48A 52/2016 – 32     U S N E S E N Í    Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Olgy Stránské a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce: V. M. J. M., státní občan Bolívarovské republiky Venezuela, bytem x, zastoupeného Mgr. Markem Čechovským, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žalobci  s e  v r a c í  zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč. Zaplacený soudní poplatek bude žalobci vrácen z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Žalovaný  j e  p o v i n e n  zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce Mgr. Marka Čechovského, advokáta, na nákladech řízení částku 15.581 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.   Odůvodnění:       Žalobou podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“), doručenou zdejšímu soudu dne 3. 6. 2016, se žalobce domáhal, aby soud žalovanému uložil povinnost rozhodnout o žádosti žalobce o povolení k přechodnému pobytu. Jak dodal, nadřízený správní orgán svým opatřením proti nečinnosti ze dne 14. 4. 2016 přikázal žalovanému vydat rozhodnutí v dané věci do 30 dnů od doručení tohoto opatření, do dne podání žaloby se tak však nestalo.   Žalovaný soudu dne 20. 7. 2016 sdělil, že o žádosti žalobce již vydal dne 4. 7. 2016 rozhodnutí čj. OAM-8828-36/PP-2015, které k tomuto podání připojil.   Následně vzal žalobce podáním ze dne 27. 7. 2016 žalobu zpět. Uvedl, že tak činí z důvodu pozdějšího chování žalovaného a navrhl, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení.   Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.   Podle § 10 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, platí, že „soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.“    Soud v souladu s dispoziční zásadou dle § 47 písm. a) s. ř. s. řízení na základě zpětvzetí žaloby zastavil. V souladu s § 10 odst. 3 věty první zákona o soudních poplatcích rozhodl současně o vrácení soudního poplatku sníženého o 1.000 Kč žalobci, neboť k zastavení řízení došlo před prvním jednáním ve věci.   Jak plyne z § 60 odst. 3 s. ř. s., „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.“   Jak plyne z výše uvedeného, není v dané věci mezi účastníky sporu o tom, že v řízení, v rámci něhož se žalobce dovolával ochrany proti nečinnosti, bylo dne 4. 7. 2016 vydáno rozhodnutí, přičemž se tak stalo až po zahájení soudního řízení (3. 6. 2016). Lze tedy mít za to, že zpětvzetí žaloby bylo učiněno na základě pozdějšího chování žalovaného (odpůrce). K tomu soud poznamenává, že při úvaze o důvodech zpětvzetí návrhu není oprávněn hodnotit důvodnost návrhu, resp. zabývat se věcí samou. Soud proto žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému (60 odst. 3 věta druhá s. ř. s.).   Náhrada nákladů řízení činí 15.581 Kč a skládá se ze zaplacené a nevrácené části soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a z odměny za právní zastoupení ve výši 14.581 Kč. Tato odměna zahrnuje tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a replika k vyjádření žalovaného) po 3.100 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, jeden úkon právní služby (zpětvzetí žaloby) za 1.550 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 2 a 3 citované vyhlášky, a dále čtyři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, to vše na navýšeno o 21% DPH ve výši 2531 Kč.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 8. srpna 2016 JUDr. Milan Podhrázký, v. r. předseda senátu Za správnost: Božena Kouřimová