Odůvodnění
Číslo jednací: 45A 71/2015 – 30
U S N E S E N Í
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D. ve věci žalobce: Mgr. M. Š., bytem x, zastoupený Mgr. Miluší Pospíšilovou, advokátkou se sídlem Paprsková 1340/10, 140 00 Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu
t a k t o :
I. Řízení se zastavuje.
II. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně Mgr. Miluše Pospíšilové, advokátky, na náhradě nákladů řízení částku 11.500 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
O d ů v o d n ě n í:
Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 9. 11. 2015 domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o odvolání žalobce proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. 4. 2015, sp. zn. 40 Si 144/2015.
Tato žaloba byla usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 12. 2015, č. j. Nad 313/2015 – 15, přikázána k projednání Krajskému soudu v Praze.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 14. 1. 2016 uvedl, že žalobou požadované rozhodnutí již vydal, a to dne 14. 1. 2015 pod č. j. MSP-356/2015-OT-OSV/7. Současně navrhl, aby soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení zvážil aplikaci § 60 odst. 7 s. ř. s., a to s ohledem na skutečnost, že žalobce je osobou právně vzdělanou a v minulosti pomoc advokáta v obdobných situacích nevyhledával. Řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti je navíc nekomplikované, a proto nelze náklady spojené s právním zastoupením považovat za důvodně vynaložené.
Podáním doručeným krajskému soudu dne 29. 1. 2016 vzal žalobce žalobu zpět s tím, že žalovaný požadované rozhodnutí již vydal. Požádal o přiznání náhrady nákladů řízení, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo pro pozdější chování žalovaného. Pro nepřiznání náhrady nákladů řízení za právní zastoupení nevidí důvod. V této souvislosti poukázal na skutečnost, že nečinnost žalovaného trvala 8 měsíců a rozhodnuto bylo až poté, co se žalovaný dozvěděl o podání žaloby. Takto ostatně postupuje žalovaný v kauzách žalobce opakovaně (žalobce v uplynulých 5 letech byl nucen v souvislosti s jeho žádostmi o informace podat k žalovanému asi 20 odvolání). Právo na právní zastoupení je i podle Ústavního soudu (například nález ze dne 19. 6. 2007, sp. zn. II. ÚS 187/06) zaručeno i tomu, kdo má právnické vzdělání.
Z předloženého správního spisu krajský soud zjistil, že žalovaný rozhodnutím dne 14. 1. 2015, č. j. MSP-356/2015-OT-OSV/7, zrušil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. 4. 2015, sp. zn. 40 Si 144/2015, v části týkající se bodů č. 1, 5 a 6 žádosti a věc mu v této části vrátil k novému projednání a v části týkající se bodu č. 4 žádosti napadené rozhodnutí potvrdil a odvolání zamítl.
Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
Podle § 10 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.
Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.
Krajský soud v souladu s dispoziční zásadou a § 47 písm. a) s. ř. s. řízení na základě zpětvzetí žaloby zastavil.
V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 věty první zákona o soudních poplatcích krajský soud rozhodl o vrácení soudního poplatku sníženého o 1.000,- Kč žalobci, neboť k zastavení řízení došlo před prvním jednáním ve věci. Soudní poplatek bude žalobci vrácen ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
O náhradě nákladů krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., neboť ke zpětvzetí žaloby došlo až v důsledku chování žalovaného, který rozhodnutí vydal se značným zpožděním a teprve po podání žaloby na ochranu proti nečinnosti. V dané věci je rozhodující, že žaloba byla podána dříve, než žalovaný vydal žalobou požadované rozhodnutí. Žalobce též dne 7. 7. 2015 podal žádost o opatření proti nečinnosti. Podmínky pro použití ustanovení § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. tedy byly splněny. Krajský soud současně nenalezl žádný důvod pro nepřiznání náhrady nákladů za právní zastoupení podle § 60 odst. 7 s. ř. s., dle kterého „jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává.“ Takový postup by byl například na místě za situace, kdy by byly ve větším počtu podávány žaloby zjevně nikoli kvůli věci samé, ale kvůli částce, která může být přiznána na náhradě nákladů řízení. Takový poznatek však krajský soud ze své úřední činnosti prozatím nezískal. Na zneužití žalob na ochranu proti nečinnosti by též bylo možno usuzovat, pokud by tyto žaloby byly podávány okamžitě po uplynutí krátkých lhůt stanovených pro vyřízení příslušného podání. Ani tento případ však v dané věci nenastal.
Přiznaná náhrada nákladů řízení ve výši 11 500 Kč se sestává z nevrácené části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1000 Kč a z náhrady za právní zastoupení ve výši 10 500 Kč, která je tvořena odměnou za dva úkony právní služby po 3.100,- Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), odměnu za dva úkony po 1550 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 2 písm. h) a odst. 3 per analogiam téže vyhlášky (vyjádření k návrhu na delegaci a zpětvzetí žaloby jako jednoduché úkony) a čtyřmi režijními paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 30. března 2016
Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost:
Božena Kouřimová
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky