Jednací číslo: 48A 59/2015 – 23     U S N E S E N Í   Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Olgy Stránské a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce: T. G., bytem x, právně zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem na Zlatnici 301/2, 147 00 Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, v řízení o odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Mladá Boleslav ze dne 25. 6. 2014, sp zn. DP-972-10/2014, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 2.000 Kč.   Odůvodnění:   Žalobou podanou dne 22. 6. 2015 u zdejšího soudu se žalobce podle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá ochrany před nečinností žalovaného, kterou spatřuje v tom, že žalovaný dosud nerozhodl o jeho odvolání proti rozhodnutí magistrátu města Mladá Boleslav (dále jen „magistrát“) ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. DP-972-10/2014. Žalobce uvedl, že prostřednictvím svého zmocněnce, K. S., podal dne 11. 8. 2014 proti shora uvedenému rozhodnutí magistrátu odvolání. Dne 25. 8. 2014 byl žalovanému doručen správní spis, a od tohoto dne mu počala běžet třicetidenní lhůta pro vydání rozhodnutí dle § 90 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Žalovaný však v této lhůtě odvolací rozhodnutí nevydal. Dle § 92 odst. 1 správního řádu je přitom žalovaný povinen rozhodnout o  odvolání i v případě, že by toto odvolání bylo nepřípustné či opožděné. Žalobce dodal, že již vyčerpal právním předpisem poskytovaný prostředek proti nečinnosti, neboť dne 24. 9. 2014 podal k Ministerstvu dopravy žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, ke které se však ministerstvo dosud nevyjádřilo. Z těchto důvodů žalobce navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout do 15 dnů od právní moci rozsudku o jeho odvolání proti rozhodnutí magistrátu a současně žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení. Žalobce ke své žalobě přiložil též kopii žádosti ze dne 24. 9. 2014, kterou se u Ministerstva dopravy domáhal uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného. Nepřipojil ale žádný doklad o doručení této žádosti. Krajský soud v Praze proto přípisem ze dne 15. 7. 2015, č. j. 48 A 59/2015 – 21, vyzval žalobce k doložení dokladu o doručení žádosti adresované Ministerstvu dopravy, a stanovil mu k tomu lhůtu dvou týdnů od doručení výzvy. Předmětná výzva byla dne 20. 7. 2015 doručena do datové schránky zástupce žalobce. Poslední den lhůty stanovené soudem k předložení požadovaného dokladu o doručení připadl na den 3. 8. 2015. Žalobce však ve stanovené lhůtě a ani později k datu vydání tohoto usnesení požadovaný doklad o doručení žádosti o opatření proti nečinnosti nepředložil. Podle § 79 odst. 1 věty prvé s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, se může žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Podle § 5 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Obecným prostředkem na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je návrh na vydání opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 in fine správního řádu. Žalobu lze tedy podat až na základě rozhodnutí nadřízeného orgánu, který návrhu na vydání opatření proti nečinnosti nevyhověl, nebo jehož zdánlivě vstřícné rozhodnutí není způsobilé zajistit ochranu účastníka proti nečinnosti orgánu prvního stupně (např. stanoví-li mu nepřiměřeně dlouhou lhůtu k provedení potřebných opatření). Žalobu lze později podat i v případě, kdy je zřejmé, že podřízený orgán uložená opatření proti nečinnosti neplní. Pokud ani nadřízený orgán na podání účastníka nereaguje, nelze vyloučit podání žaloby na nečinnost i bez vyčkání na jeho rozhodnutí, avšak žalobce musí v žalobě tvrdit a prokazovat, že též nadřízený orgán byl v přiměřené lhůtě nečinný. K žalobě připojená žádost ze dne 24. 9. 2014 adresovaná Ministerstvu dopravy sice má náležitosti návrhu ve smyslu § 80 odst. 3 in fine správního řádu, nicméně žalobce nijak neprokázal, že tuto žádost Ministerstvu dopravy skutečně doručil. Neučinil tak ani poté, co ho zdejší soud vyzval k doložení dokladu o doručení a stanovil mu k tomu dvoutýdenní lhůtu. Přitom ani předložená kopie správního spisu takovou písemnost neobsahuje. Soud proto nepovažuje za dostatečně osvědčené, že žalobce opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 odst. 3 in fine správního řádu skutečně uplatnil, a proto dospěl k závěru, že k podání žaloby došlo dříve, než žalobce vyčerpal zákonem stanovené prostředky ochrany proti nečinnosti ve správním řízení. Z tohoto důvodu soud žalobu jako předčasnou odmítl [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu § 6a odst. 4 a § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů o vrácení zaplaceného soudního poplatku. Tento poplatek bude vrácen ve smyslu § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě 30 dnů od právní moci výroku o vrácení poplatku.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 18. srpna 2015     Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu           Za správnost: Božena Kouřimová