48 A 10/2015 -  93   U S N E S E N Í  Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Mgr. Jitky Zavřelové a Mgr. Ing. Petra Šuránka v právní věci žalobce: O. D., bytem Z. R. 711, J., zastoupeného Mgr. Luďkem Voigtem, advokátem se sídlem Bělohorská 185/163, Praha 6, proti žalovanému: Obecní úřad Jesenice, se sídlem Budějovická 303, Jesenice, zastoupenému JUDr. Miroslavem Novotným, advokátem se sídlem Seifertova 17, Praha 3, o žalobách na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč. Zaplacený soudní poplatek bude žalobci vrácen z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.   III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobce se samostatnou žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného spočívající v tom, že žalovaný dosud nerozhodl o návrhu žalobce ze dne 19. 8. 2014 na vydání předběžného opatření, kterým by přikázal R. B. a Mgr. I. B.,  aby se zdrželi a výkonem vlastnického práva zajistili zdržení se užívání křídlových vrat v oplocení pozemku parc. č. 394/38 v k. ú. Osnice, obec Jesenice, třetími osobami. Navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat ve věci „návrhu na vydání předběžného opatření žalobce ze dne 19. 8. 2014 rozhodnutí ve věci samé“, a to do 5 dnů od právní moci rozsudku. Vedle toho se žalobce samostatnou žalobou domáhal též ochrany proti nečinnosti žalovaného, jež má spočívat v tom, že žalovaný dosud nerozhodl v řízení o odstranění stavby přístřešku umístěného v jihovýchodním rohu shora označeného pozemku v k. ú. Osnice. Navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat ve věci odstranění stavby přístřešku na tomto pozemku rozhodnutí „ve věci samé“, a to do 5 dnů od právní moci rozsudku. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 3. 2. 2016, čj. 48 A 10/2015-74, obě žaloby spojil ke společnému projednání a současně nařídil ve věci jednání.  Podáním doručeným soudu dne 19. 2. 2016 vzal žalobce obě žaloby zpět. Pokud jde o žalobu týkající se návrhu na nařízení předběžného opatření, žalobce konstatoval, že v nedávné době došlo u předmětných vrat k odstranění závadného stavu a z důvodu chování na straně R. B. a Mgr. I. B. odpadl důvod pro vydání předběžného opatření. K žalobě týkající se řízení o odstranění stavby pak dodal, že „z chování osob zúčastněných na řízení“ zjistil, že žalovaný v nedávné době vydal ve věci odstranění stavby přístřešku rozhodnutí a z důvodu chování na straně žalovaného tak odpadl po podání žaloby důvod pro vydání předmětného rozhodnutí. Žalobce proto navrhl, aby soud řízení zastavil a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Na výzvu soudu, nechť zašle rozhodnutí žalovaného ve věci řízení o odstranění uvedené stavby, žalovaný soudu sdělil, že v daném řízení bylo vydáno pouze rozhodnutí o povolení výjimky, které nenabylo právní moci, neboť se nepodařilo doručit do USA. Řízení o odstranění stavby je přerušeno z důvodu řešení předběžné otázky. K totožné výzvě soudu pak žalobce uvedl, že se dozvěděl z podání žalovaného ze dne 6. 8. 2015, že dne 30. 7. 2015 v předmětné věci zaslal žalovaný rozhodnutí novým účastníkům (novým vlastníkům vedlejšího pozemku). Toto rozhodnutí ani jakékoliv jiné rozhodnutí v této věci však žalovaný žalobci nezaslal.  Podle § 47 písm. a) s. ř. s. „soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.“ Podle § 10 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, „soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.“ Krajský soud v Praze v souladu s dispoziční zásadou a podle citovaného ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. řízení na základě zpětvzetí obou žalob zastavil. V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 věty první zákona o soudních poplatcích rozhodl současně o vrácení soudního poplatku zaplaceného žalobcem sníženého o 1.000 Kč, neboť k zastavení řízení došlo před prvním jednáním ve věci. V každém řízení zaplatil žalobce soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, celkem tedy 4.000 Kč, vrácen mu tak bude soudní poplatek ve výši 2.000 Kč (1.000 Kč za každé z uvedených řízení). Soudní poplatek bude žalobci vrácen ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Jde-li o náhradu nákladů řízení, je třeba připomenout, že podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.“ Ve vztahu k žalobě týkající se návrhu na nařízení předběžného opatření je třeba upozornit na to, že žalovaný žádné rozhodnutí o návrhu žalobce nevydal. Žalobce ostatně ani netvrdí, že žalobu vzal zpět pro pozdější chování odpůrce (žalovaného). Uvedl, že tak učinil pro pozdější chování třetích osob. Podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobci tak v tomto případě dány nejsou. Nad rámec výše uvedeného zdejší soud dodává, že žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu se vydání rozhodnutí o nařízení předběžného opatření úspěšně domáhat ani nelze. Jak plyne například z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2015, čj. 62 A 38/2015-85, rozhodnutí o nařízení předběžného opatření není rozhodnutím ve věci samé, neboť jím není ukončováno žádné správní řízení ani založeno, změněno, zrušeno nebo závazně určeno právo nebo povinnost žalobce. Pokud pak jde o žalobu týkající se řízení o odstranění stavby, zde soud z předloženého správního spisu ověřil, že žalovaný oznámením ze dne 7. 5. 2014, čj. OúJ/05410/2014/Woh, zahájil řízení o odstranění stavby uvedeného přístřešku. Dne 19. 6. 2014 požádali stavebníci ke stavbě přístřešku o udělení výjimky z odstupové vzdálenosti vůči pozemkům parc. č. 394/39 a 394/29. Jak plyne z oznámení ze dne 21. 7. 2014, čj. OúJ/08654/2014/Woh, žalovaný na základě toho zahájil řízení o povolení uvedené výjimky. Dne 3. 9. 2014 požádali stavebníci o dodatečné povolení stavby daného přístřešku. V návaznosti na to žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 10. 2014, čj. OúJ/12790/2014/Woh, přerušil řízení o nařízení odstranění dané stavby, a to do doby vyřešení otázky – povolení výjimky z odstupových vzdáleností. Dne 15. 12. 2014 pak vydal žalovaný rozhodnutí čj. OúJ/14971/2014/Woh, kterým povolil výjimku z § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, pro umístění dané stavby. Oznámením ze dne 3. 7. 2015, čj. OúJ/07590/2015/Woh, pak žalovaný zahájil řízení o dodatečném povolení předmětné stavby a současně k projednání žádosti nařídil ústní jednání. Z výše uvedeného je zřejmé, že v době podání předmětné žaloby (dne 27. 5. 2015) již bylo řízení o odstranění sporné stavby přerušeno, přičemž ze správního spisu ani z vyjádření účastníků neplyne, že by žalovaný vydal rozhodnutí o odstranění stavby (slovy žalobce „rozhodnutí ve věci samé“). Za takové rozhodnutí „ve věci samé“ přitom nelze považovat ani rozhodnutí o povolení výjimky, které navíc bylo taktéž vydáno před podáním projednávané žaloby. Ani v případě této žaloby tedy soud neshledal, že by byly splněny podmínky, pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobci pro pozdější chování odpůrce (žalovaného). S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl v souladu s citovaným ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 16. března 2016    JUDr. Milan Podhrázký, v.r.                   předseda senátu   Za správnost: Alena Léblová