48 Af 12/2015 - 54   U S N E S E N Í    Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Dalily Marečkové ve věci žalobce T. K., bytem N. 1347, M. H., DIČ: …, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2015, č. j. 7344/15/5200-10423-705778,   takto:   I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), doručenou do datové schránky Krajského soudu v Praze dne 12. 5. 2015, domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2015, č. j. 7344/15/5200-10423-705778 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu pro Středočeský kraj, Územního pracoviště v Mnichově Hradišti ze dne 16. 12. 2013, č. j. 3962649/13/2116-24804-203587, na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2010, a toto rozhodnutí jako správné potvrdil. K žalobě bylo přiloženo napadené rozhodnutí, v podané žalobě však nebyly nijak vymezeny skutkové nebo právní důvody, na základě nichž se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Žalobce toliko uvedl, že toto rozhodnutí považuje za protiprávní, neboť žalovaný chybně posoudil skutkovou podstatu věci, pročež se domáhá „zrušení platebních výměrů“. Na usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2015, č. j. 48 Af 12/2015-23, vyzývající žalobce k úhradě soudního poplatku a k doplnění žaloby o žalobní body a údaj o dni doručení napadeného rozhodnutí žalobce zareagoval žádostí o osvobození od soudních poplatků dodanou do datové schránky soudu dne 28. 5. 2015 a doplněním žaloby dodaným do datové schránky soudu dne 4. 6. 2015, z nějž se soud dozvěděl, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno poštovní zásilkou dne 13. 3. 2015. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Podle § 71 odst. 2 s. ř. s. žalobce k žalobě připojí jeden opis napadeného rozhodnutí. Žalobce může kdykoli za řízení žalobní body omezit. Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby. Podle § 35 odst. 8 věty třetí s. ř. s., požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. V § 71 odst. 2 větě třetí s. ř. s. vyjádřená koncentrační zásada stanoví nepřekročitelný limit pro uplatnění žalobních bodů. Neuvede-li žalobce v žalobní lhůtě žádný žalobní bod, nemůže již tuto vadu účinně odstranit ani k výzvě soudu, neboť ta neprolamuje limit stanovený v § 71 odst. 2 větě třetí s. ř. s. Výzva k odstranění vad žaloby ve vztahu k žalobním bodům má za účel konkretizaci, upřesnění či odstranění nesrozumitelnosti již včas uplatněných žalobních bodů (resp. jejich jakéhosi zárodku), nikoliv však otevření brány pro uplatnění nových (opožděných) žalobních bodů. Tento závěr lze dovodit i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), konkrétně např. z rozsudku rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, publikovaného pod č. 2162/2011 Sb. NSS, odstavce 33 až 35, nebo rozsudku NSS ze dne 11. 3. 2010, č. j. 7 As 15/2010-56. Žalobní body lze i v tomto případě uplatnit pouze v nepřekročitelné dvouměsíční žalobní lhůtě. Jak žalobce sám v opožděném doplnění žaloby uvedl, napadené rozhodnutí mu bylo doručeno dne 13. 3. 2015, posledním dnem lhůty k podání žaloby tedy bylo datum 13. 5. 2015. Je tedy zřejmé, že podal-li žalobce žalobu postrádající žalobní body předposlední den žalobní lhůty, tj. 12. 5. 2015, a nejpozději následující den již žalobu nijak nedoplnil, je taková žaloba neprojednatelná a soud neměl žádný časový prostor k tomu, aby žalobce před uplynutím žalobní lhůty na tuto skutečnost upozornil. K doplnění žaloby proto s ohledem na výše uvedené nemohlo být přihlíženo, když toto bylo dodáno do datové schránky soudu až dne 4. 6. 2015, tedy až po marném uplynutí lhůty k podání žaloby. Žalobci v tomto směru neprospívá ani ustanovení věty třetí § 35 odst. 8 s. ř. s., které umožňuje včas uplatněnou žádostí o osvobození od soudních poplatků běh žalobní lhůty (a tedy i lhůty pro uplatnění žalobních bodů) po dobu rozhodování o této žádosti zastavit. Žalobce totiž tuto žádost neuplatnil v žalobě, nýbrž až podáním doručeným 15 dnů po uplynutí žalobní lhůty. Pokud se jedná o návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků, o tomto již soud nerozhodoval, neboť již z podané žaloby bylo zřejmé, že tato bude muset být s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení odmítnuta, jelikož žalobce nedoplnil žalobní body před uplynutím žalobní lhůty. I kdyby to tedy poměry žalobce odůvodňovaly, nesplňoval by předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 36 odst. 3 s. ř. s., a to právě proto, že žaloba nemůže být pro nesplnění procesních podmínek úspěšná. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti je proto namístě žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, což soud učinil prvním výrokem tohoto usnesení. V druhém výroku bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., dle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 8. července 2015 Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu   Za správnost: Božena Kouřimová