50 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobkyně se žalobou na ochranu proti nečinnosti podle dílu druhého hlavy druhé části třetí zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) doručenou do emailové schránky soudu dne 19. 5. 2015 domáhala, aby soud uložil žalovanému vydat rozhodnutí v řízení sp. zn. 57/2011 ve věci odstranění pevné překážky na veřejně přístupné účelové komunikaci na pozemku p. č. x v k. ú. Louňovice, a to ve lhůtě desíti dnů od právní moci rozsudku. Poukázala na to, že žalovaný nerozhodl ani ve lhůtě (končící dnem 16. 5. 2015) jemu uložené opatřením proti nečinnosti, jež k podnětu žalobkyně vydal dne 10. 4. 2015 pod č. j. 053361/2015/KUSK-DOP/Nech Krajský úřad Středočeského kraje. Podáním doručeným soudu dne 25. 5. 2015 vzala žalobkyně svou žalobu zpět. Uvedla, že dne 22. 5. 2015 bylo do datové schránky zástupce žalobkyně doručeno oznámení, že dne 21. 5. 2015 žalovaný rozhodl o zastavení řízení rozhodnutím, jež se pouze zakládá do spisu a není proti němu přípustný opravný prostředek podle správního řádu, a to v souladu s právním názorem vyjádřeným v rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 12. 1. 2015, č. j. 157093/2014/KUSK-DPO/Nech, jímž bylo vyhověno předchozímu odvolání žalobkyně. Žalobkyně podotkla, že se jedná o řízení, které bylo pravomocně skončeno až po více než 4 letech a že v této věci to není poprvé, kdy se žalobkyně musela na soud v souvislosti s průtahy v řízení obrátit. Vzhledem k tomu, že žalobkyně bere žalobu zpět pro pozdější chování žalovaného, navrhla současně, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. za tři úkony právního zastoupení, z toho jeden (zpětvzetí) s poloviční odměnou, a aby jí byl vrácen zaplacený soudní poplatek. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Soud v souladu s dispoziční zásadou a § 47 písm. a) s. ř. s. řízení na základě zpětvzetí žaloby zastavil. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., neboť ke zpětvzetí žaloby došlo až v důsledku chování žalovaného, který rozhodnutí ve věci vydal teprve po podání žaloby na ochranu proti nečinnosti. Přiznaná náhrada nákladů řízení ve výši 10.446,50 Kč sestává ze tří úkonů právní služby, z toho dvou po 3.100,- Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů [dále jen „advokátní tarif“] (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a jednoho po 1.550,- Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 2 písm. c) a odst. 3 advokátního tarifu (zpětvzetí žaloby) a ze tří režijních paušálů po 300,- Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, to vše navýšeno o náhradu za 21 % DPH ve výši 1.816,50 Kč. O vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť dle zjištění soudu nebyl dosud žalobkyní zaplacen.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 26. května 2015 JUDr. Milan Podhrázký, v. r.   předseda senátu Za správnost: Božena Kouřimová