46A 88/2015 - 62   ČESKÁ REPUBLIKA  ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Milana Podhrázkého a Mgr. Jitky Zavřelové v právní věci žalobce D. M., bytem x, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému Městskému úřadu Rakovník, Husovo náměstí 27, Rakovník, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem,     t a k t o :   I. Zásah žalovaného spočívající v nepředání spisu zn. OD01/1814/2015/Gurbo 21 se svým stanoviskem odvolacímu orgánu k rozhodnutí o odvolání, byl nezákonný.   II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 14.340 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku na účet Mgr. Jaroslava Topola, advokáta.     O d ů v o d n ě n í   Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soud 14. 8. 2015 domáhal vydání rozsudku, který, by soud rozhodl, že zásah žalovaného spočívající v nepředání spisu zn. OD01/1814/2015/Gurbo 21 s jeho stanoviskem odvolacímu orgánu k rozhodnutí o odvolání ve lhůtě podle § 88 odst. 1 správního řádu byl nezákonný a že se zakazuje žalovanému pokračovat v protiprávním jednání spočívajícím v nepředání spisu zn. OD01/1814/2015/Gurbo 21 se svým stanoviskem odvolacímu orgánu. V žalobě uvedl, že rozhodnutím ze dne 12. 5. 2015, č. j. MURA/26083/2015, sp. zn. OD01/1814/2015/Gurbo 21, jej žalovaný uznal vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f (bod 2 zákona o silničním provozu. Proti tomuto rozhodnutí podal prostou e-mailovou zprávou odvolání a toto odvolání bylo dne 15. 6. 2015 potvrzeno e-mailem opatřeným elektronickým podpisem. Odvolání podal prostřednictvím svého zmocněnce Ing. M. J., bytem x. Ze sdělení žalovaného ze dne 16. 6. 2015 vyplývá, že žalovaný se rozhodl odvoláním se nezabývat, neboť podle jeho názoru bylo podáno opožděně, resp. bylo opožděně potvrzeno. Takové posouzení je pro úspěch zásahové žaloby irelevantní, neboť i kdyby bylo odvolání podáno opožděně, neexistoval důvod k tomu, aby ho žalovaný nepředal ve lhůtě 15 dnů podle § 88 odst. 1 správního řádu nadřízenému správnímu orgánu. Žalobce uvedl, že zastává názor, že nepostoupení spisu nadřízenému správnímu orgánu byl nezákonný zásah, neboť nezákonná nečinnost spočívající v neučinění nějakého úkonu jiného, než rozhodnutí, je nezákonným zásahem a odvolal se na usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008-98. Uvedl dále, že mu nezbývá jiný prostředek ochrany, nemůže podat žalobu proti rozhodnutí podle § 65 a násl. s. ř. s., neboť ve věci nebylo rozhodnuto o odvolání a nemůže se bránit žalobou na ochranu proti nečinnosti podle § 79 a násl. s. ř. s., neboť žalovaný již rozhodnutí vydal a žalovanému nepočala plynout lhůtě pro vydání rozhodnutí o odvolání. V této souvislosti odkázal i na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 2. 2015, č. j. 15 A 49/2014-47, podle kterého v případě, kdy se ze strany správního orgánu jedná o nezákonný zásah ve formě nezákonné nečinnosti, která spočívá v jiném nekonání, tj. v neučinění nějakého jiného úkonu, je třeba se soudní ochrany domáhat prostřednictvím zásahové žaloby podle § 82 s. ř. s.   Žalovaný na výzvu soudu k předložení správního spisu a vyjádření k podané žalobě uvedl, že kompletní spis byl odeslán 11. 8. 2015 Krajskému úřadu Středočeského kraje v Praze se stanoviskem správního orgánu k odvolání, které mu bylo doručeno 13. 8. 2015. O skutečnosti, že spis bude postoupen na krajský úřad byl žalobce informován zasláním e-mailové zprávy 7. 8. 2015. Žalovaný považuje žalobu za bezpředmětnou do doby rozhodnutí o řádném opravném prostředku. Uvedl, že žalobci bylo 16. 6. 2015 zasláno do datové schránky jeho zmocněnce sdělení, proč rozhodující správní orgán posoudil došlé podání jako by toto podání nebylo učiněno a mimo jiné mu sdělil, že „je-li toto podání do 5 dnů potvrzeno, popř. doplněno způsobem uvedeným ve větě první § 37 odst. 4 správního řádu. V opačném případě je třeba věc posoudit, jako by toto podání vůbec nebylo učiněno.“ Oprávněná úřední osoba měla za to, že lhůty 5 dnů stanovená v § 37 odst. 4 správního řádu, pro potvrzení, případně doplnění podání, je procesní lhůty, která při dodržení podmínek v zákoně stanovených dává možnost učinit podání i pomocí jiných technických prostředků, než v zákoně stanovených a je nepřekročitelná. Na toto sdělení žalobce reagoval až 5. 8. 2015, kdy oprávněné úřední osobě sdělil telefonicky, že zvažuje podání žaloby na jeho osobu, že bylo postupováno v rozporu se závěry Krajského soudu v Ostravě, které má k dispozici. Správní orgán vzal podání žalobce z 8. 6. 2015 a 15. 6. 2015 jako by vůbec nebylo učiněno, neboť měl za to, že nebyla dodržena stanovená 5ti denní lhůta pro podání podle § 37 odst. 4 správního řádu a ne jako opožděné, nebo nepřípustné, se kterým by bylo nakládáno v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu.  Žalovaný proto nepovažuje za přijatelný názor, že se jednalo o nezákonný zásah, neboť zastával výše uvedený názor na aplikaci § 37 odst. 4 správního řádu. Oprávněná úřední osoba učinila dne 7. 8.2015 nápravu svého rozhodnutí vyznačit plnou moc na příslušném rozhodnutí a požádala o výmaz přestupku v Centrálním registru řidičů, což bylo ještě 7. 8. 2015 potvrzeno a e-mailem oznámeno žalobci. Zásahová žaloba byla podána přesto, že žalobce již věděl ze sdělení ze dne 7. 8. 2015, že vydané rozhodnutí bude postoupeno se stanoviskem správního orgánu k odvolání příslušnému krajskému úřadu, čímž se žalobce domáhá věci, která již nastala 13. 8. 2015, kdy byl kompletní spis předán orgánu druhého stupně.   Žalovaný ke svému vyjádření k žalobě připojil kopii dopisu Krajskému úřadu Středočeského kraje nazvaného „Předání spisu odvolacímu správnímu orgánu“ ze dne 10. 8. 2015. Tímto dopisem oznamuje žalovaný správnímu orgánu druhého stupně, že mu v příloze předává spis číslo OD01/1814/2015/Gurbo 21 z důvodu odvolání, které podal 6. 8. 2015 a doplnil 15. 6. 2015 žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Rakovník, Odbor dopravy, č. j. MURA/26083/2015, které bylo vydáno v řízení o spáchaném dopravním přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Ve stanovisku k podanému odvolání žalovaný uvedl, že napadené rozhodnutí bylo odvolateli oznámeno 22. 5. 2015, doporučená zásilka byla doručena fikcí po uplynutí 10 dnů od dodání datové zprávy do datové schránky příjemce, aniž by se do schránky přihlásila oprávněná osoba. Byly splněny podmínky náhradního doručení podle § 24 správního řádu. Odvolání podal odvolatel v zákonné lhůtě 8. 6. 2015, toto podání neobsahovalo zaručený elektronický podpis, proto mělo být podatelem potvrzeno do pěti dnů způsobem v zákoně uvedeným. Odvolání odvolatel doplnil 15. 6. 2015, přičemž nebyly splněny zákonné podmínky podání ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu, podání ze dne 8. 6. 2015 nebylo do 5 dnů potvrzeno, jak vyžaduje správní řád. Podání ze dne 15. 6. 2015 bylo podáno až 7. den této procesní lhůty, čímž výše označené rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 6. 2015. O tom byl odvolatel vyrozuměn sdělením ze dne 16. 6. 2015. Správní orgán 1. stupně však nevzal v potaz § 40 správního řádu, že na uvedené podání se vztahuje toto ustanovení uvedené v odst. 1 písm. c) správního řádu. Pátý den lhůty připadl právě na sobotu a byl špatně vyhodnocen oprávněnou úřední osobou. Dne 8. 8. 21015 byla právní moc zrušena a vypraveno odvolání.   Z příloh, které žalobce připojil k žalobě, soud zjistil, že dne 7. 8. 2015 zaslal pracovník přestupkového řízení žalovaného, J. G., žalobci emailovou zprávu, ve které mezi jiným uvádí, že se mylně domníval, že ustanovení § 40 správního řádu se na potvrzení 5-ti denní lhůty podání podle § 37 správního řádu nevztahuje. V další emailové zprávě žalobci sdělil, že v centrálním rejstříku řidičů mu byl Městským úřadem Strakonice přestupek smazán, tedy může opět řídit a pokud řidičský průkaz odevzdal, může si ho vyzvednout na evidenci řidičů Městského úřadu Strakonice.   Dne 7. 8. 2015 obdržel tento pracovník email od referentky odboru dopravy-registru řidičů Městského úřadu Strakonice email, že na základě jeho žádosti provedla vymazání případu ve věci D. M.   Z dopisu Krajskému úřadu Středočeského kraje ze dne 10. 8. 2015 nazvaného „Předání spisu odvolacímu správnímu orgánu“ soud zjistil, že spis Městského úřadu Rakovník, Odboru dopravy, č. j. MURA/26083/2015 obviněného D. M., byl s jeho odvoláním do rozhodnutí správního orgánu 1. stupně postoupen odvolacímu orgánu.   Telefonickým dotazem na Krajský úřad Středočeského kraje dne 17. 2. 2016 soud zjistil, že spis týkající se odvolání žalobce do rozhodnutí správního orgánu 1. stupně dosud nebyl nikomu předělen k vyřízení.   U jednání soudu zástupce žalobce prohlásil, že návrh ve II. výroku rozhodnutí soudu bere zpět a v této části žaloby žádá zastavení řízení. Spis byl předán odvolacímu orgánu jen několik dnů před podáním žaloby, takže se dá říct, že v tomto bodu byla žaloba důvodná. Trval na návrhu, aby soud rozhodl, že nepředání spisu odvolacímu orgánu bylo nezákonným zásahem.   Dále žádal, aby soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení. Uvedl, že by měl mít právo vyjádřit se k tomu, zda a z jakých důvodů soud náhradu nákladů řízení nehodlá přiznat, aby se k důvodům mohl před rozhodnutím soudu vyjádřit. Náhrada nákladů řízení by měla být žalobci přiznána, neboť správní orgán pochybil, když se odvoláním žalobce, podaným elektronicky, prakticky nezabýval. Podepsání podání do 5 dnů nelze podle jeho názoru považovat za obstrukci. Poukázal na to, že žalobce má právo na spravedlivé soudní řízení, jehož součástí je i právo na náhradu nákladů řízení, pokud je úspěšný. Obdobně má žalobce ústavně zaručené právo na přiznání náhrady nákladů řízení, pokud soud rozhodl, že orgán veřejné správy postupoval nezákonně. Pokud by žalobci nebyla přiznána plná náhrada nákladů řízení, jedná se de facto o odepření práva na přístup k soudům, protože žalobce by byl z důvodu nepřiznání náhrady nákladů řízení ve výrazné ekonomické ztrátě. Žalobce s ohledem na své poměry považuje nepřiznání částky 14.783 Kč, která představuje náklady na poskytnutí právní služby v jeho případě, za velmi intenzivní zásah do svých majetkových práv, protože na takovou částku vydělává skoro celý kalendářní měsíc.   Žalovaný se k jednání soudu nedostavil.   Krajský soud v Praze přezkoumal postup žalovaného v souladu s ustanovením § 82 a následujících zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), ve znění pozdějších předpisů, vázán rozsahem a důvody žaloby a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.   l. výrokem žaloby se žalobce domáhá vyslovení, že zásah žalovaného spočívající v nepředání spisu s jeho stanoviskem odvolacímu orgánu k rozhodnutí o odvolání ve lhůtě stanovené v § 88 odst. 1 správního řádu, byl nezákonný. Pokud žalovaný nevyzval zmocněnce žalobce k předložení plné moci a v důsledku toho nepostoupil odvolání žalobce k rozhodnutí odvolacímu orgánu, byl jeho postup nezákonný. Do práv žalobce tedy žalovaný zasáhl tím, že včas, to je v zákonné lhůtě pro postoupení spisu odvolacímu orgánu, nepostoupil svůj spis odvolacímu orgánu k rozhodnutí, přičemž není rozhodující, z jakého důvodu tak učinil.  Rozhodnutí žalovaného bylo vydáno dne 12. 5. 2015. Odvolání do rozhodnutí podal žalobce elektronicky 8. 6. 2015, prostřednictvím zmocněnce a bez zaručeného elektronického podpisu. Toto podání zástupce žalobce doplnil 15. 6. 2015 plnou mocí od žalobce. Žalovaný však na rozhodnutí vyznačil právní moc dne 9. 6. 2015. Po té, co byl žalovaný upozorněn žalobcem na nesprávné vyznačení právní moci, postoupil svůj spis se svým stanoviskem odvolacímu orgánu podáním, které bylo vypraveno 11. 8. 2015. Žalobu na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu žalobce podal 14. 8. 2015.   Soudu je známa judikatura Nejvyššího správního soudu, která připouští v podobných případech přímo podat žalobu na ochranu proti nečinnosti odvolacího správního orgánu (č. j. 2 As 198/2015-20 ze 4. 11. 2015), avšak v dané věci přihlédl k tomu, že v době podání žaloby tato judikatura ještě neexistovala. Soud z výše uvedených důvodů shledal postup žalovaného nezákonným a podle § 87 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (s. ř. s.), určil, že zásah žalovaného byl nezákonný.   Navrhovaný výrok pod bodem II. vzal žalobce u jednání soudu zpět, a proto soud o této části žaloby nerozhodoval.   Žalobce byl ve věci úspěšný, a proto mu soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. přiznal náhradu nákladů řízení a to částku 14.340 Kč, sestávající z náhrady za tři úkony právní služby po 3100 Kč (převzetí věci, sepis žaloby a účast u jednání), režijní paušál 3x300 Kč, to vše zvýšeno o 21 % DPH a náhrady soudního poplatku ve výši 2000 Kč (vyhláška č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Požadovanou náhradu cestovného osobním automobilem právního zástupce žalobce za cestu z místa sídla advokáta do místa sídla soudu a náhradu za ztrátu času za tuto cestu, soud žalobci nepřiznal, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady, když advokát má své sídlo ve stejném místě, to je ve stejném městě, jako je sídlo soudu.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 10. května 2016   Olga S t r á n s k á, v. r. předsedkyně senátu     Za správnost: Božena Kouřimová