46A 93/2015 - 80    Usnesení     Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D. a JUDr. Milana Podhrázkého, ve věci žalobce: S. S.+D. D., a.s., se sídlem x, zastoupen Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 6. 2015, č. j. 088348/2015/KUSK, sp. zn. SZ 051491/2015/KUSK REG/GP, o povolení stavby,   t a k t o :   I.  Řízení se  zastavuje. II.  Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 11.466,50 Kč, a to k rukám jeho právního zástupce, Mgr. Lukáše Trojana, advokáta. III.  Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 2.000 Kč. Uvedená částka bude žalobci vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění:   Dne 28. 8. 2015 podal žalobce žalobu, kterou se domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného.   Dne 14. 2. 2016 došlo soudu podání žalobce, kterým vzal žalobu zcela zpět, a  to  vzhledem k tomu, že v mezidobí bylo napadené rozhodnutí zrušeno v přezkumném řízení nadřízeným správním orgánem, Ministerstvem pro místní rozvoj, a to rozhodnutím ze dne 6. 1. 2016, č. j. MMR-43586/2015-83/3199. Zároveň žalobce požadoval přiznání náhrady nákladů řízení.   Dle ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.) může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Dle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Vzhledem ke zpětvzetí žaloby rozhodl soud výrokem I. tak, že řízení zastavil. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. Podle něho nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.   V daném případě mohlo být sporné, zda pro přiznání nákladů řízení žalobci podle uvedeného ustanovení byly splněny podmínky § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., konkrétně zda ke zpětvzetí žaloby došlo skutečně v důsledku jeho uspokojení nebo jiného pozdějšího chování žalovaného vůči němu, či nikoliv, jestliže žalobce vzal žalobu zpět proto, že napadené rozhodnutí bylo v mezidobí zrušeno nadřízeným orgánem žalovaného, Ministerstvem pro místní rozvoj, a to v přezkumném řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Tedy za situace, kdy ke zrušení žalovaného rozhodnutí nedošlo ze strany žalovaného a ten sám o sobě v souvislosti s podáním žaloby ani neučinil žádný úkon, z něhož by bylo možno dovozovat, že by své názory vyslovené v napadeném rozhodnutí, s nimiž se žalobce neztotožňoval, sám od sebe změnil. Krajský soud usoudil v těchto souvislostech o nákladech řízení následujícím způsobem.   Předně konstatoval, že žalobce vzal svoji žalobu zpět dříve, než o ní krajský soud rozhodl, a byly tedy splněny podmínky § 47 písm. a) s. ř. s. pro zastavení řízení. Protože došlo ke zpětvzetí žaloby, krajský soud již nemohl zkoumat podmínky řízení ani se žalobou zabývat věcně. Vezme-li však žalobce svůj návrh zpět s tvrzením, že tak činí pro své uspokojení, a to v souvislosti s postupem nadřízeného správního orgánu žalovanému po podání žaloby, je nutno pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. hodnotit situaci ve vztahu k obsahu a osudu napadeného správního rozhodnutí. Soud konstatuje, že k uspokojení žalobce došlo tím, že rozhodnutí žalovaného, které bylo příčinou podání jeho žaloby, bylo poté nadřízeným správním orgánem (Ministerstvem pro místní rozvoj) zrušeno pro nezákonnost a že si tedy vlastně ještě před rozhodnutím o žalobě udělaly orgány veřejné správy v rozsahu svých pravomocí a kompetencí pořádek v dané věci samy a samy nezákonné rozhodnutí zrušily. A právě proto by bylo přepjatým formalismem spojovat výklad § 60 odst. 3 druhé věty s. ř. s. výlučně s chováním žalovaného a nezohlednit to, že ke zrušení napadeného rozhodnutí správním orgánem (byť nadřízeným) přeci jen došlo a žalobci tak bylo vlastně dáno za pravdu. S ohledem na uvedené závěry proto krajský soud žalobci přiznal i náklady řízení, jež v dané věci vynaložil v souvislosti s právní pomocí advokáta. Na okraj dodává, že obdobný názor vyslovil např. Krajský soud v Hradci Králové v rozhodnutí ze dne 6. 1. 2012, č. j. 30 A 5/2011-52.   Proto soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 11.466,50 Kč. Tato částka sestává z odměny advokáta ve výši 7.750,- Kč za dva úkony právní služby po 3.100,- Kč a jeden úkon právní služby za 1.550,- Kč [převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby – § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], ze tří paušálních částek jako náhrady hotových výdajů po 300,- Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, vše zvýšeno o částku 1.816,50 Kč odpovídající 21 % DPH z předchozích částek a z částky 1.000,- Kč představující část zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby. Žádosti o započtení třetího úkonu – zpětvzetí žaloby, soud vyhověl pouze částečně a přiznal za něj odměnu ve výši 1.550,- Kč, představujících 50% z tarifní částky, a to pro jeho zjevnou jednoduchost.   V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 věty první zákona o soudních poplatcích soud rozhodl o vrácení soudního poplatku sníženého o 1.000,- Kč žalobci, neboť k zastavení řízení došlo před prvním jednáním ve věci. Soudní poplatek bude žalobci vrácen ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.     P o u č e n í:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze 23. února 2016     Olga S t r á n s k á, v. r. předsedkyně senátu Za správnost: Božena Kouřimová