Číslo jednací: 46A 96/2015 – 48  U S N E S E N Í     Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., ve věci žalobce L. B., bytem x, zastoupeného Mgr. Tomášem Maxou, advokátem se sídlem Petrská 1136/12, 110 00 Praha 1, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 128221/2013/KUSK/2, č. j. 128221/2013/KUSK-DOP/HLA, t a k t o : I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3.000 Kč.   O d ů v o d n ě n í: Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 31. 8. 2015 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 128221/2013/KUSK/2, č. j. 128221/2013/KUSK-DOP/HLA (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Příbram ze dne 28. 6. 2013, sp. zn. MěÚPB 17552/2013/Sedl, č. j. DÚ/17552/2013/Sedl, (dále jen „rozhodnutí orgánu I. stupně“) částečně vyhověl, když změnil rozhodnutí orgánu I. stupně tak, že vypustil záznam bodu uvedeného pod číslem 8 (1 bod ke dni 10. 3. 2008), a ve zbytku jej zamítl. Tímto rozhodnutím orgán I. stupně zamítl námitky žalobce proti záznamu bodů v evidenční kartě řidiče. Podáním ze dne 5. 4. 2016 žalobce soudu sdělil, že v rámci přezkumného řízení bylo rozhodnutím Ministerstva dopravy ze dne 12. 10. 2015, č. j. 459/2015-160-SPR-4, zrušeno napadené rozhodnutí a rozhodnutí orgánu I. stupně a věc byla vrácena správnímu orgánu I. stupně k novému projednání. Usnesením Městského úřadu v Příbrami ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. MěÚPB 17552/2013, č. j. DÚ/17552/2013, pak bylo správní řízení proti žalobci ve věci bodového hodnocení – započítávání bodů zastaveno, čímž došlo k uspokojení žalobce. Žalobce proto navrhuje, aby bylo řízení na základě § 47 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 62 odst. 4 s. ř. s. per analogiam zastaveno a byla mu přiznána náhrada nákladů řízení. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Splnění podmínek řízení soud zjišťuje kdykoliv v průběhu řízení. Jednou z podmínek řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. je také existence napadeného rozhodnutí. Z žalobcem označeného rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 12. 10. 2015, č. j. 459/2015-160-SPR-4, však soud zjistil, že napadené rozhodnutí bylo s účinností od 1. 7. 2014 zrušeno.   Pokud žalobce požadoval zastavení řízení pro jeho uspokojení, pak k tomu soud podotýká, že § 62 s. ř. s. předpokládá uspokojení žalobce ve zcela jiném smyslu, tedy že by sám odpůrce, resp. žalovaný, činil takové kroky, aby předmětnou věc znovu projednal a sám návrh žalobce uspokojil. V § 153 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), je sice stanoveno, že domáhá-li se žalobce zrušení rozhodnutí správního orgánu, lze jej uspokojit změnou nebo zrušením tohoto rozhodnutí v přezkumném řízení, avšak podmínky takového přezkumného řízení jsou specifikovány v odst. 2 tohoto ustanovení, tedy že k vydání takového rozhodnutí, aby se žalobce mohl považovat za uspokojeného, je příslušný žalovaný se souhlasem nadřízeného správního orgánu. V tomto případě však došlo k přezkumu rozhodnutí dle hlavy deváté části druhé správního řádu, konkrétně pak dle § 98 správního řádu, tj. zkrácené přezkumné řízení vedl správní orgán nadřízený žalovanému. Tato skutečnost vylučuje použití § 62 s. ř. s. Není namístě užít toto ustanovení ani analogicky, neboť oprávnění navrhnout soudu uspokojení žalobce náleží výhradně žalovanému, který následně připraví rozhodnutí, jež nabývá účinků teprve právní mocí usnesení o zastavení řízení před soudem (viz § 62 s. ř. s.). Po dobu soudního řízení zde tedy po celou dobu existuje pravomocné rozhodnutí vydané žalovaným a jsou tedy splněny podmínky řízení. Naproti tomu v případě zrušení napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení žalovaný se soudem v této souvislosti nijak nekomunikuje a rozhodnutím nadřízeného orgánu je napadené rozhodnutí zrušeno již v průběhu řízení před soudem, tj. odpadá jedna z podmínek řízení. Proto soud podanou žalobu výrokem I. podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl, neboť (neodstranitelně) odpadla jedna z podmínek řízení. O náhradě nákladů řízení proto soudu nezbylo než rozhodnout v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut, jak uvedeno ve výroku II. Podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona o soudních poplatcích, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Protože podaná žaloba byla odmítnuta, posledním výrokem soud rozhodl o vrácení žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši 3.000 Kč za podání žaloby, a to ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.   Poučení:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 8. dubna 2016 JUDr. Věra Šimůnková, v. r.          předsedkyně senátu   Za správnost: Božena Kouřimová