Jednací číslo: 49Az 33/2015 – 40         U s n e s e n í   Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Dalilou Marečkovou v právní věci žalobce: V.   V., nar. , státní příslušnost Ukrajina, t. č. neznámého pobytu, zastoupen JUDr. Marošem Matiaškem, LL. M., advokátem se sídlem U Klavírky 8, 150 00 Praha 5, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra (odbor azylové a migrační politiky), pošt. schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 3. 2015, č. j. OAM-25/LE-BE02-BE03-2015, E. č. L010017,   t a k t o : I. Řízení se zastavuje.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Ustanovenému zástupci JUDr. Maroši Matiaškovi, LL.M., se přiznává odměna ve výši 8.228,- Kč, která mu bude vyplacena ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Praze.   O d ů v o d n ě n í :     Žalobce se žalobou podanou dne 11. 3. 2015 (doplněnou podáním ze dne 23. 3. 2015) domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 3. 2015, č. j. OAM-25/LE-BE02-BE03-2015, kterým žalovaný podle ustanovení § 10a písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) prohlásil jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany za nepřípustnou a řízení podle ustanovení § 25 písm. i) zákona o azylu zastavil, současně požádal o přiznání odkladného účinku žalobě.    Podle zjištění soudu v době podání žaloby bylo místem hlášeného pobytu žalobce Zařízení pro zajištění cizinců na adrese 294 21 Bělá Jezová (dále jen „ZZC“).   Následně soud ze sdělení Správy uprchlických zařízení ze dne 31. 3. 2015 zjistil, že žalobce byl dne 12. 3. 2015 Policií ČR vyhoštěn z území ČR; od uvedené doby nejsou známé žádné informace o jeho pobytu. Uvedenou skutečnost si soud ověřil ještě z přípisu Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 7. 4. 2015, č. j. CPR-344-854/ČJ-2015-930011. Rovněž zástupce žalobce v přípisu soudu ze dne 9. 4. 2015 uvedl, že za okolností, kdy se žalobce již nachází na Ukrajině, netrvá na rozhodnutí o odkladném účinku a žádost bere v plném rozsahu zpět.      Podle § 33 písm. e) zákona o azylu soud řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ve věci mezinárodní ochrany zastaví, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.   Ustanovení § 33 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, lze aplikovat jen na situace, kdy žadatel o udělení mezinárodní ochrany změní místo hlášeného pobytu v souladu s § 77 téhož zákona, neoznámí tuto změnu soudu a současně se na novém místě hlášeného pobytu nezdržuje (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2009, sp. zn. 1 Azs 38/2009).   V projednávané věci byl žalobce z území ČR vyhoštěn. Z uvedeného důvodu soud postupem podle § 33 písm. e) zákona o azylu řízení zastavil.   O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., neboť řízení bylo zastaveno.   Soud žalobci postupem podle § 35 odst. 8 s. ř. s. ustavil zástupce a v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Výše odměny a hotových výdajů za zastupování advokátem činí v projednávané věci celkem 8.228,- Kč (dva úkony právní služby po 3.100 Kč podle § 7 bod 5 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a to převzetí zastoupení a doplnění žaloby, dva režijní paušály po 300 Kč a 1.428,- Kč, tj. 21 % DPH, neboť advokát je jejím plátcem.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Praze dne 6. srpna 2015   JUDr. Dalila Marečková, v. r. samosoudkyně Za správnost: Božena Kouřimová