46 A 4/2016-18     Usnesení   Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Milana Podhrázkého a Mgr. Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: L. N. C. nar.  , bytem Ch., L.n.V., zastoupený Mgr. Štěpánem Svátkem, advokátem se sídlem Na Pankráci 820/45, 140 00 Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR (Odbor azylové a migrační politiky), pošt. schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,   t a k t o :   I.  Řízení se  zastavuje. II.  Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradě nákladů řízení částku 9.650,- Kč, a to k rukám jeho právního zástupce, Mgr. Štěpána Svátka, advokáta. III.  Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 1.000 Kč. Uvedená částka bude žalobci vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.   O d ů v o d n ě n í :    Dne 26. 1. 2016 podal žalobce u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, neboť ten nerozhodl ve stanovené lhůtě o žalobcově žádosti o prodloužení platnosti dlouhodobého pobytu.    Dne 14. 2. 2016 došlo soudu podání žalobce, kterým vzal žalobu zcela zpět, a  to  vzhledem k tomu, že v mezidobí vydal žalovaný rozhodnutí ve věci podané žádosti o prodloužení platnosti dlouhodobého pobytu. Zároveň žalobce požadoval přiznání náhrady nákladů řízení.   Dle ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.) může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.   Dle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.   Vzhledem ke zpětvzetí žaloby rozhodl soud výrokem I. tak, že řízení zastavil. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 věty druhé, s. ř. s., podle které vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.   Soud vychází z rozhodnutí NSS ze dne 21.2.2012 č.j. 2 Ans 13/2011-48, z jehož obsahu vyplývá, že „Pokud byl žalobce nečinný v zákonné lhůtě, byla podána žaloba na ochranu před touto nečinností po využití procesních prostředků ochrany daných správním řádem, pak vydání rozhodnutí žalovaným před rozhodnutím soudu je důvodem k přiznání náhrady nákladů řízení pro pozdější chování odpůrce.“   Soud má v projednávané věci za to, že v tomto případě jsou podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení splněny, jelikož je skutečností, že žalovaný vydal rozhodnutí ve věci žádosti žalobce o prodloužení platnosti dlouhodobého pobytu.   Proto soud žádosti žalobce o přiznání práva na náhradu nákladů řízení proti žalovanému vyhověl a přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 9.650,- Kč. Tato částka sestává z odměny advokáta ve výši 7.750,- Kč za dva úkony právní služby po 3.100,- a jeden úkon právní služby za 1.550,- Kč [převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby – § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], ze tří paušálních částek jako náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a z částky 1.000,- Kč představující část zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby. Žádosti o započtení třetího úkonu – zpětvzetí žaloby, soud vyhověl pouze částečně a přiznal za něj odměnu ve výši 1.550,- Kč, představujících 50% z tarifní částky, a to pro jeho zjevnou jednoduchost.   V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 věty první zákona o soudních poplatcích soud rozhodl o vrácení soudního poplatku sníženého o 1.000 Kč žalobci, neboť k zastavení řízení došlo před prvním jednáním ve věci. Soudní poplatek bude žalobci vrácen ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.     P o u č e n í:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze 16. února 2016                                                                                                                     Olga S t r á n s k á, v.r.                                                                                                     předsedkyně senátu     Za správnost: Bc. Pavlína Švejdová