48A 11/2016 – 46     U S N E S E N Í   Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Mgr. Jitky Zavřelové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobců a) PhDr. M. J. a b) Ing. J. J., oba bytem x, oba zastoupeni JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem se sídlem Kořenského 15/1107, Praha 5, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se  sídlem Zborovská 11, Praha 5, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žalobci a) a žalobci b) se vrací každému z nich zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč. Zaplacený soudní poplatek bude žalobcům vrácen z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům k rukám jejich zástupce JUDr. Tomáše Hlaváčka, advokáta, na náhradě nákladů řízení částku 12.467 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.   Odůvodnění:   Společnou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 3. 2. 2016 se žalobci domáhali vydání rozsudku, kterým by soud ve smyslu § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), uložil žalovanému vydat rozhodnutí v přezkumném řízení vedeném ve vztahu k územnímu souhlasu vydanému Městským úřadem Říčany dne 2. 1. 2012 pod čj. 640/2012-MURI/OSÚ/00026. Tímto územním souhlasem byla na žádost žalobců odsouhlasena změna stavby oplocení a úpravy terénu na hranicích jejich pozemku parc. č. x a pozemků přímo sousedících parc. č. x a x v k. ú. Louňovice a související terénní práce za tímto oplocením. Podáním ze dne 19. 2. 2015 vzali žalobci svou žalobu zpět. Jako důvod zpětvzetí uvedli, že jim bylo doručeno vyrozumění žalovaného o zastavení přezkumného řízení, a to na základě usnesení ze dne 17. 2. 2016, čj. 027648/2016/KUSK, poznamenaného do spisu, čímž žalovaný odstranil svou nečinnost dříve, než mu takovou povinnost uložil soud. Protože ke zpětvzetí důvodně podané žaloby došlo na základě pozdějšího chování odpůrce, požadovali žalobci přiznání náhrady nákladů řízení. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. „soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.“ Podle § 10 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, „soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.“ Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.“ Podle § 60 odst. 7 s. ř. s. „Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává.“ Soud v souladu s dispoziční zásadou dle § 47 písm. a) s. ř. s. řízení na základě zpětvzetí žaloby zastavil. V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 věty první zákona o soudních poplatcích rozhodl současně o vrácení soudního poplatku sníženého o 1.000 Kč každému ze žalobců, neboť k zastavení řízení došlo před prvním jednáním ve věci. Usnesení žalovaného ze dne 17. 2. 2016, čj. 027648/2016/KUSK, kterým bylo ukončeno řízení, v rámci něhož se žalobci dovolávali ochrany proti nečinnosti, bylo vydáno až po zahájení soudního řízení (3. 2. 2016) a po doručení žaloby k vyjádření žalovanému. Je tedy zjevné, že zpětvzetí žaloby bylo učiněno na základě pozdějšího chování žalovaného, v důsledku čehož žalobcům nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému vznikl (60 odst. 3 věta druhá s. ř. s.). K tomu soud poznamenává, že při úvaze o důvodech zpětvzetí návrhu není oprávněn hodnotit důvodnost návrhu, resp. zabývat se věcí samou. Pokud jde o výši náhrady nákladů řízení, je třeba předeslat, že zdejší soud nemohl přehlédnout paralelně u zdejšího soudu vedené řízení pod sp. zn. 48 A 10/2016, jehož předmětem je žaloba týchž žalobců na ochranu před nečinností téhož žalovaného související rovněž s vedením přezkumného řízení o územním souhlasu Městského úřadu Říčany, pouze s tím rozdílem, že se týká jiného úseku oplocení na pozemcích žalobců. Ve zmiňované věci sp. zn. 48 A 10/2016 navíc také došlo ke zpětvzetí žaloby ze stejných důvodů. Předměty obou shora zmiňovaných žalob tak spolu velmi úzce souvisí a důvod pro ukončení obou řízení je v zásadě identický, přičemž úkony právních služeb advokáta vynaložené v jedné i druhé věci by byly stejné bez ohledu na počet zastupovaných účastníků. V návaznosti na výše uvedené s ohledem na specifickou povahu projednávané věci (povaha řízení vedeného před správními orgány) soud shledal, že jsou zde dány důvody zvláštního zřetele hodné k částečnému nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu shora citovaného § 60 odst. 7 s. ř. s. Soud v tomto ohledu považuje za přiměřené do odměny právního zastoupení započítat úkony právní služby advokáta pouze v rozsahu odpovídajícímu zastupování jen jednoho ze žalobců. S přihlédnutím k výše uvedenému tedy výsledná náhrada nákladů řízení činí 12.467 Kč a skládá se ze zaplacené části soudního poplatku 2.000 Kč, která nebude po zastavení řízení žalobcům vrácena (každému z nich 1.000 Kč), a z odměny právního zastoupení ve výši 10.467 Kč. Odměna právního zastupování zahrnuje dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) po 3.100 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále jeden úkon právní služby (zpětvzetí žaloby) ve výši 1.550 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky, a dále tří režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, vše zvýšeno o částku 1.817 Kč odpovídající 21 % DPH z předchozích částek. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 26. února 2016   JUDr. Milan Podhrázký, v. r. předseda senátu   Za správnost: Božena Kouřimová