43 Ad 43/2015-74   U S N E S E N Í   Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Podhrázkým ve věci žalobkyně M. K., bytem D. 110, D. B., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 3. 2015, sp. zn. SZ/41/2015/4S-SČK, čj. MPSV-UM/5906/15/4S-SČK, ve znění rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 4. 2015, sp. zn. SZ/41/2015/4S-SČK, čj. MPSV-UM/7763/15/4S-SČK,   t a k t o :   I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í   Žalovaný shora označeným rozhodnutím ze dne 23. 3. 2015, ve znění taktéž již výše označeného opravného rozhodnutí ze dne 15. 4. 2015, zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce – krajské pobočky v Příbrami ze dne 3. 12. 2014, čj. 55447/2014/MBO, kterým byl žalobkyni snížen příspěvek na péči z 8.000 Kč na 4.000 Kč měsíčně od 1. 1. 2015. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 6. 2015 výslovně domáhá toliko zrušení výše označeného opravného rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 4. 2015, nicméně z obsahu žaloby je zjevné, že brojí taktéž (především) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 3. 2015, kterým bylo věcně rozhodnuto o jejím odvolání ve věci uvedeného příspěvku. Opravným rozhodnutím žalovaný toliko opravil zřejmou nesprávnost spočívající v chybném textu prvního odstavce, větě první výroku rozhodnutí tak, že slova „kterým byl snížen příspěvek na péči z 8.000 Kč na 4.000 Kč měsíčně od dne 01. 01. 2014“ nahradil slovy „kterým byl snížen příspěvek na péči z 8.000 Kč na 4.000 Kč měsíčně od dne 01. 01. 2015“. Před věcným projednáním žaloby je soud povinen vždy zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení, a zabývat se otázkou včasnosti žaloby (tedy zda je žaloba věcně projednatelná), přičemž v dané věci dospěl k závěru, že žalobou se nelze věcně zabývat. Podle § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), lze žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Jak soud ověřil ze správního spisu, rozhodnutí ze dne 23. 3. 2015, kterým žalovaný zamítl její odvolání, bylo žalobkyni doručeno již dne 30. 3. 2015. Lhůta k podání žaloby proti napadenému rozhodnutí odvozená od uvedeného data tedy dle citovaného § 72 odst. 1 s. ř. s. uplynula již dne 1. 6. 2015. Žaloba však byla dle podacího razítka na obálce založené v soudním spise předána k poštovní přepravě až dne 24. 6. 2015 (datována je dnem 23. 6. 2015), tedy po uplynutí lhůty k jejímu podání. I pokud by soud odvozoval lhůtu pro podání žaloby od data doručení opravného rozhodnutí či považoval žalobu za podanou pouze proti opravnému rozhodnutí, je žaloba opožděná (k tomu je nutno poznamenat, že zřejmá nesprávnost, kterou byl žalovaný tímto rozhodnutím nucen opravit, byla k tíži žalobkyně a ta tedy provedenou opravou nebyla negativně dotčena; srov. § 70 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Zmíněné opravné rozhodnutí ze dne 15. 4. 2015 bylo žalobkyni doručeno již dne 22. 4. 2015, takže lhůta k podání žaloby odvozená od tohoto data uplynula dne 22. 6. 2015, tedy taktéž před předáním žaloby k poštovní přepravě (dne 24. 6. 2015). K výše uvedenému je nutno poznamenat, že lhůtou pro podání žaloby je soud striktně vázán a zmeškání této lhůty dle výslovné zákonné úpravy nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.). Soud nepřehlédl, že žalobkyně proti opravnému rozhodnutí žalovaného brojila podáním ze dne 28. 4. 2015, v němž znovu požádala žalovaného o přezkoumání zdravotní stavu u jeho posudkové komise. Ani tato skutečnost však nemůže mít na běh lhůty pro podání žaloby vliv. Zmíněné podání žalobkyně se totiž formálně i obsahem liší od později podané žaloby, přičemž soud se ztotožnil též s postupem žalovaného, který toto podání žalobkyně vyhodnotil jako podnět k přezkumnému řízení. Lhůtu pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu přitom nelze odvozovat od vyřízení podnětu účastníka na zahájení přezkumného řízení, ostatně žalobkyně ani lhůtu pro podání žaloby na vyřízení jejího podnětu na zahájení přezkumného řízení zjevně nevázala, neboť žalobu podala ještě před tím, než byla dne 31. 7. 2015 žalovaným vyrozuměna o nedůvodnosti tohoto jejího podání. S ohledem na výše uvedené soud odmítl žalobu pro opožděnost s odkazem na § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., podle něhož soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně. O náhradě nákladů řízení pak rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.                                                     V Praze dne 20. června 2016                                 JUDr. Milan Podhrázký, v. r.       Za správnost: Švejdová                                                             samosoudce