Jednací číslo: 48A 5/2015 – 22       U S N E S E N Í     Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Olgy Stránské a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobkyně M. N., bytem x, zastoupené Robertem Neubertem, MBA, obecným zmocněncem bytem Pražská 92, 267 11 Vráž, proti žalovaným 1) Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5 a 2) Městskému úřadu Černošice, se sídlem Riegrova 1209, 252 28 Černošice, o žalobě proti rozhodnutím prvního žalovaného ze dne 12. 11. 2014, č. j. 157507/2014/KUSK, a ze dne 19. 11. 2013, č. j. 093307/2013/KUSK, a proti rozhodnutí druhého žalovaného ze dne 22. 04. 2013, sp. zn. S-MUCE 48728/OZP/V/Vlč, t a k t o:   I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč.   O d ů v o d n ě n í   Dne 22. 1. 2015 obdržel Krajský soud v Praze žalobu podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou jménem žalobkyně obecným zmocněncem, jíž se domáhá zrušení shora označených rozhodnutí (dále též „napadená rozhodnutí“), jimiž měl první žalovaný nejprve dne 19. 11. 2013 rozhodnout, že shledal důvody pro přezkoumání pravomocného rozhodnutí (z žaloby však není bez pochyby zřejmé jakého), a následně dne 12. 11. 2014 opravným usnesením s odkazem na chybu v textu změnit výrok rozhodnutí ze dne 19. 11. 2013 tak, že důvod k zahájení přezkumného řízení neshledal. Současně je jménem žalobkyně požadováno zrušení shora uvedeného integrovaného rozhodnutí druhého žalovaného, jehož přesná povaha (s výjimkou toho, že se jedná o meritorní rozhodnutí) však není z textu žaloby ani z příloh zřejmá. Z předložených stejnopisů napadených rozhodnutí soud nicméně zjistil, že výrokem rozhodnutí ze dne 19. 11. 2013 bylo prvním žalovaným pouze zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí druhého žalovaného ze dne 22. 4. 2013, č. j. MUCE 17130/2013 OZP/V/Kou-RII, o odstranění domovní čistírny odpadních vod provedené bez povolení stavebního úřadu na pozemku p. č. x v k. ú. Tachlovice., a to jako opožděné. Pouze v posledním odstavci odůvodnění bylo konstatováno, že odvolací orgán shledal důvody pro institut přezkoumání pravomocného rozhodnutí s tím, že porušení právních předpisů (v odůvodnění ovšem nijak nespecifikované) je zjevné již ze spisového materiálu. Opravným usnesením prvního žalovaného ze dne 12. 11. 2014 pak nebyl nijak dotčen výrok opravovaného rozhodnutí; došlo pouze k nahrazení posledního odstavce textem, podle nějž první žalovaný neshledal důvody pro přezkoumání pravomocného rozhodnutí o odstranění stavby, protože k porušení právních předpisů nedošlo. V závěru opravného usnesení byla žalobkyně poučena o tom, že proti opravnému usnesení se lze ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení bránit odvoláním, o němž rozhoduje Ministerstvo zemědělství. Podle § 46 odst. 1 písm. b) a d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně, nebo jestliže je nepřípustný. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s., žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout. Ze zjištění soudu z předložených stejnopisů napadených rozhodnutí prvního žalovaného jednoznačně vyplývá, že žalobce v případě opravného usnesení ze dne 12. 11. 2014 žalobou brojí proti rozhodnutí, aniž by předtím vyčerpal řádné opravné prostředky v podobě odvolání k Ministerstvu zemědělství. Důsledkem toho je nepřípustnost žaloby proti opravnému usnesení, v důsledku níž se soud nemůže zabývat vlastní podstatou žalobních námitek. Totéž platí i pro případ napadeného integrovaného rozhodnutí druhého žalovaného (byť jeho stejnopis žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila), neboť ani v jeho případě není zřejmé, že by žalobkyně vyčerpala odvolání, jež nepochybně bylo přípustné, neboť z kontextu žalobních tvrzení je zřejmé, že se jednalo o rozhodnutí ve věci samé. Navíc, i kdyby proti němu odvolání přípustné nebylo, s ohledem na datum jeho vydání je zřejmé, že by podaná žaloba byla současně též opožděná. Pokud jde o rozhodnutí prvního žalovaného ze dne 19. 11. 2013, zde je také zjevné, že žalobkyni již dávno uplynula dvouměsíční žalobní lhůta (z kontextu žaloby je zjevné, že žalobkyně byla s tímto rozhodnutím obeznámena již krátce po jeho vydání). Samotné vydání opravného usnesení (jde pouze o opravu odůvodnění rozhodnutí) nemohlo mít žádný vliv na běh žalobní lhůty. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Protože soud rozhodl o odmítnutí žaloby před prvním jednáním ve věci, rozhodl zároveň podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů o vrácení žalobkyní (obecným zmocněncem) uhrazeného soudního poplatku ve výši 3.000,- Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 18. února 2015 JUDr. Milan Podhrázký, v. r. předseda senátu       Za správnost: Božena Kouřimová