46 A 45/2016 – 20     U S N E S E N Í     Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., ve věci žalobce P. M., bytem J. 50, R. n K., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému Městskému úřadu Kolín, se sídlem Karlovo náměstí 45, 280 12 Kolín, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, takto:   I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou do datové schránky soudu dne 13. 5. 2016, domáhá ochrany proti nezákonnému zásahu žalovaného spočívajícímu v nepředání spisu sp. zn. OD PŘ 3208/14 11220/2014 se svým stanoviskem odvolacímu orgánu. Žalobce uvedl, že dne 24. 10. 2014 podal odvolání proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2014, č. j. OD 82029/14-hoj, sp. zn. OD PŘ 3208/14 11220/2014  (dále jen „rozhodnutí o přestupku“), jímž byl uznán vinným ze spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 64/2014 Sb. (dále jen „zákon o silničním provozu“). Předmětné odvolání podal prostřednictvím svého zmocněnce P. K. emailovou zprávou opatřenou důvěryhodným elektronickým podpisem a elektronická podatelna žalovaného jeho přijetí potvrdila, což dokládá výtiskem protokolu o přijetí podání. Žalovaný však nesplnil povinnost odvolání podle § 88 odst. 1 správního řádu ve lhůtě 30 dnů, popř. 10 dnů předat nadřízenému správnímu orgánu, čímž se dopustil vůči žalobci nezákonného zásahu. Současně se nemůže bránit žalobou proti nečinnosti, protože žalovaný již rozhodnutí vydal a nadřízenému orgánu v důsledku nepředložení spisu dosud nepočala podle § 90 odst. 6 věty druhé správního řádu běžet lhůta pro vydání rozhodnutí o odvolání (shodně rozhodl v podstatě v totožné věci též Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 11. 2. 2015, č. j. 15A 49/2014-47). Žalobce také dodal, že o nepostoupení odvolání se dozvěděl teprve dne 9. 5. 2016 ze sdělení Ministerstva dopravy sp. zn. 274/2016-160-SPR/3, proto považuje žalobu za včasnou. Ostatně lhůta pro podání žaloby nemůže uplynout, dokud zásah trvá, jak uzavřel Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku ze dne 19. 2. 2015, č. j. 1 As 151/2014-23. Před věcným projednáním žaloby byl zdejší soud povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení, bez čehož by žaloba nemohla být projednána. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je nepřípustná a jako taková musí být odmítnuta. Podle § 85 s. ř. s. je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný. Prostředek soudní ochrany, jehož prostřednictvím je možné se ve správním soudnictví domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, představuje žaloba na ochranu proti nečinnosti podle § 79 a násl. s. ř. s. Vzájemným vztahem těchto dvou žalobních typů (žaloby na ochranu před nezákonným zásahem a žaloby na ochranu proti nečinnosti) se v minulosti zabýval NSS, který dospěl k závěru, že „[v] řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem je soud povinen posoudit, před tím než přistoupí k věcnému přezkumu žaloby, zda se lze v daném případě domáhat ochrany nebo nápravy jinými právními prostředky (§ 85 s. ř. s.). Dospěje-li soud k závěru, že se žalobce může domáhat soudní ochrany žalobou nečinnostní (§ 79 s. ř. s.), je na místě žalobu na ochranu před nezákonným zásahem odmítnout s ohledem na zásadu subsidiarity zásahové žaloby vyjádřenou v § 85 s. ř. s.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 7. 2011, č. j. 1 Aps 1/2011-101). V situaci, kdy správní orgán prvního stupně nepředal spis s odvoláním nadřízenému orgánu, pak NSS již opakovaně dospěl k závěru, že z § 88 odst. 1 správního řádu vyplývá, že prvostupňový správní orgán má do 30 dnů ode dne doručení odvolání, pokud neshledá důvody pro autoremeduru (§ 87 správního řádu), předat spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu. Jedná se přitom o úpravu pouhého procesního postupu tak, aby byl technicky zajištěn průběh řízení po podání odvolání. Je tedy na prvostupňovém správním orgánu a na odvolacím správním orgánu, aby v souladu se zásadami stanovenými v § 6 odst. 1 věta prvá správního řádu (správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů) a v § 8 odst. 2 správního řádu (správní orgány vzájemně spolupracují v zájmu dobré správy) dodržely lhůty stanovené pro rozhodnutí o odvolání. Pokud účastník řízení podá odvolání, očekává vydání rozhodnutí v určité zákonem stanovené době (§ 90 odst. 6 ve spojení s § 71 správního řádu). Jelikož zákonodárce zakotvil možnost provedení autoremedury prvostupňovým správním orgánem, účastník řízení se (nejpozději) po uplynutí lhůty stanovené pro provedení autoremedury či pro předání spisu a stanoviska k odvolání (§ 88 odst. 1 správního řádu) a po uplynutí lhůty k vydání rozhodnutí (§ 90 odst. 6 ve spojení s § 71 správního řádu) může domáhat ochrany proti nečinnosti odvolacího orgánu opatřením proti nečinnosti (§ 80 správního řádu). V odvolacím řízení je to tedy odvolací správní orgán, kdo je procesně odpovědný za průběh odvolacího řízení bez průtahů. Není povinností účastníka řízení, aby sám zjišťoval, kde se spis zrovna nachází. Účastník řízení má však právo na to, aby rozhodnutí o jeho odvolání bylo vydáno ve lhůtách uvedených shora. Právní řád tak umožňuje domoci se ochrany tímto způsobem, což vylučuje použití žaloby proti nezákonnému zásahu (viz rozsudky NSS ze dne 4. 11. 2015, č. j. 2 As 198/2015-20, ze dne 14. 1. 2016, č. j. 9 As 244/2015-47, ze dne 3. 2. 2016, č. j. 1 As 224/2015-36, ze dne 24. 3. 2016, č. j. 9 As 294/2015-48, ze dne 21. 4. 2016, č. j. 4 As 28/2016-38, a ze dne 26. 5. 2016, č. j. 9 As 53/2016-22). Lze jen doplnit, že tato judikatura dostatečně předchází datu podání nyní projednávané žaloby a žalobce (resp. jeho právní zástupce jakožto osoba znalá práva) si jí tedy v době podání žaloby měl být vědom, a to platí o to více, že v posledních dvou zmíněných věcech sám vystupoval jako zástupce stěžovatelů. S ohledem na sjednocovací funkci judikatury NSS přitom nemohl spoléhat na jím zmiňovaný právní názor Krajského soudu v Ústí nad Labem. Krajský soud v Praze v této situaci tedy vyšel z již ustálené judikatury NSS a musí konstatovat, že žaloba žalobce je nepřípustná, neboť žalobce se mohl bránit podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti. Proto soudu nezbylo, než žalobu odmítnout. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 26. července 2016 Olga Stránská, v. r.            předsedkyně senátu     Za správnost vyhotovení: Pavlína Švejdová