Číslo jednací : 45 A 33/2016 - 14      U S N E S E N Í     Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Věry Šimůnkové ve věci žalobce: N. H. T., nar. . . , státní občan Vietnamské socialistické republiky, bytem H., M., zastoupeného Mgr. Radimem Strnadem, advokátem se sídlem Příkop 8, 602 00 Brno, proti žalované Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, poštovní schránka 155/SO, 140 21 Praha 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 3. 2016, č. j. MV-7790-4/SO-2016,                                                               t a k t o :   I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.                                                         O d ů v o d n ě n í: Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 9. 4. 2016 domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 9. 3. 2016, č. j. MV-7790-4/SO-2016 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla jeho odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „ministerstvo“), ze dne 4. 11. 2015, č. j. OAM-75343-49/DP-2011, a toto rozhodnutí potvrdila. Rozhodnutím ministerstva byla zamítnuta žádost žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – účast v právnické osobě podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3, § 37 odst. 2 písm. b) a § 56 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 318/2015 Sb. (dále jen „ zákon o pobytu cizinců“) z důvodu, že žalobce nesplňuje podmínku trestní zachovalosti, neboť byl trestním příkazem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 7. 9. 2015, č. j. 1T 120/2015-52, pravomocně odsouzen za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“) k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem na dobu 1 roku a k zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 let. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovoláním nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Krajský soud v Praze vyzval usnesením ze dne 11. 4. 2016 žalobce, aby ve lhůtě sedmi dnů zaplatil soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč za podanou žalobu. Usnesení bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne 13. 4. 2016 a stanovená lhůta tak uplynula dne 20. 4. 2016. Ani v den vydání tohoto rozhodnutí však soudní poplatek zaplacen nebyl (a to ani ke sp. zn. 45 A 33/2015, jíž byla výzva – jinak správně označující účastníky řízení i předmět podané žaloby – v důsledku chyby kanceláře nadepsána a jíž odpovídal i variabilní symbol ve výzvě uvedený), a proto nezbylo soudu, než v souladu s poučením, jejž se účastníkovi ve výzvě k zaplacení soudního poplatku dostalo, podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení zastavit. Výrok o náhradě nákladů řízení je založen na ustanovení § 60 odst. 3 větě první s. ř. s., podle níž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.   Poučení:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Bude-li zbytek soudního poplatku doplacen dříve než usnesení nabude právní moci, soud toto usnesení zruší (§ 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích).     V Praze dne 27. dubna 2016     Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu   Za správnost vyhotovení: Vlasáková